Poruchy prijmu potravy a uzivani drog

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.6.2001 03:24 - Jindrich Voboril

Cela rada vyzkumu na tuto problematiku ukazuje, ze mezi uzivateli drog, se vyskytuje vyznamne casteji problem s prijmem potravy. V CR je toto tema zatim zcela neprozkoumane. Vysledky nekterych studii napriklad upozornuji ze cela rada zen, ktere hledaji pomoc v organizacich zabyvajicich se prevenci a lecbou drogovych zavislosti se jiz drive lecily (okolo 13% v USA a podobna cisla se objevuji ve studiich z Australie nebo Kanady )s problemem poruchy prijmu potravy. Tito lide jsou pak nespravne diagnostikovani a bohuzel take stigmatizovani diky postojum spolecnosti k uzivatelum drog. Na toto tema by bylo vhodne hovorit casteji a tim trochu poopravit pohled verejnosti a take tim nabidnout informaci tem, kteri se prave v takove situaci nachazi. Dale by jiste stalo za to, aby nas stat investoval do vyzkumu na takova temata, protoze je to nasledne zajem dusevniho zdravi prekvapive velke casti mlade populace. V teto oblasi ovsem nehovorim pouze jako teoretik, ale take jako manzel zeny, ktera si musela projit svymi osmi lety buliimie, bojem o sve zdravi a naslene, presto ze jiz tomu neverila, cestou k uzdraveni.

Jindrich

reagovat 6.6.2001 15:55 - xxx

naprosto souhlasím

reagovat 27.7.2001 09:38 - Alena

Ja bych jen pridala, ze bohuzel spousta lidi trpicich poruchami prijmu potravy amji casto i potize se zneuzivanim drog, ci alkoholu.
moc se o tom nemluvi. Rika se, ze jedna zavislost je vzdy silnejsi. je to tak. jeden cas jsem mel;a strach, ze zacnu pit. Ale moje PPP byla silnejsi. Jenze nemusi tomu tak byt vzdy, kdyz uz clovek nevi, jak dal, je mozne vsechno. O to je to pak tezsi, se z toho dostat, protoze neni jen jeden problem, ale hned dva.
Je to zapeklita situace, ale stejne verim, ze jeden z nich vzdy vede, a s tim je mozna treba zacit pracovat driv. kazdopadne...da se i to.

reagovat 27.7.2001 09:40 - Alena

a taky se snad jiz uzdravuji. A ne, nejsem alkoholik, ani fetak. Naprostosouhlasim s puvodnim nazorem. u nas je to jeste zcela neprozkoumane. Vzdyt i o PPP se toho vi tak malo... je to skoda, protoze lidi, kteri maji ten problem je tolik, ze by se odbornici az divili.

reagovat 27.8.2001 11:17 - Jana

Děkuji za Váš článek. Já trpím bulimickými záchvaty již 10 let. Kolikrát jsem si říkala, že ode dneška to bude lepší, bych snad ani nespočítala. Jenom jsem si vykoledovala záněty žaludku, je mi neustále zle, tím víc jím a tím víc zvracím. Pokud znáte nějakou cestu, po které bych se mohla dát a vyjít z toho bludného kruhu, budu Vám velice vděčná. Pokud máte zkušenosti ve Vaší blízkosti, snad by podobná cesta existovala i pro mne. Děkuji.
Jana

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 20.3.2002 20:37 - Michaela

Ahoj xxx, E. , počasí v Čechách taky nic moc ted se ochladilo a dnes celý den, i včera leje. Už se nemůžu dočkat jara, i kvůli malému, protože pak můžem podnikat víc věcí venku a je zábava. Co se týká jídla, když je výdej, tělo potřebuje náležitý příjem. E. přeju ti at se svatba vydaří a máte se moc rádi...Kde vůbec žiješ?Nestýská se Ti? A ohledně toho hlídání s jídlem, to je právě nesmysl. Mně taky stále záleží na postavě-mně se naopak líbí drobná štíhlá těla u žen- ale nesmí existovat zakázané potraviny, to už jsem snad odbourala, proto jsem si pořídila ten rotoped, co jsem se začala léčit, abych mohla jíst, to na co mám chut a ne si zakazovala. Takhle vím, že vydám energii, tak si klidně mohu dát třeba čoko. Chápete, nesmí být zákazy! Pak hrozí jejich porušení a kruh se opět uzavírá! To jsem chytrá, co? A to teprve nebo už končím 3 měsíc bez zvracení. To jsem celá já, ale fakt je že mi je čím dál líp. Dnes přišla opět zkouška, ráno jsem se nabouchala sladkým, celé dopoledne jsem se nezastavila, pak jsem si zašlapala-35km, jelo se mi super, to ta energie z rána, vstávali jsme v 6, pak procházka a vrátili jsme se na večeři. Dřív bych ani navylezla ven ze strachu, že jsem přibrala-BLBOST. Tělo je chytřejší, než si myslíme a říká si jen o to co potřebuje. Jdu uložit synka, všem hodně síly, taky bych se vdávala, je to jeden z nej dnů v životě- vdávala jsem se 2x -haha Michaela

reagovat 20.3.2002 23:07 - E.

Ahoj vsichni,
Michaelo, ziju v Anglii a jasne, ze se mi styska. Moc moc. Myslim si, ze to, ze ziju v cizi zemi ma urcity podil na me PPP-vsechno to zacalo tady. Moje cela rodina je v Cechach, strasne mi chybi, chybi mi cesky lidicky a Praha a vubec vsechno cesky... Ale udelala jsem tuhle volbu a jsem dospela, tak se tu musim naucit normalne zit-normalne znamena bez bulimie.
K tem zakazum-jasne, ze s tebou souhlasim, zakazane potraviny jsou blbost, i ja si prosla anorexii a vim, ze jeden extrem (nejedeni) vede k druhemu (prejidani se). Ale jak rikam-dost si potrpim na zdravou vyzivu a po tech nezdravym vecech ani moc netouzim, protoze mi proste ani moc nechutnaj (smazeny, cerveny maso, tezky tucny cesky jidla atd), jen obcas na mne prijde chut treba na dort, ktery je v lednici a ja vim, ze je lepsi dat si kousek hned, nez cely (+tisic dalsich veci) pozdeji. Tak se to pomalu ucim. Vazne si neodrikam nejak strasne-normalne si kousek cokolady dam, nebo jine veci, ale ne celou, protoze to vazne nepotrebuju. Nechci prezivat vylozene na nezdrave strave. Proto ani nekourim a moc nepiju. Takhle je mi dobre. Vim, ze kdyz se najim chipsu (protoze na ne mam treba v danou chvii chut), tak mi pak je blbe a tezko, no tak je proste nejim. Po hodne cokolady je mi taky blbe, no tak si dam jenom kousek. Cigaro si ted taky nedam, protoze vim, jak mi je rano (skrabani v krku a pachut v puse)-byla jsem driv dost silna kuracka. A takhle funguje to moje hlidani. Zadny extremy.
Jinak tady taky furt leje, takze zadna novinka. Jak ja bych si prala bydlet nekde, kde furt sviti slunicko!!!! Dest nalade moc neprospiva, co? No ale s tim se asi uz holt musime nejak porvat....
No nic, zatim se mejte krasne a tesme se vsichni na jaro (tady je teda teplo, ale prsi a prsi).
Pozdravy do Cech,
E.

reagovat 18.5.2002 18:52 - vlastina

ahoj, uz dlho si citam, a vidim seba...a kto uz moze vediet viac ako sa citim, preco to robim, ako holky, ktore maju ten isty problem? Uz nikto iny nema tu moc:moj partner po dlhej dobe uvazovania vymyslel riesenie:,,ja budem vracat s tebou,,super...mama sa strasne trapi, ale chce len jedine: aby som jedla, pecie mi plechy kolacov, vari obrovske hrnce, ale o vracani nechce ani pocut...otec? ten ani nevie, kolko mam rokov.Psychiatricka?,,ehm, no viete...a predpisala mi deprex, bez dalsej liecby, po nom mam alergiu, navyse mi nepomahal vobec...nikde nic a nikto, a ja tak zufalo hladam vo svojom okoli niekoho, kto ma pochopi, kto bude na tom rovnako ako ja.A je tu takych mnoho, ale skovavame sa, nechceme dat najavo, ze mame problem...Som z Myjavy, studujem vysku-ktoru nenavidim- v Bratislave...zacala som samozrejme anorexiou, tak v 17 a spackala som si cely zivot:nemam kramy, len vdaka antikoncepcii...stale do seba musim pchat nejake tabletky, chemiu, hnus...moja dalsia diagnoza, ktora ma poznacila na cely zivot, znie:nevyvinuta maternica, nepovedia to, ale urcite nemozem mat deti...dalsie priznaky ako suche vlasy,lamave nechty,studene ruky a nohy, unava, to kazda z vas pozna...
Teraz mam 20, pri vyske 168, sa snazim udrzat si vahu 47.Nechcem ist uz viac dole, nechcem byt vychrtnuta a vyzerat jak anorekticka,ALE nechcem ani pribrat...ale ked to je vsetko tak zlozite...dari sa mi, ked dodrziavam svoj system, ale ked ma popadne chut na sladke-ktore si normalne odopieram-nedokazem sa ovladnut...
Teraz som v Barcelone...venujem sa modelingu.Dufala som, ze zmena prostredia mi prospeje, beriem znova antidepresiva-ZoLLOFT,ale nejde to...ostala som chvilu sama...a uz som letela do obchodu, nakupila kekse, cokolady a vychutnavala si ten slastny, vzrusujuci pocit,,,a teraz cumim na seba do zrkadla: krasavica, fakt...opuchnuta, trasu sa mi ruky jak starene,cervenych ziliek po tvari a vyrasok, ani nehovorim...vzdy ked mam dovod si uzivat, vychutnavat to, ze sa mi dari a som uspesna, dodam tomu ceresnicku na dorte...Holka tyzden nevraca a je cela happy, ze uz sa vyliecila...a ide sa prezrat.Najlepsie je, ze nic nepomaha...doktory-ac neradi-priznavaju, ze malokto sa vylieci.Baby, co boli na lieceni, pisu, ze v tom lietaju znova.Lieky nepomahaju, mat babo? Mas na to odvahu?Mozme si aspon navzajom pokecat a podporit sa...dakujem

reagovat 12.2.2017 07:15 - kraska dokonala

Fetuju dost nezeru skoro nic staci mi po slehnuti cigarety a aspoň 3silny kafe

reagovat 26.2.2017 07:43 - Milka

Je mi 35 let.. od 15 zvracim.. sorry, vim, ze to neni moc povzbuzujici.. z bulimie se stala na chvili anorexie..kdyz uz jsem byla tak vyhubla, ze jsem nemohla chodit, poprve jsem zkusila pervitin..diky nemu prežila smrt hladem.. ALE.. P beru 6-7 let.. a bulimie nezmizela, zije se mnou.. a aby nam nenylo smutno, pridala se treti zavislost.. automaty.. muj zivot nabral smer peklo a ja si nejsem jista, jak to zastavit

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *