Prožitky blízkosti smrti (NDE)

První příspěvky v diskuzi

reagovat 13.6.2003 14:50 - Andrea

Ahoj lidi,je mezi vámi někdo, kdo zažil prožitek blízkosti smrti (např. po těžkém úrazu, nehodě,...)a vrátil se zpět do života? Co jste při tom zažívali? Díky.

reagovat 16.6.2003 12:36 - Alena

Já sama jsem nic takového nezažila, ale zažil to náš třídní učitel ze střední školy. Když jel se svou třídou na výlet na vodu, tak se na jezu pod nímž byla velká hloubka převrátila loďka a jeden žák zůstal pod vodou. Učitel mu chtěl pomoci a zjistil, že ten žák je pod vodou zaháknutý za nějakou kládu a tak s ní pohnul a vysvobodil ho, jenže se ta věc naopak shrnula na něj a on se nemohl vyprostit. Prý se mu skutečně promítnul celý jeho život - i věci na které už dávno zapomněl, protože už byl přesvědčený, že se utopí. Ale nakonec se mu podařilo zachránit.

reagovat 16.6.2003 14:19 - Andrea

Díky.Už roky se o tohle téma zajímám. Je to nejúžasnější věc, jakou znám. Bere totiž strach ze smrti a podporuje víru.

reagovat 12.7.2003 21:04 - jana

Andreo,já mám.Ničeho se neboj.

reagovat 12.7.2003 21:10 - jana

Nechci mluvit,ale pokud Te mohu poprosit obrat se k Bohu a pokus se
delat dobre veci,treba jen v maličkostech.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 16.6.2009 21:54 - axy

Loni v srpnu jsem mela uraz. Behem dne urazu jsem byla nekolikrat v kratkem bezvedomi, i v sanitce.

Kdyz jsem se pak na chirurgii (po trech dnech na prevazu) ptala sestricky, jak se jmenovala

celym jmenem sestricka ze zachranky, ktera se mnou byla v sanitce a kterou jsem do detailu popsala

a i jeji krestni jmeno jsme rekla, protoze mi ho sestricka v sanitce sdelila, tak mi bylo receno,

ze nikdo takovy u nich nepracuje. Sestricka v sanitce mi stale rikala, mluvte se mnou, mluvte se mnou ...

Vzdyt my dve se zname, pamatuji si i Vasi dceru, kdyz byla jeste mala. Ja ji rikam, ja Vas neznam a ona porad,

vzdyt ja jsem Helena, my se prece zname.

No a na te chirurgii jsem jim toto vse licila a hlavne s tim, ze chci sestricce a doktorovi ze zachranky podekovat.

Jeste jsem jim sdelila, ze sestricka ze zachranky byla moc hezka, jako andel, strasne mila, vstricna, blondate vlasy ze mela, atd. ...

A odpoved znela, takova ironicka ...tak to jste asi opravdu videla andela, protoze nikdo takovy tady na zachrance nepracuje.



To byla jedna vec a druha ... jeste ten den urazu jsem se v bezvedomi dostala za hranice reality.

Dostala jsem se tam, kde bylo moc krasne. Byla tam nadherna, slovy nepopsatelna priroda, videla jsem nadherne, pro me zcela nezname rostliny jasnych barev. Nevim ani, jak byly vysoke, protoze ja jsem se ocitla mezi nimi. Byly rostle velice huste vedle sebe, jedna na druhe a ja si tam mezi nimi rikala, tudy nemohu prece projit, tam se nevejdu. A presto, bez jedineho jejich dotyku jsem se mezi nimi pohybovala, jakoby proplouvala, krasne jsem se tam vesla.

Jako nehmotna plazma (ci jak tento muj stav nazvat) jsem byla. A ten pohyb me zavedl k takove jakoby propasti. Ta propast byla take krasna. Zvlastni, ze to tak nazyvam. Na okraji byla krasna. Dal jsem nevidela. A ta propast me k sobe tak lakala, jako kdyz vabí květ vcelku, uplne me tahla jako magnet a ja se ocitla chvilku na jejim okraji, chilku od ni

a zase k okraji me neco tahlo, jako kdyby se o me neco pretahovalo a mezi tim vsim jsem dostala informaci ... kdyz se dostanes dovnitr, tak tam odtud neni navratu.

Vim jeste, kdyz jsem se napotreti ocitla na kraji propasti, ze najednou do me neco

reagovat 17.6.2009 11:03 - ali

Ijá mám za sebou něco podobného čemu se říká klinická smrt ale jsem živá a zdravá!bylo to před3roky měla jsem zdrav.potíže a při jednom výkonu jsem lékařum padla do bezvědomí a asi za hodinu jsem se probudila na ARU kde jsem si pobyla ještě10dní ale za tu hodinu co jsem o sobě nevěděla jsem se setkala se všemi známímí příbuznými ale háček je vtom že jsou všichni po smrti bylo mi s nimi tak dobře seděli jsme u jednoho stolu a cosi slavili a pak kdosi řekl máš dopito tak utíkej... přesně si vybavuji že jsem říkala pojdte se mnou ale oni že né že by se knám nevešli tak apoté jsem se probrala na ARU tak toje můj zážitek dodnes si nemohu vybavit jak a co vlastně ale s těmi mrtvími vím že mi bylo dobře a teplo byli hodní a jsem ráda že mně poslali zpátky a taky věřím že se zase někdy sejdem u toho stolu...!

reagovat 17.6.2009 11:29 -

Z toho vztávají vlasy na hlavě!!!!!

reagovat 17.6.2009 12:01 - ali

Nevím proč já z toho celého mám příjemný zážitek a pocit!Ale který si do dnes neumím vysvětlit!

reagovat 28.11.2014 08:01 - Jana

Loni v srpnu jsem mela uraz. ...

Vy byste mohla dělat spisovatelku.... moc se díváte na televizi, to Vám opravdu nežeru.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *