Vysoký počet sebevražd v EU
Upozornila na to Evropská komise ve své Zelené knize, která má vyvolat debatu o zlepšení péče o psychické zdraví v EU.
Podle údajů EK spáchá v členských zemích sebevraždu každým rokem okolo 58.000 lidí, zatímco při dopravních nehodách jich zahyne 51.000. Oběťmi vražd či zabití se stává přibližně 5350 osob.
Ekonomické ztráty a další náklady ve zdravotnictví, školství či justici způsobené psychickými nemocemi odhadl komisař pro zdraví a ochranu spotřebitelů Markos Kyprianu na až čtyři procenta hrubého domácího produktu EU, tedy zhruba čtyřnásobek unijního rozpočtu.
Pokud by se tendence nezměnila, v roce 2020 by se podle některých studií deprese a úzkostné stavy mohly stát hlavní příčinou úmrtnosti ve vyspělých zemích.
V zemích "pětadvacítky" se projevují značné rozdíly: na 100.000 obyvatel připadá v Litvě 44 sebevražd, zatímco v Řecku jen 3,6. Počet nucených hospitalizací na psychických klinikách je ve Finsku čtyřicetkrát vyšší než v Portugalsku. Zatímco lucemburské zdravotnictví vynakládá na léčbu psychických nemocí 13 procent svého rozpočtu, slovenské sotva dvě procenta, uvedla EK ve svém komuniké.
V Česku ročně sebevraždu spáchá přes 1500 lidí, většinou mužů. Celkový počet od 70. let minulého století klesá. Loni podle statistických údajů skoncovalo v ČR se životem 1583 lidí, zatímco dopravní nehody si vyžádaly 1215 mrtvých. V současnosti připadá 15 sebevražd na 100.000 obyvatel. Na Slovensku počet sebevražd dlouhodobě stagnuje, loni dokonce mírně klesl, ze 753 na 676, ale i tak vlastní rukou zahynulo více Slováků než na silnicích (603).
Opomíjenému problému psychického zdraví by se podle komisaře Kypriana mělo dostat pozornosti jako důležitému faktoru pro prosperitu společnosti a konkurenceschopnost ekonomiky. Komise proto nejprve míní otevřít debatu, jak problém lépe poznat a zapracovat jeho řešení do jednotlivých politik EU; součástí by měla být i ochrana základních práv pacientů. Zatím vybízí vlády a nevládní organizace k veřejné debatě, která má pokračovat až do konce dubna. Pak EK předloží návrh společné strategie.
Zdroj: ČTK
Komentáře
Autor článku zapomněl napsat, jaká je struktura příčin sebevražd. Že za převážnou část sebevražd u nás nemůže ani tak duševní zdraví sebevrahů, ale relativně bezvýchodné životní situace, do kterých je uvrhla prosperita společnosti a konkurenceschopnost ekonomiky.
Důvodem k sebevraždě pro ty slušnější a méně dravé je např. ztráta zaměstnání, nezaviněná ztráta bydlení a podobné daně za demokracii.
Někdy i to, že je současný trend života - popojíždění s vozíkem po hypermarketu - nijak neoslovuje.
Aby si člověk hodil mašli, nemusí být ještě mišuge...
Po mature se chystam na studia do Prahy, takze kdybys potrebovala pichnout s najmem, tak se ozvi...
Tretí regál vpravo,šiesta sekcia! Znela strohá odpoveď pani knihovníčky!!
Hĺadal som, no nič tam nebolo a tak som ju po chvíli poprosil o pomoc, no ani nič nenašla a vec uzavrela vetou: No vidíte,ľudia si to požičajú, prečítajú - a nevrátia!!!
to učitě lehké není. Tak není divu....
Přiznání bývalého ředitele velké farmaceutické společnosti
John Virapen - Nežádoucí účinek: SMRT "Podplatil jsem jednoho švédského profesora, abych urychlil registraci léku Prozac ve Švédsku," říká John Virapen. Tato kniha vypráví pravdivý příběh o korupci, podplácení a podvodech. Napsal ji bývalý ředitel farmaceutického koncernu Eli Lilly & Company Dr. John Virapen, který zná interní praktiky a postupy používané ve farmaceutických gigantech. Za 35 let svého mezinárodního působení odpovídal za marketing několika léčiv. Všechna měla nežádoucí účinky. John Virapen šel s pravdou ven a předkládá vám knihu plnou malých tajemství, o kterých jste se vlastně nikdy neměli dozvědět.
http://gnosis9.net/obchod/?john-virapen,257
Pekny podraz, one pani bych neverila ani nos mezi ocima!
- Odpovědět
Pošli odkaz