Sebepoškozování

Archiv příspěvků

reagovat 5.2.2017 19:49 - SimES

Ahojte, som študentkou psychológie v Olomouci. Oslovujem vás prostredníctvom tohto príspevku z dôvodu, že *hľadám* ľudí pre svoju bakalársku prácu, ktorá je zameraná na zámerné sebapoškodzovanie. Výskum bude prebiehať formou rozhovorov (ak by niekto mal záujem sa zúčastniť, ale nechcel by osobné stretnutie, či rozhovor cez videohovor/hovor, je možná aj emailová komunikácia). Všetko bude kompletne ANONYMNÉ. Hľadám ľudí vo veku od 18 rokov, ktorí sa v minulosti či naďalej v súčasnosti sebapoškodzujú. V prípade akýchkoľvek otázok ma prosím kontaktuje prostredníctvom mailu: vyskumdsh2017@gmail.com. Ďakujem vopred.

reagovat 22.4.2017 20:39 - honza

Ahojte, som študentkou...

Ahoj rad ti o tom neco povim nebo odpovim na tvoje otazky jsem z olomouce..sebeposkozovanim trpim uz 7 let jemi 22 a nikdy stim asi neprestanu..qde voto ze zaty roky jse to vystupnuvalo.az k nenavisti sebe a svetu...honza jestly chces napis Trolking@post.cz

reagovat 11.7.2018 20:13 - -Simon

Ahojte,
Me realné jmeno je nepodstatné, takze kdyžtak mi prosim pište pod moji přezdívkou (Simon -čti jako v angličtině). Je mi 15 let a se sebepoškozováním jsem začal přibližně před 3 měsícema. Všechno začalo tím, že jsem potkal holku, holku z německa do které jsem se zamiloval (nestává se moc často, že se do někoho zamiluju, a když se to už stane miluju ho strašně moc). Ta holka to má v životě stejné jako já - rozvedené rodiče a nevlastního otce, kterého fakt nemá ráda. Dříve se sebepoškozovala a můj názor na sebepoškozování do té doby, než jsem ji potkal byl takový jako u většiny lidí - dělají to blázni, nebo lidi, kteří chtějí získat jenom pozornost. Když jsem ji ale potkal a dozvěděl jsem se o tom, že s tím měla problémy, tak mi vysvětlila, proč to dělala a,že s tím do ted' bojuje a tak jsem začal rozumět proč to lidé dělají... Byli jsme spolu každý den od rána až do večera celých 7 dní, kterých byla v ČR, když odjela, náš vztah jsme ukončili, kvůli dálce, která byla mezi námi. Dost špatně jsem to nesl - a tady začaly moje první sklony k sebepoškozování, nejdříve jsem se snažil nesebepoškozovat se ale nakonec jsem sice jen sáhl po kružítku (byla to první věc která mi byla po ruce) a tak to začalo. Netrvalo dlouho a zjistil to můj nejlepší kamarád, myslel jsem,že mě pochopí nebo to nechá být, ale on mi řekl, že je mu plně jedno, jestli se uřežu k smrti nebo co se mnou bude dál - a tak skončilo naše dlouholeté přátelství. Rodiče to doted' nezjistili a doufám, že to nezjistí nikdy, nebo až se jim přiznám. Nyní nejsme doma, ale na dovolené ve Španělsku u moře a zde se jizvy skrývají nejhůře, ale zatím to nějak jde. Jelikož tady není žádný pořádně ostrý nůž a nic, čím bych to mohl dělat, tak jsem ze zoufalství rozbil láhev a používám střepy... (když jsem doma tak se řežu asi 5x do týdne). Chtěl bych ještě poprosit o radu, jak zakrýt čerstvé jizvy (nějak jinak, než dlouhým rukávem). Ještě bych chtěl zdůraznit, že si uvědomuju, že je to špatně se řezat.
-Simon

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *