přezouvání ve škole

První příspěvky v diskuzi

reagovat 28.1.2006 00:54 - Jan

Jaký je váš názor na přezouvání ve škole a ve školní jídelně?

reagovat 2.11.2006 21:18 - Martina

Já většinou přezůvky nenosím,nejradši chodím ve škole v ponožkách (klidně i v bílých) nebo úplně bosa (když není zima).Učitelé mně to tolerují a pro mně je to příjemnější než nosit pantofle,tak proč ne.

reagovat 31.12.2006 09:08 - Zuzana

Já už do školy nechodím,ale poslední dva ročníky na základce jsem chodila úplně bosá bez ponožek a to i v zimě a musím říct že to nebylo nejhorší.

reagovat 13.1.2008 15:06 - Lukas

ja se neprezouvam

je mi prijemnejsi chodit v botach, noha se mi nepoti a novy boty si kvuli skole kupovat nebudu

boty sou stejne spinavy jako pantofle

v praci se taky nikdo neprezouva je to jen buzerace pretrvavajici z drivejsich obdobi ceskych dejin

reagovat 13.1.2008 16:05 - Lily

Podle mě to má smysl, jen když je mokro, tj. bláto nebo sníh. Veřejné budovy tehdy vypadají děsně, tak aspo? školy se tomu snaží předcházet.

Ale např. v létě, když neprší, tak taky nevidím důvod.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 3.3.2017 21:39 - úča

Jsi úča, tak se chovej...

A že bych se na tebe nes.rala, kotě :).

reagovat 3.3.2017 21:45 - Kamila Smejkalová

Takže jsem se podíval já a...

Známe více příkladů feminin, která jsou na přechodu mezi vzory „žena“ a „růže“. Jsou to substantiva, která mají v některých pádech tvary podle vzoru žena, v jiných podle vzoru růže (skica, gejša, káča, Naďa, Alexandria) nebo připouštějí v některých pádech dubletní tvary (sója, Troja, Bystrica). Míra příklonu k tomu či onomu vzoru je u těchto substantiv různá. Odlišná situace je u substantiv berla/berle a studna/studně. První z nich má paralelní tvary podle vzoru „žena“ (berla) a „růže“ (berle). U substantiva studna/studně je situace obdobná, až na 3 výjimky, ve kterých SSČ připouští pouze měkké koncovky. Ve 3. a 6. p. sg. pouze koncovku -i a ve 2. p. pl. pouze koncovku -í. Zatímco u podst. jména studna/studně je rozlišení čistě formální, u podst. jména berla/berle se jedná i o rozlišení věcné. Tvrdé paradigma je vyhrazeno berle jako odznaku panovnické či jiné moci (biskupská berla), měkké paradigma se užívá ve významu podpěry k chození (chodit o berlích). Z dokladů v ČNK a na internetu vyplývá, že k podobnému rozlišení došlo i u dvojice konzola/konzole. S rozvojem informatiky se v češtině koncem 90. let začal užívat výraz konzole (podle angl. console[5]) i v počítačovém kontextu. Odborníci ho definují jako zařízení s hardwarovou a softwarovou částí, určené konkrétnímu uživateli, které umožňuje co nejjednodušší ovládání a vykonávání jedné specifické činnosti (hry. přehrávání multimédií apod.). V této oblasti se až na výjimky užívá pouze měkký tvar konzole, např. herní konzole, textová konzole, interaktivní konzole. Na rozdíl od významů ostatních, kde výrazně převažuje paradigma tvrdé (ocelová konzola, nosná konzola, úhelníková konzola). Z dokladů v úzu se zdá, že tento rozdíl se stále upevňuje, a pravděpodobně se stane tvarové rozlišení pro uživatele automatickým signálem k rozlišení významovému.

reagovat 3.3.2017 21:45 - Dana

Takže jsem se podíval já a...

Nečekala jsem nic jiného než že se budeš trapně vymlouvat.Je to prostě TA konzola dle vzoru žena.

reagovat 3.3.2017 21:45 - úča

Takže jsem se podíval já a...

Správně,chlapče...konečně.
A šupky dupky do postele, hezké sny, pa, zlatíčko.

reagovat 4.3.2017 02:16 - Standa

Tak to už neblábol a jdi si...

Samozřejmě to platí taky o dřeváčkách. I když u nás to někteří kantoři zkoušeli zkoumat, co ale bylo naprosto ujeté, o velké přestávce v nich holky běžně chodili po dvoře a to jim nevadilo.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *