lhaní

reagovat 6.3.2003 13:59 - slavka

Víte někdo, jak se říká nemoci, kdy člověk chronicky lže? Čím je to způsobeno?

reagovat 7.3.2003 21:12 - Klara

ona je to nemoc?ja lzu hodne a casto,znamena to ze jsem nemocna?

reagovat 8.3.2003 14:15 - mimi

Tato nemoc se jmenuje bájná lhavost a je to psychiatrická diagnóza.Většinou souvisí ještě s jinými psychiatrickými poruchami například se schizofrenií nebo různými paranoidními psychózami.

reagovat 17.11.2004 19:37 - Janka

Mam bratra 21 let ,ktery bydli jeste u rodicu a ten lze ze sam uz ani nevi co je pravda a navic ktomu krade, jestli okolo to nevim, ale uz nekolik let okrada nase rodice a ty jsou uz psichicky uplne nadne,protoze jsou to dva duchodci a sami uz nevi co podniknout.Kdo dokaze poradit ,nebo podat pomocnou ruku .
Ja bydlim v zahranici, ale moje rodice v Litvinove a kontakt mame telefonicky.Poradi nam nekdo?
DEKUJI Janka

reagovat 17.11.2004 20:18 - pendrek

Já bych ho vyrazil na ulici, že by se nestačil divit. V tomhle věku už je zralý na to, aby se osamostatnil a je hanba, že se takhle chová k rodičům.

reagovat 10.3.2010 09:32 - Gábina

To stejné dělá moje sestra. Vymýšlí si, jak jezdí na zájezdy, jak žije společensky, ale nikdy nikdo ji nikde neviděl. Z domu nevychází, jen na nákupy. je už v důchodu a hrozně nám všem lže. Teď si vymyslela, že má zelený zákal a přestává chodit! Mluvili jsme s jejím doktorem, on řekl, že NE, ale sestra prý, že chodí k jinému..... Přestáváme se s ní stýkat, ale je to pro mě těžké, mám ji ráda a připadám si podváděná, přitom, bych jí mohla být oporou.

reagovat 10.3.2010 09:34 - jan

Tito lidé mají radost z toho, že mohou trápit rodinu. Jediné, co vám mohu doporučit je, říct jim, že jejich hry nehrajete a přestat se s nimi stýkat.

reagovat 12.3.2010 20:02 - janek

Dobrej,
a tak mi řekněte, co mám asi dělat, když jsem několikrát zalhal, lhát už nechci, ale říct teď úplnou pravdu by bylo pro danou osobu totálním podrazem. Fakt je, že jsem tu danou již podrazil, jenže nechci ublížit víc, než už ublíženo bylo. Jak tedy z toho ven?
Říct pravdu: jasně, úleva pro svědomí a postavení se věci čelem, jenže pro druhou stranu = totální podraz.
Neříct pravdu: jasně, nic se v ten moment u druhé osoby neděje, je "klídek", jenže pak to stejně prakne a taky je to toální podraz.
Rozdíl?
První podraz, přiznal jsem se, možná polehčující okolnost, stejně ale pak hotovo, konečná.
Druhý podraz, hotovo, konečná.
A co teď?
V obou případech konečná, takže jde už fakt jen o to, jak asi člověk vypadá sám před sebou, vlastním svědomím a samozřejmě v koutku duše zůstane u druhého aspoň trochu v dobrém světle.
Jenže, ta OBAVA a STRACH, to je prostě horor!!!
Takže doporučuji nikdy radši nezačít lhát. Přestat je pak horší, než přestat třebas hulit nebp pít. Né, že by to člověk až tak moc potřeboval pro svoje potěšení, jenže se to elý nabaluje, nabaluje a pak vás ta koule lží TOTÁLNĚ PŘEVÁLCUJE a to ještě hlavně v tu chvíli, když se rozhodnete: TAK A ODE DNEŠKA UŽ ŽÁDNÝ NOVÝ LŽI!!!
Tak radši nezačínat nebo začít a přiznat se nebo začít a pak už jen pokračovat?! To je asi ten nejjednodušeji vypadající hlavolam, kterej ale dosud ještě nidko nesložil.
Lež bolí šíleně, jak lháře, tak toho komu lžeme.
Jenže já prostě lhát nechci, ALE

reagovat 12.3.2010 21:26 - -

Ono kdo dneska mluvi pravdu?Kazdej si muze vymejslet co chce od banalit po vazny veci.A ze co lidi je prolhanych.Ale kdo se vydava za jiny lidi a lze ze je nekdo jinej to je pak uz nemoc.

reagovat 15.3.2010 12:14 - Asta

Toto je jiné lhaní, vědomé. To bájné je tak trochu jako droga, jedeš v tom a vymýšlíš si báchorky...jen tak. Ničemu to nevadí, pokud to není tvůj muž, nebo matka, atd.