Krize středního věku jako šance
Ihned najdeme spoustu dobrých argumentů, že máme všechny důvody ke spokojenosti, ale spokojení nejsme. Otázka se nedá odstranit argumenty, její naléhavost zůstává tíživá.
Uvědomujeme si, čeho všeho jsme dosáhli. Máme vlastní dům či byt, dobré partnerství, zdravé děti. Také v kariéře máme před sebou ještě nějaké dosažitelné příčky, a přesto v nás zůstává stísňující otázka: „Kdyby i druhá polovina mého života proběhla tak úspěšně jako ta první a já se nakonec ohlédl zpátky, můžu pak říci - to byl naplněný život? Ať chceme či nechceme, pochybnosti nás přepadnou.
Někdy se vynoří další otázka: „Jak vypadá skutečně zdařilý život?“ A v retrospektivním pohledu zjistíme, že události, které byly dřív velmi důležité, dokonce pro nás třeba představovaly životní milníky, jejich význam najednou vybledl. Na druhé straně zase získají na závažnosti události, které nám dřív připadaly podružné. Většinou to bývají zážitky, které máme spojené s jinými lidmi, setkání či přátelství, v nichž jsme mohli být někomu nějak nápomocní.
A my se ptáme sami sebe, co v nás opravdu ještě vězí, a na co to čeká, aby „se mohlo projevit“. Co je můj vlastní životní úkol, co je moje cesta a jak vypadají moje individuální kroky, abych mohl kráčet právě touto jedinečnou životní cestou? Neboť cesta každého z nás je skutečně jedinečná - ještě nikdy nikdo nešel stejnou cestou jako my. A uvědomíme si, že je stále všechno možné, že právě teď můžeme změnit svůj život, že se všechno dá ještě obrátit k tomu skutečně podstatnému. Samotné dobrodružství život může začít!
Zdroj: Kurt Tepperwein - Krize jako šance, nakladatelství Noxi
Komentáře