Nebezpečí pobožnosti

První příspěvky v diskuzi

reagovat 20.2.2017 21:06 - Všímavý

Toto vlákno by mělo varovat před ideologiemi, které reálně poškozují životy lidí. Náboženství může i zabíjet.

http://zpravy.idnes.cz/korejka-vymytani-dabla-soud-vezeni-posedla-zena-ftm-/zahranicni.aspx?c=A170220_192614_zahranicni_ale

reagovat 21.2.2017 09:36 - +-

Tak ja vidim jako nebezpeci rozvraeni rodin. I v bibli je napsano, ze pujde otec proti synovi a matka proti dceri. A v koranu maji zase svate valky.

reagovat 21.2.2017 12:28 - Ducky

Toto vlákno by mělo varovat...

Náboženství dokáže zabíjet, ale tohle se děje docela daleko od nás. Ale příběh, díky kterému se mi uvolní emoce dlouho zadržované, ten si osobně prožívám. A věřte mi, že hodně bolí. Celý život jsem pracovala, nikdy jsem nebyla na pracáku. Před jedenácti lety jsem si po tragické události vzala do péče vnučku. Byly jí dva měsíce. Zdravotní stav holčičky - malá naděje na přežití, ještě menší na uzdravení po několika těžkých úrazech. Převzetí vnučky do své péče jsem brala jako samozřejmost. Skončila jsem ze dne na den v práci, dva dny jsem měla na organizaci bytu a nákup všeho potřebného pro příchod maličké spolubydlící. Nekoukala jsem do budoucnosti, byla jsem v těch dnech vytížená jinými záležitostmi. Bleskové ukončení pracovního poměru ve státní správě, školení v nemocnici, jak se starat o miminko s mnohočetnými zraněními včetně hlavičky, zapracování nového kolegy, vyřízení předběžka, abych si vnučku mohla vzít domů a do toho občas zaběhnout za synem do nemocnice. A pak to přišlo, kopanec od života, jeden pěkně za druhým. To, jestli budeme finančně zabezpečené, jsem nijak neřešila. Mám rodiče, troufnu si napsat, že velice dobře zajištěné. Několik bytů, které pronajímají, dvougenerační vilu skromně zvanou chata, no a pěkná sumička pod strožokem z prodeje rodinného domku. Nikdy jsem po rodičích nic nechtěla, tak jsem nemohla předpokládat jejich reakci. První šok byla negativní reakce matky na můj "neuvážený čin". A hned následovala palba bolavých slov, přiznám se, že jsem v té chvíli nedokázala vůbec odpovědět. Já hloupá = naivní = líná pracovat = obtěžující staré rodiče = si troufám přijít s prosbou o pomoc, tenkrát ještě morální. Myslíte, že sem tohle povídání nepatří? Je to smutné, ale patří. Matka funkcionářka si v inkriminované době "cinkání klíčů" zamkla svůj původní život a odemkla majestátní vstup do kostelů. Každý člověk si může se svými financemi naložit jak chce, tudíž jsem nikdy ani nepomyslela na to, proč matka investuje nemalé sumy do kostelní kasičky. Ale já jsem se protivila osudu, nebo Kristovi, že jsem nenechala odejít miminko do království nebeského /věřícím se omlouvám za neodborné názvosloví/. Ale abych povídání zkrátila. Vnučce je jedenáct let. Jen díky její síle, mé víře v lékaře a nevzdávání se naděje je vnučka zdravá, chytrá a šikovná. A moje matka? Dodnes nám ta pobožná žena, pravidelně navštěvující kostely dělá peklo na zemi. Rodiče vlastní několik bytů, my dvě bydlíme v podnájmu /byt jsem musela prodat, protože jsem ho odkoupila na hypotéku/. Prodala jsem auto a vše materiálně cenné, co jsem měla. Protože první rok, než mi vnučku svěřili do pěstounské péče, jsem pobírala pouze přídavky na dítě. Z matky se stala zapšklá zlá žena, která musí do každé věty začlenit alespoň jedno sprosté slovo, působí nám takové problémy, že jsme se musely odstěhovat do jiného města. Žijeme skromně, práci ve svém věku nemůžu najít, i když bych dělala opravdu cokoliv. Veškerý majetek pro jistotu rodiče věnovali bratrovi, abych náhodou něco nezdědila. A tak se ptám, dostane se tato žena do nebe? Nakoupila si dostatečné množství "odpustků"? Nevím co mám odpovědět vnučce na otázku, proč babička mluví tak sprostě, je zlá a neumí se usmát, čím jsme jí ublížily? A tak žijeme samy, v domečku na jihu Moravy a s nadějí, že nás konečně potká štěstí v podobě hodného človíčka, který nás bude mít rád takové, jaké jsme. I bez povinného padání na kolena a vzpínání rukou k oltáři. Učím svoji vnučku, že má dělat to, čemu věří. A co mě naučila moje matka? Že víra se vynutit nedá. My dvě, já a vnučka totiž máme svoji víru, v dobro, naději, snad i zázraky. Ovšem touhle naší vírou nikoho nesrážíme na kolena ani nezabíjíme.

reagovat 21.2.2017 12:52 - Tak

to je hodně smutný příběh.Nechápu,jak se takhle matka může chovat ke vlastní dceři.Hodně štěstí

reagovat 21.2.2017 13:46 - D

Náboženství dokáže...

Vaše zlá matka je jako Porfyrij Vladimírovič z "Panstva Golovlevových" od Saltykova-Ščedrina.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 22.2.2017 09:54 - mima

nikdo z nás do toho úplně...

V příběhu chybí hodně, chybí řeč o rodičích vnučky, tam může být taky zakopaný pes. Pak tady není zmínka jak už jsem psala o otci, který má taky nárok rozhodovat o majetku, chybí tady zmínka o manželovi, neznámé okolností, nemůžeme soudit obě strany na základě jednoho příspěvků.

Myslím si, že paní ani nešlo o to, abychom řešili jejich rodinné problémy, ale duchovní stav její matky. Což jsem ji vysvětlila v posledním odstavci, prvního příspěvku.
Pokud to co píše paní o své matce je pravda, znovu opakují je to žena, která s vírou nemá nic společného, než jen to, že si kupuje jízdenku do nebe svou účastí v kostele a finančními dary. Její skutky k bližnímu to napovídají, taky slovní zásoba.

reagovat 22.2.2017 10:59 - Káča

V příběhu chybí hodně,...

No ono je hodně těch, kteří si dle tvých slove kupují jízdenku do nebe svou účastí v kostele. Osobně si myslím, že si jí takto koupit nejde. Na VŠ jsem měla spolužáka, který kdykoliv provedl nějakou svińárnu jako třeba, že byl nevěrný své holce, tak si zašel do kostela a byl zase v pohodě. Dnes se mu materiálně vede velmi dobře a je vysoce postavený, ale těžko říct, jak je opravdu šťastný a jak se cítí.

reagovat 22.2.2017 11:07 - A

No ono je hodně těch,...

někdo zase rád přispívá,jen kvůli ostatním lidem,aby byli oni ti hodní,dobří.Také takovou ženu znám a až v posledních asi 10 ti letech se dala na víru a pravidelně chodí do kostele,kněze zve i na oběd atd.,někteří jí mají opravdu za tu hodnou,přitom jí ale vůbec neznají.Se divím,že ten kostel ještě nespadnul.Ani lidi si nekoupíte,protože někteří jí velice dobře znají.Ovšem přispívá,kněze zve na poutě a tak u něho je to ta moc hodná ženská.

reagovat 22.2.2017 12:19 - mima

No ono je hodně těch,...

Ano, ale chyba není jen na jejích straně, ale taky na učitelích, kteří je právě tak vyučují.

Co do tvého spolužáka nemůžu posoudit, neznám ho. Chyby, hříchy za svůj život jsme udělali všichni, jde o to jestli nám je to líto, jestli jsme činili upřímné pokání, taky jak Ježíš říká " jdi a nehřeš více " Pak člověku nemáme právo jeho úpadek připomínat, pokud udělal nápravu, pokání a odvrátil se od daného hříchu. Ale musím podotknout, že odpuštění nám je dáno, ale důsledky, následky každého hříchu jdou s námi.

Král David v Biblí činil pokání, bylo mu odpuštěno, ale následky hříchu šly za ním.

reagovat 26.2.2017 09:30 - rr

kazdy fanatismus je nebezpecny

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *