Je osud spravedlivý ? - komentáře

přejít na článek

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.8.2006 18:44 - Jana

V mém životě mě potkalo něco velmi smutného, zemřel mi tříletý syn na těžkou nemoc. Mohu si to vysvětit dvěma způsoby. V prvním případě jsem v minulém životě byla necitelným egoistickým člověkem, který si neuvědomoval hodnotu lidského života, a proto jsem v tomto životě byla potrestána nejtěžší ztrátou. Ve druhém případě jsem v minulém životě žila bohatým duchovním životem a proto jsem v současném životě zažila těžkou ztrátu, která mi pomohla k pochopení dalších věcí v duchovním vývoji. V prvním případě trest, v druhém odměna. Takže trest či odměna? Je těžké to pochopit.

reagovat 5.8.2006 18:51 - Michal

Jano, ani jedno, ani druhe, jde o krutou nahodu. Na svete asi neni nic horsiho, nez pro matku ztrata ditete. Nemuc se myslenkami, ze za to nejak muzes ty. Je mne moc lito, ze jsi utrpela takovou katastrofalni ztratu.

reagovat 5.8.2006 18:51 - Helena

Je to krute a je mi Te lito.Ovsem Tve vysvetleni nemohu akceptovat.Pro mne je tezke pochopit,jak tomu muzes verit.

reagovat 5.8.2006 19:39 - jehúdíth

neřeš jestli je to trest nebo odměna, prostě se s tím snaž vypořádat a přijmout to. To nikdo nemůže vědět, co bude a nikdo nemůže nahlédnout do osudu. Osud je vždycky spravedlivý a už podle toho, co píšeš se mi zdá, že ses s tímto údělem vyrovnala dobře a duševně ses posunula kupředu. Pokud by tě zajímaly tvoje minulé životy, můžeš zkusit hlubinnou terapii. Přeju ti hodně sil, štěstí a neboj se ničeho.

reagovat 6.8.2006 10:29 - V.

Jano, měl 3 roky života, jistě jste mu dávali mnoho lásky a třeba potřeboval právě jen 3 roky a stačilo mu to jen takhle zde na Zemi. Hodně štěstí a lásky Vám i jemu do krásnějších světů :-)

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 6.8.2006 10:29 - V.

Jano, měl 3 roky života, jistě jste mu dávali mnoho lásky a třeba potřeboval právě jen 3 roky a stačilo mu to jen takhle zde na Zemi. Hodně štěstí a lásky Vám i jemu do krásnějších světů :-)

reagovat 6.8.2006 12:40 - Arin

Jano, predevsim prijmi moji uprimnou soustrast. Potkala te strasna tragedie a ja osobne myslim, ze nic horsiho nez ztratit dite uz se cloveku nemuze stat...

Pokud bych se mela vyjadrit k tvemu dotazu - podle meho nazoru jsi dite v minulem zivote nejak opustila nebo zanedbala a ted jsi mela pocitit, jak tezka je ztrata. Kazdy trest je vlastne odmenou, dava nam sanci pochopit a napravit se, neopakovat stejnou chybu v dalsim zivote. Chapu ale, ze opravdu malokdo by dokazal citove brat smrt ditete jako odmenu...Pokud bych ti mela poradit, pokus se o dalsi dite. Mozna se v jeho telicku dusicka zemreleho chlapecka vrati, on se k tobe znovu narodi..Preju ti hodne sily v prekonani bolesti a pokud mozno uz zadnou takhle drastickou karmickou zkousku v budoucnu.

reagovat 6.8.2006 15:45 - Lada

Jano,nevěřím na osud, nevěřím na to, že je něco dopředu naplánované, že je někdo k něčemu předem určený. Podle mě je všechno věc náhody, ať už šťastné, či nešťastné.Prostě někomu se neštěstí stane, někomu ne. Nehloubej nad tím, proč. Odpověď je - NÁHODA.S předčasným odchodem tvého syna se nedá smířit, nemuč se neustálými zbytečnými otázkami, zda je to trest, nebo odměna..Není objektivní odpověď na tuto otázku. Jediné, co pro sebe člověk může udělat, aby se definitivně nesesypal ,je naučit se s tou ztrátou žít. A to MUSÍŠ zvládnout,kvůli snesitelnosti tvého dalšího žití a kvůli tvým ostatním blízkým.Pokud je to ve tvé moci, zkus další miminko.Vidělas český film "Den pro mou lásku?!"

reagovat 6.8.2006 16:14 - Nela

Jano, opravdu se nemuč, za to přece nikdo nemůže. Mne taky onemocněl velmi vážně syn, ale chválabohu je tady. Doufám, že jsme zlé překonali. Neptám se ale, proč onemocněl on, bylo by to zbytečné.

reagovat 6.8.2006 16:17 - Jitka

Jano, soucitim s tebou. Ale netrap se temi myslenkami. Vzdy se rika neco spatneho pro neco dobreho. Tady to sice zni cynicky, ale pokud by se treba tvuj drobecek dostal z te nemoci s trvalymi nasledky a trapil se pak cely zivot, treba takhle to pro nej bylo lepsi.

Mam priklad z blizkeho okoli. Mojim znamym pri porodu "zachranili" dcerusku, ovsem s trvalymi nasledky - ochrnuti ´3/4 tela. Cela rodina se ji venovala jak mohla (ustavni pece nepripadala pro ne v uvahu) a lekari jim porad davali nadeji, ze se to rozcvici, zacne chodit, apod. Nevim, jak je tahle (ted jiz asi 40 leta) zena stastna. Nemuze chodit, ani sama na zachod. Jeji matka se nakonec z toho pomatla, jeji otec, na kterem pak pece o obe lezela, dostal predcasne rakovinu a zemrel. Jeji bratr, ktery na sebe vzal udel se o ni starat, si nemohl ani najit zamestnani, ktere by se mu libilo ani se ozenit.

Kdyby tehdy pri tom porodu se lekarum tu 7 mesicni holcicku zachranit nepodarilo, mohli by ti rodice mit treba nove zdrave dite a cela rodina by mozna mela stastnejsi osud.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *