Můžou větší děti při cestování nosit plenky?

Archiv příspěvků

reagovat 31.12.2007 00:21 - Martin

Moje známá prohlásila, že si nepřeje, aby její dcera už v 9 letech vymetala špinavé záchody v našich vlacích a tak tato devítiletá dívka letos v létě absolvovala patnáctihodinovou cestu vlakem na dovolenou do Tater vystlaná pamperskama, které musela používat a zhruba v polovině cesty jí její matka přímo v kupé před námi přebalila. Totéž platí i o zpáteční cestě. Byli jste svědky něčeho podobného?

reagovat 2.1.2008 22:28 - Štěpán

Já kdybych byl její matka tak bych nějakým hadrem nebo třeba kapesníkem umyl, utřel prkýnko na záchodě nebo ho obložil toaleťákem a myslím že by to bylo rozumnější řešení než plenky. Podle mně je ta paní hloupá kráva, chudák holčička.

reagovat 3.1.2008 01:01 - Ala

Taky mi to připadá docela ujeté. Sice se mi veřejné záchody taky hnusí, nejprve jsem naší 3 leté dceři chtěla brát všude nočník sebou, ale je pitomé nosit sebou všude nočník, takže to řeším tak jak píše Štěpán.

U-Cubes - dětský, vitamínový gumídci

reagovat 3.1.2008 13:53 - Soňa

No mohla jít dát plínu pro dospělé ne??

A nemusela ji tak pořád přebalovat a hlavně ztrapnovat před ostatnimi .

V 9 letech chudák holka, a to byly v kupé i chlapi??

Některé matky jsou fakt pošahané.

reagovat 3.1.2008 13:54 - SoHa

No mohla jít dát plínu pro dospělé ne??

A nemusela ji tak pořád přebalovat a hlavně ztrapnovat před ostatnimi .

V 9 letech chudák holka, a to byly v kupé i chlapi??

Některé matky jsou fakt pošahané.

reagovat 3.1.2008 14:46 - PM

No, je vidět, že jste nebyli nikdy v Číně :). Já sice taky ne, ale spousta mých známých hlavně okolo Spolku milců čaje / Dobré čajovny ano a klidně vám potvrdí, že plenkami cesty vlakem řeší běžně skoro každý.

reagovat 3.1.2008 16:48 - Štěpán

Ono je hodně věcí co je v Číně normální, ale nám to připadá hnusný. A nejen Čína, i Thajsko nebo Vietnam.

reagovat 4.1.2008 18:15 - Olga

Martine, divné je, že Vaše známá dceru přebalovala přímo v kupé před lidmi, to tedy na ten záchod zajít mohla, i když by to nebylo asi nejpohodlnější. Proč dala dceři plenky, to nemusí být jen tak, jak vám to zdůvodnila (rozhodně pokud neznám všechny okolnosti, netroufla bych si ji nazvat hloupou krávou). Těch příčin může být víc, něco málo o tom vím - mám sedmnáctiletou vnučku a už skoro rok musí mít pleny na spaní a také na delší cesty. Jako menší ji trápilo noční pomočování, pak to přešlo a vrátilo se jí to vloni. Vyšetření vyvrátila problémy zdravotní, podle lékařky to přišlo v rámci puberty, prý se to stává, vnučka si prostě pozdě uvědomí potřebu. Pleny jí byly doporučeny kvůli psychickému klidu, aby se nemusela stále stresovat z případné mokré postele nebo oblečení. Třeba to u dcery Vaší známé může být podobně, jen se vám to její matka zdráhala takto říct. Jak to snášela ta dívka?

reagovat 29.1.2008 14:56 - Růžena

Olgo, budu asi tak ve Vašem věku, taky mám vnuky středoškoláky. Buďte ráda, že Vaše dcera se o vnučku stará a chodí s ní po vyšetřeních. Asi mi namítnete, že to je přece normální, ale chtě nechtě musím vzpomenout na svoje dětství. otec nás opustil když mi bylo šest, matka zůstala sama se třemi dětmi. Na mně se to projevilo tím, že jsem se, ačkoliv předtím se to již nestávalo , začala znova v noci pomočovat a tyhle problémy přetrvaly až do maturity, do doby, než jsem odešla z domova na vysokou a začala bydlet v klidu na kolejích. Matka moje problémy nějaký čas chápala, ale jak jsem byla větší, tak už ztratila nervy (neměla lehký život, to chápu) a začala mě za mokrou postel trestat. Nejen výpraskem, ale vždycky jsem pak musela týden spát v plenkách, a to nebyly žádné jednorázové plenkové kalhotky jak nyní. Dávala mi ty klasické bavlněné, přes ně igelitovou plenu a to vše přišlo do takových těch modrých dívčích trenýrek s gumou, určitě si je pamatujete. Byla jsem hodně zakřiknutá, takže jsem se moc nebránila (když ano, tak jsem dostala pár facek a bylo), jen to obrečela vždycky a raději to vydržela, protože pro mě byla děsná představa, že by matka šla se mnou k doktorům kvůli tomuto problému. Ty plenky jsem čas od času dostávala až do těch osmnácti let, nedokázala jsem se tomu vzepřít, až mě vysvobodila ta vysoká škola. Proto přeju Vaší vnučce takovou péči jakou má a přeju jí také, aby to zvládla, určitě tomu vybudování psychické pohody pomůže, stejně jako tehdy u mě. Z Martinova příspěvku mám pocit, že matka té malé slečny ji taky docela nutí, no snad to děvče nějak nepoznamená.

reagovat 29.1.2008 15:36 -

Cesta do Tater vlakem netrvá 15 hodin. Nějak moc nesrovnalostí, Martine. Navíc nevěřím, že by kdokoliv normálně myslící přebaloval devítileté dítě v kupé. Není to jen v něčí fantazii?

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *