NOHA V SÁDŘE

První příspěvky v diskuzi

reagovat 7.5.2007 14:35 - MARCELA

Jsem byvala gymnastka a trpim ruznymi vyrony kotniku ci zlomeninami.Je mi 26 a od svych 10ti let uz jsem mela 21x nohu v sadre.Je nekdo taky s takovymi potizemi?

reagovat 25.5.2007 00:21 - vera

mam podobne problemy, sadru mam snad kazdy rok.

reagovat 25.5.2007 10:57 - Petr

Já bych zase chtěl mít sádru,protože ji zbožnuju,ale nikdy jsem ji neměl. Jestli máš tak často sádru jak říkáš,tak to bych tě chtěl poznat. Můj mail je petrokal6"seznam.cz. Jestli chceš tak napiš.'

reagovat 31.5.2007 18:16 - DANA

Ja mam ted nohu v sadre po pate a jsem z toho docela na mrtvici,je mi teprve 18 a od 15 mam porad nejaky vyron kotniku.

reagovat 10.6.2007 00:35 - Milwaukee

Jestliže máš tak rád sádru, tak to by Tě mohl zajímat server www.sadrovna.cz.'

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 2.4.2018 18:44 - J

Menso, právě si se zařadila mezi ty šmejdy.

reagovat 28.5.2018 18:54 - Honza

Ahoj, já mám sádru pod koleno přes 2 týdny. Naštěstí s podpatkem, takže můžu vcelku běžně fungovat. Chodím s ní i do práce. Venku ale začíná být pěkné vedro a noha se v sádře potí a svědí. Koupat se s tím nedá, takže ostatním u rybníka můžu jen závidět. Není o co stát.
Nemáte nějakou fintu, jak chodidlo v sádře "odsmradit"? Docela hodně se mi potí nohy, běžně v létě používám Excipial DeoForte, ale netuším, jak jej tam dostat. A po těch 2 týdnech už je to dost cítit.

reagovat 11.6.2018 12:57 - Andrea

Přečetla jsem si tuto diskusi a až na pár zjevně úchylných příspěvkú jsem pochopila, že mnoho lidí chce mít za každou cenu ruku či nohu v sádŕe. Píšu sem proto, že i já jako dítě, v pubertě ani později neměla žádný úraz, který by sádru vyžadoval. Když pak má spolubydlící na kolejích na VŠ měla zlomenou čéšku dostala nohu do sádry od rozkroku až po prsty. Tehdy jsem jí skoro 2 měsíce pomáhala se všedních úkony, na které sama se sádrou nestačila. Musím říct, že mě to kolikrát velmi moc vzrušovalo... od té doby i já ve svých fantaziích chtěla mít něco, nejlépe nohu v sádře. Splnilo se mi to až letos v zimě, ve 40ti letech, a nebylo to úplně takové jak jsem si představovala. Proto se taky píšu. Můj úraz nastal při bruslení na rybníku. Pád o zamrzlý kámen, pokrčenou pravou nohu jsem si přisedla pod sebe. Nezapomenu na křupnutí v kotníku, které znělo jako když se zlomí suchá Větvička. Pak už jen hrozná bolest, která ale překvapivě, pokud jsem se nesnažila nohou hýbat, ustupovala. Sanitka, pohotovost, rentgen. Na rentgenu opět hrozná bolest a bezmoc, když mi zlomenou nohu natáčeli do různých pozic pro snímkování. Diagnóza zlomený vnitřní kotník bez dislokace a pravděpodobně natržené vazy v nártu. Dostala jsem sádrové dlahy od prstů ke koleni a podpažní berle a byla odvezena manželem domů. Veškeré vzrušení ze sádry na noze ze mně rychle vyprchalo, když mi došlo jak jsem nemožná. Problém se vším,... dostat se na wc, osprchovat se, donést si z kuchyně kafe,...dokonce ani do sexu jsem neměla chuť, když jsem věděla jak obtížná pak bude hygiena. Nechodící sádru tedy vřele nedoporučuju. Po týdnu na kontrole mi pan doktor vyměnil dlahy za pevnou sádru s podpatkem. Sádra sahala vysoko ke koleni a dole mně prsty ležely na sádrové podložce, ale dalo se s nimi hýbat. Po dvou dnech trápení opět ještě na berlích sádra vyschlá a ztvrdla a můj život se začal měnit k lepšímu. Na vycházky to nebylo, ale pohybovala jsem se volné po domě, sprchu vyřešíl ochranný návlek ze zdravotních pomůcek a já si i svou novou ozdobu začala jaksi užívat. Doładila jsem lak na nehtíkách na nohách, zkoušela variace se silonkama, legínama, šatičkama a manžel z toho byl dost často paf...začal možná na této zvláštnosti taky ujíždět a oba jsme si to těch šest neděl užívali. Netušila jsem jak se ještě všechno otočí proti mně. V den, kdy mi měli sádru, už dost obnošenou, sundávat se stalo něco, co dokonale změnilo můj život. Syn mě měl odvézt na polikliniku na sundání. Vyjížděl z garáže na chodník prudkým svahem nahoru, já už se se sádrou belhala k němu když mi těsně u auta na zmrazku uklouzl podpatek sádry a já sebou tak nešťastně žuchla, že mi levá ruka vklouzla přímo pod kolo jedoucího auta. Omdlela jsem a probudila se až v nemocnici sice bez sádry na noze ale s ofačovanou levou rukou a po operaci. Kolo mi rozdrtilo čtvrtý a pátý prst, který mi museli amputovat. Ruku jsem pak měla asi měsíc ovázanou a zpočátku na dlaze, ale vše se naštěstí zhojilo dobře. I já jsem si už zvykla... na levé ruce mi cybí celý malíček a dva články prsteníčku jako památka na mé sádrové dobrodružství. Nechtějte mít něco v sádŕe!!!

reagovat 12.6.2018 03:48 - Casofor

Dík za originální příběh ze života.

reagovat 12.6.2018 06:20 - M

Přečetla jsem si tuto...

No to máš nečekanou památku na sádru. Říkáš, že už sis zvykla, jak se ti s tou památkou žije?

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *