marihuana detox - psychika a fyzika

První příspěvky v diskuzi

reagovat 19.7.2007 19:00 - waldek

Chci se zeptat na to, jestli sem chodí lidi, kteří přestali s marjánkou a maj s tim potíže a jaký.
Já osobně jsem na trávě jel docela dlouho (je mi skoro 30) a předtim jsem taky nebyl žádnej svatoušek (tvrdý drogy, ale to už je fakt dávno - cca 10 let) a několikrát jem na pár měsíců přestal a detox si teď neprožívam poprvé. Mam hodně z detox příznaků popsaných třeba zde (http://www.marijuana-anonymous.org/Pages/detox.html). Fyzický příznaky by mi až tak moc nevadili - mezi ně patří žaludeční nevolnost (měkký hovna), akne, pocení, nespavost a bolesti hlavy (i když headaches jsou docela nepříjemný). Horší je, že na sobě pozoruju psychický výpadky, nejedná se o nic vážnýho, ale pár týdnů trvající deprese nikoho nepotěší, vůbec pak nemam do ničeho chuť a už vůbec žádnou chuť bavit se s lidma, nesměju se apod.

Zaráží mně dvě věci:
1) Stačí mi i po několikaměsíční pauze jednou uletět a mam docela silný detox příznaky trvající třeba až měsíc (ty fyzicky, o psychice nemluvě - tam je to ještě horší).

2) Jiný lidi ten detox tak moc neprořívaj, nebo taky vůbec ne (pár lidí, co hulí znam znam) a jsou relativně v pohodě i když hulí hodně.

Najdou se tu lidi, který stejně jako já mají s marijánkou a detoxem mnohaleté zkušenosti nebo s tim všichni dokázali přestat?

Zdá se mi totiž, že lidé se vesměs dělí na dva tábory, jedni se marjánky hrozně zastávají (to jsou ty, co jí kouří) a druhý jí odsuzujou. Naujde se ti někdo, kdo má s marjánkou zkušenosti a nezatracuje jí horlivě jen pro to, že se přidal do nějaké náboženské sekty a ani jí nevychvaluje (protože je nani závislej a neumí se podívat pravdě do očí).

A bude na to mít odvahu?
:-)

reagovat 24.7.2007 20:26 - indica

Kouřím marjánku tak osum let a párkrát jsem chtěla přestat. Když jsem kouřila kupovanou, teda skéro a podobně, tak absťáky především psychické jsem pociťovala. Fyzicky jsem žádné potíže nepociťovala. Když kouřím svou vypěstovanou travku, tak třeba dva dny nic nekouřím a nic se neděje. Když přestanu třeba na měsíc nebo dva kouřit travku, začnu kouřit běžný cigára, tak že žádná velká výhra. Došla jsem k názoru, že lepší kouřit celoživotně travku, než tabák. Po tabáku mě bolí na plicích.

Co tě vede k tomu s travkou přestávat waldeku?

reagovat 13.8.2007 21:57 - tafko

Nazdar Waldek,zrovna ja abstinujem 1 mesiac a co sa tyka psychiky,tak toto tiez niekedy neuhravam a po fyzickej stranke som v pohode,len ta psychika je nanic.Napriklad ja som prestal hulit,pretoze vidim ako stracam pämat a mam pracu,ktora ma strasne bavi a nechcem ju stratit,takze som proste prestal.Mozno existuju nejake lieky,ktore pôsobia pozitivne na psychiku cloveka,ale ja neviem ake su to lieky.Ale myslim si,ze to chce len cas a vsetko bude v pohode.Prosim ludia piste,ktori mate podobne problemi,diki,caute

reagovat 25.8.2007 14:26 - Kuba

Já taky přestávám kvůli práci. Hulit je fajn, ale člověk se pak vyhecuje k mnohem méně věcím. Spíše než zdraví pocituji problém v tomhle a protože chci konečně něčeho dosáhnout, přestávám. Hulím cca 5 let (ale ne denně)

reagovat 30.8.2007 07:48 - Fremer

Myslim si, že to záleží na jedinci. Ja třeba nekouřim, ale Ale travu si někdy dám.

Někdy jsem si dal třeba 5x i vícekrát za 5 dnů a někdy ani 1 za 6 měsíců. Fakt záleží na náladě. V běžném životě jsem uplně normální až na malé potíže v komunikaci.(Mám problém s vyjadřováním)Za to ale může asi něco jiného. V dětství jsem měl težkou autonehodu....

Takže ať si každej hulí, když chce. Lepší než tvrdej fet!

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 6.1.2018 14:11 - Vyzkoušej

Ahoj, je mi 25let jsem holka....

to snižovat a piš si to třeba do kalendáře a budeš mít sama radost,že to vydržíš. Postupně a hlavně pomale,ono přestat hned úplně půjde asi těžko. Nebo to nahradit něčím jiným,co třeba obyč tabákem? Držím pěstě,už to,že chceš sama je posun.

reagovat 6.1.2018 14:14 - Řekla

bych,že úplně nejhorší je ten první týden,pak si tělo zvykne a je lépe.

reagovat 12.1.2018 08:56 - JaNe

Ahooj..Tak už je to 8dnííí bez hulení..A jdeto! Jde to a cítim se skvěle :) Celí den furt něco dělám žádná skuřka rozplácla před tv s 5čokoladama v ruce :D Přijdu flaknu sebou do postele a spím..Každé rano co se vzbudím a řeknu si už je to 5dní už 6...7...jsem na sebe víc a víc pyšná...Jestli už vám to víc bere než dává ..vysmolte se na to...Díky za podporu a držím palce dalším..Je to jen v hlavě

reagovat 27.1.2018 02:27 - opicka

Ahojte,
najprv chcem Všetkým podakovať. Vaše príbehy mi dávaju ďaľší impulz. Fajčil som asi desať rokov. Pár rokov raz za čas s kamošmi. To boli tie najkrajšie casy ked mi gram vystacil aj pol roka. Neľutujem ani sekudnu. Keby mi niekto povedal, že na marihuane môžete byť závislý tak by som sa mu vysmial.
Prvý krát som pochopil, že marihuana nie je len zábava, ale že Vás dokáže aj zbaviť smútku bolo keď mi umrel dedko. Sedel som v izbe a fajčil a počúval hudbu. Asi týždeň. Všetky smútky boli ako keby v sne a skoro vôbec to nebolelo. No a tak keď prišli problémy tak hop šup sklenenka. Všetko stále fungovalo. Potom som zistil, že na opicu niet lepší liek. Stále sa mi to darilo držať easy. Potom k filmu, ku hre k zábave. Stále pohoda.
Masaker ale nastal, keď som sa spoznal s jedným pestovateľom, ktorý mi dal takú cenu, že som mohol kupovať kilá (patricne som vyuzil). Behom pár mesiacov som sa dostal zo spotreby 6g mesačne na 60g mesačne. Nedokázal som sa ovládnuť. Nechcel som sa ovládnuť. Všetko cez gravity bong. V práci som bol za trest. Nedokázal som sa sústrediť a myslel som len na Grass. Vlasne som dal výpoveď, aby som sa mohol venovať svojmu koníčku (ze akoze budem podnikat. :D fakt som tomu veril). Podnikat som nezacal. Prestal som robit vsetko. Len som sa valal doma hulil a hral PC hry. A tu uz to bolo zle. Kazde rano sracka, krce, zaludok na srot. Jedine co pomohlo bolo bongo. Uz som ani nemohol zacat rano bongo ale musel som dat kolac lebo triezvy som nedokazal nasat ani trosku dymu bez toho aby som pol hodinu nekaslal a nenapinalo ma na vracanie. Dni sa zlievali v tyzdnoch a tyzne v mesiacoch. Nepametam si nic, len gauc bongo pc gauc bongo pc.
Tri týždne dopredu som vedel, kedy skončím. Posledný týždeň som bol sám doma, drahá na dovolenke, a iba ja a ganga. Posledný deň som dal 8 (cca) stvrtgramovych bong a k tomu tri kolace - (jeden upratal nehulica na 19 hodin do postele u mna s tym ze vravel ze sa nemohol hybat aj ked chcel). Ani som si nebol istý, či som zhulený a smutné je, že som ani moc nebol.
Pokusy prestať nejaké boli už aj pred tým, ale rekord bol 2 týždne a povedal som si, že to bolo easy tak čo sa trápiť. (to ale bolo pri spotrebe 6g mesacne)

Takže som prestal. A teraz k abstinenci:
Stavy:
1. nespavosť: je skoro nemožné zaspať. Skúšal som všetko, keď už zaspím, tak dve hodky sú luxus. Niekedy sa takýcho dvojhodiek podarí poskladať za sebou už aj 3 ale to tak po týždni najskôr. (miloval som to zaspatie odrazu keď je človek zhulený. Húliš až kým nezaspíš.) Naštastie si môžem dovoliť byť ešte nezamestnaný tak to až tak nevadí. Zvykol som si na to byť nevyspatý.
2. náladovosť: behom 30 sekúnd dokážem zavraždiť hocikoho a potom pohladkať šteniatko a potom sa rozplakať od smútku. Skúšal som nejaké dýchacie cvičenia ale to som sa akurát nasral, že to nefunguje. Takže sa snažím aspoň veľa športovať.
3. záchvaty beznádeje: Sú chvíle, keď myseľ začne do Vás jebať. Aký ste looser, nič nedokážete, ako je všetko na prd a ako nič nemá zmysel. ZLO.
4. samovražedné sklony: každý deň rozmýšľam, že sa zabijem. Naštastie každý deň menej a menej. Sľubil som si, že to peklo vydržím, ale niekedy je to fakt ...... Jediné čo mi pomáha na tieto veci je hudba a šport. Nenechávajte sa so svojou mysľou potichu. JE TO PEKLO a môže Vás to stáť život.
5. amotívacia: všetko čo robím, robím len aby som vydržal o tých pár hodín navyše bez bonga. NIČ ma nebaví. Nebaví ma sex, hranie, jedlo, šport, pitie, nič.
6. a jedna vec ešte pre baby, schudol som za ten mesiac 8 kilo vdaka pravidelnemu pohybu a absolutnej nechuti jest. 6 rocny chlapec zje viac ako ja napriek tomu ze si to pocitvo delim do 5 jedal denne.
Všetkým Vám držím palce a každý v sebe máte tú silu si tieto "nemilosti" prejsť. Sebe držím tiež palce.
A nakoniec chcem zhrnúť čo mi pomohlo vydržať mesiac a začínam vidieť svetlo na konci tunela.
1. Šport. Bla bla bla. viac netreba. Potiť sa, makať sa, prekonávať sa a trpieť fyzicky, nie len psychicky.
2. Otužovanie. Prehodil som kohútik na najstudenejšiu vodu, už sa odtiaľ nepohol. Každý deň sprcha, niekedy aj dve. Sila vôle ide hore ako raketa.
3. Motivačné/Demotivačné videá. Počas svojich feťackých vrcholov som si nahral odkazy na mobil. Videá kde sám seba prosím, aby som prestal, radím si a povzbudzujem sa, nie na silu, ale od srdca a s úprimnou túžbou prestať. Možno to bude smiešne, ale v čase najväčšej krízy ma tieto videá zachranili. Nie sú to odkazy štastného človeka a musím povedať, že stále horšie a horšie sa mi na ne pozerá.
4. Vyhodenie všetkého equpmentu. bongo, fajku, drticky, sitka, papieriky, sacky, pohare, alobaly, všetko čo som používal na húlenie. všetko šlo do koša. Veď načo. o tráve doma ani nehovorím. Každý vie čo to je mať doma a nefajčiť. Spalte to svinsto den pred tým. Ci uz v krbe alebo jointe.
5. Prestal som sa stretávať s kamošmi. dočasne. Aspoň s tými ktorý fajčia.
6. káva, čaj, pivko, vinko, cigara s mierou. Naco sa hnat z jedneho pruseru do druheho. Hlavne sa nesmiete opiť. To sa zhulite na beton.
7. Citanie for, informacii, clankov a tak vsetko co existuje o abstinencii. Vid tu a teraz.
8. Nerozmýšlať o minulosti a budúcnosti. A TOTO JE NAJDOLEZITEJSIE podla mna. Minulosť a budúcnost sú nepriateľ. Abstinujúci človek (JA) nedokáže rozmýšlať pozitivné o minulosti ani o budúcnosti. Všetko je čierne, temné, smutné, desivé. Realita resp. súčasnosť je jediný priateľ. Na piču, ale priateľ. Myslite na tu a teraz, a na to, že to čo robíte má zmysel.
A este jedna vec ak to niekto naozaj docital az sem. Ja som zacal ked som mal 20 a koncim v 30 ke. Nastastie som si nestihol nic znicit. Ale mladým do 18 rokov ked hulia gangu by som ruky nohy dolamal. Tvoji rodicia do teba jebu peniaze a lasku a ty si odjebes mozog skor ako nieco stihnes spravit a dojebes zivot sebe aj ostatnym. 18 rocny clovek ma este cely zivot pred sebou tak si nechajte drogy na neskor. Napr. ja s herakom zacinam tesne po 70ke.
LEGALIZACE ZDAR.

reagovat 27.1.2018 23:22 - casper

Ahoj, přidám také svúj příběh. Dnes je to měsíc a půl co jsem přestal. Je mi 25 let, samostatný pracující muž. Trávu jsem hulil posledních 5 let. Dříve tak 1-3x týdně poslední 2 roky to mělo vzestupnou tendenci, protože jsem měl trávu svou a nebyl problém dát třeba 7 brk za den. 5 let to bylo krásných, díky trávě jsem si vždy upravil realitu podle sebe, nepřemýšlel jsem nad negativními věcmi a do všeho mi dávala pozitivní směr, myslím že jsem díky ní byl i více kreativní. Lepší spánek, od toho se odvíjela lepší chuť do života, lepší chuť k jídlu, k hudbě, filmům, daleko lepší cítění, empatie apod.. i sex mi přišel stokrát lepší když jsem byl zhulený.Zhulený jsem dělal většinu věcí, práce, večeře s rodinou, jezdil jsem i závodně na kole a párkrát jsem si dal i před startem. Přišlo mi to prostě lepší. Začátky byly samozřejmě nejlepší. Jednou, dvakrát týdně s kamarády ven, brčko a kopec srandy, pochopení těch stavů, spousty zajímavých nápadů. Postupem času jsem začal chápat že už hulím ze setrvačnosti a stavy už nejsou to co bývaly. Prostě jsem si dal sám gramový a jentak se mi na 10 minut zamotá hlava a 2 hodiny se cejtím dobře, přitom jsem schopný dělat úplně vše. Dříve bych do 5 minut omdlel a 3 hodiny bych o sobě nevěděl vždyť to znáte :D Ty poslední 2 roky jsem si říkal že zkusím přestat, že už si vlastně ani nepamatuji jaký ten svět bez trávy byl. Ale vždy jsem to vydržel tak maximálně týden. Ale proč píšu a co mě donutilo. Na jaře minulého roku jsem poznal báječnou holčinu a začal s ní chodit, poznala mě jako "zkuřku" naprosto volnomyšlenkářského kluka co má na všechno názor i odpověď a nezavře hubu. Prostě semnou nebyla nuda. Vše mělo velmi rychlý spád, byly jsme spolu furt, bydlela u mě v podstatě hned a poznali jsme se velmi rychle. Asi po našem prvním společném měsíci nastalo pár situací a poznala mě i nezhuleného co jsme byli na víkendu u rodičů nebo na dovolené kam se mi prostě nechtělo brát přes hranice. Sdělila mi že jsem úplně jiný, jako kdybych s ní doopravdy byl, přitom bez trávy také ale když ona nehulí, nejsme na stejné koleji a to pro dlouhodobý vztah potřeba je. Vyslechl jsem to a začal přemýšlet že to alespoň rapidně omezím, do budoucna přestanu, nemůžu přece celý život "prohulit" Je mi 25 rozumíme si, třeba je to ta pravá. V tento moment jsem z nějakých 2-3 gramů denně omezil max na 1g za týden, opravdu tak 2 brčka. Cejtil jsem se mnohem lépe, přítelkyně byla spokojená. Já tím pádem taky, před ní už jsem nehulil vůbec, dával jsem si jen když byla ona nebo já pryč.Na spánek nebo když jsme byli s kamarády na pivku atak. A tím to vše začaloo, první problémy a výčitky. Jelikož jsem to omezil takhle rapidně tělo najelo na jiný režim a výkyvy mezi zhuleností a střízlivostí byly opravdu velké. Když si jako pravidelný hulič dáte jednou za 3 dny slušnej model, je to pak róodeo. A jak jsem psal výše tím to vše začalo. Začal jsem se jak kdyby rozdvojovat. Zhulený já vs nezhulený já a s tím i 2 rozdílné postoje k řešení každodenních věcí. Myslím to tak že jsem měl buď pokračovat v 7 brkách denně a nebo nehulit vůbec. Já zůstal na kompromisu že si alespoň občas dám. Pak jsme se jednoho ne pohádali, asi po půl roce společného žití, nedokázal jsem se uklidnit a šáhl jsem po ubaleném brku ve skříni a šel si dát asi po 4denní pauze. Jakože se uklidním, srovnám si to v hlavě a vše urovnáme. Nicméně to brko bylo brko které jsem si ubalil asi před rokem a našel ho ve starém batohu a dal do skříně. Vůbec mě nenapadlo co to udělá. Takový rauš jsem nezažil. celých 5 hodin jsem nedokázal myslet na nic jiného než že jsem 5 let života prohulil, proč to dělám, spousty výčitek, prostě schýza, to jsem do té doby nezažil. Nic jsem nevymyslel, propadl se do zoufalství během pár hodin, kleslo mi sebevědomí a už jsem to nedokázal vyžehlit. Druhý den jsme se rozešli. Dnes je to skoro 50 dní co nehulím. Bylo to těžké přestat, ale vím že kdybych nepřestal najíždím na nějakou psychyckou poruchu. Pokud chcete hulit trávu, nesmí vám v tom nikdo stát a musí to být vaše rozhodnutí. Jinak přijdou výčitky. Pokud chcete přestat, přestantě ze dne na den a už se k tomu nikdy nevracejte, kdo přestat nechce, nepřestane až ho to stejně jednou dožene v nějaké situaci a stejně přestat bude muset a akorát to bude mít složitějsí. Asi 10 dní na to co jsem přestal jsem byl na dně, výčitky, nemohl jsem spát, jíst, přítelkyně pryč myšlenky na sebevraždu. Navštívil jsem mou známou psychoterapeutku a ta mě ve všem utvrdila, měl jsem náběh na rozdvojenou osobnost a bylo dobré že jsem s stím přestal a navštívil jí. Už jsem se z toho oklepal, začal aktivně sportovat, omezil stzk s lidmi co hulí a dostal příležitost pracovat v zahraničí. Sebral jsem se a život je úplně jiný. Tráva není špatná, ale chce to hulit s mírou a pokud možno venkovní modely. Ty přehnojený indiky co se prodávají jsou prekurzor podobných případů jako toho mého. Stačilo jedno brko o kterém jsem nevěděl co je a otočil se mi život.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *