Léčba psem - canisterapie - komentáře

přejít na článek

První příspěvky v diskuzi

reagovat 3.2.2002 14:13 - Elis

Žiji několik desítek let stále osaměle, proto dříve bylo snadné mne přemluvit, abych si šla se spolupracovníky po zaměstnání "posedět", jenže moc nesnesu, tak jsem přišla domů dost často "nacamraná" a někdy i dost pozdě v nočních hodinách. Samotné se mi to nelíbilo, připadala jsem si jako hospodský povaleč, ale měla jsem slabou vůli odmítnout společnost, k pití se přidalo i kouření. Pak jsem náhodně dostala štěňátko - sice mrňavou rasu, jenže bylo "přerostlé" a proto je nikdo nechtěl, dokonce už jednou bylo prodáno, ale za týden ho vrátili. Tak jsem si to stvořeníčko z útrpnosti vzala, aby se nedostalo do špatných rukou, hlavně ne dětem jen tak na hraní, aby ho pak odložily do nějakého útulku, až je přestane bavit (byla to fenečka a měla mít nanejvýš 2 kg, v jednom roce už měla 5 kg a do dvou let ještě o 1 kg více...). S restauračkami byl rázem konec, těšila jsem se domů a když mi bývalé hospodské společnice vyčítaly "absenci v hospodě", tak jsem dokonce radši změnila i zaměstnání a to tak, abych měla na mojí "holčičku" co nejvíce času. Je to moje nejlepší kamarádka, přestala jsem i kouřit, abych jí neublížila (má oproti mně jistě křehoučké plíce a citlivý nosánek). Jezdím s ní na všelijaké výlety, ale vždy výhradně sólo, už se nenechám nikým zlákat, protože ze zkušenosti vím, že veselá společnost skončí většinou u alkoholu v nějaké restauraci či hospodě. Nepotřebovala jsem žádné protialkoholické léčení, i když už jsem viděla, že to se mnou jde s kopce (sice mi nebylo po ránu špatně, ani jsem netrpěla kocovinou, ale měla jsem okna jak výkladní skříně...a to by také mělo každého varovat). A navíc na moji fenečku šíleně žárlím, chci mít její přízeň jen pro sebe. Prostě si ji hýčkám a jsem - aspoň si to myslím - z návyku na alkohol a cigarety vyléčena. Doufám, že už si její bezmeznou lásku zasluhuji. Po nějakém čase, když už jsem měla pocit, že jsem "úplně fit", jsem potkala zajímavé lidi z jednoho církevního společenství, tak se s nimi přátelím, navštěvuji je i se svou fenečkou a všichni nás mají rádi. Nikdo tam nekouří a k pití se podává čaj. Můj vývoj pak ještě pokračoval dále - začala jsem být vegetariánkou, takže pokud jsem někde nucena jíst tzv. "normální" stravu, tak masíčko schovám mojí fenečce, jinak má granulky a je s nimi spokojená. Já jsem hlavně na jogurtíkách, občas jí také dám "líznout", ale ne moc, měla by už ve svém věku trochu ubrat na váze. Svůj život jsem díky psíkovi radikálně změnila a dnes mohu prohlásit, že jsem absolutně fit, nejen fysicky, ale hlavně psychicky. Nevím, co je to deprese a mám pocit, že můj život má smysl. Letos už jsem v důchodu a mohu zodpovědně prohlásit, že pro staršího člověka, který má takto dost času, je pejsek ten nejvhodnější společník (už mám i toulavého kocourka, čiperné rybičky v akváriu, dotěrného papouška "andulku", ale nejlepší komunikace je s pejskem, i když mi činí radost i všichni ostatní). Nehledejte štěstí ve velkých věcech, radujte se z maličkostí každodenního života a rozdávejte optimismus všem ostatní - to však lze pouze ve střízlivém stavu, kdy je člověk plně soudný a cítí se pohodově, bez falešné euforie.
Všechny zdraví........Elis

reagovat 12.6.2004 22:56 - ELVA-HELP o.s.

Tématem metodik, technik a forem canistrapie, která opravdu svou působností může být efektivně aplikována jak na oddělení nemocnic, domovech pro seniory, ZŠ, SŠ, Zvláštní ZŠ, dětských domovech stacionářích, psychiatrických zařízení atd atd... se bude zabývat II ročník semináře O ZOOTERAPIÍCH konaný od 25.06.2004 do 27.06.2004 včetně v Brně.
Bližší info : WWW.FILIA.CZ
ELVA-HELP, o.s. se semináře samozřejmě zůčastní a podělí se o bohaté zkušenosti z praxe výcviku psů ke speciálnímu určení a canisterapie.
WWW.ELVA.CZ podá více informací o naší činnosti a specialitě pro alergiky a astmatiky.
ELVA-HELP, o.s.

reagovat 4.9.2006 08:39 - Elsa Buranová

Neviem tak krásne písať ako Elis, ale mne priatel kúpil psíka - volá sa Forest po mojom 5. pokuse o samovraždu. Nervy este nemam v poriadku celkom, ale už by som si nemohla nikdy siahnuť na život, lebo Forest by bezo mňa nemal potrebnú opateru. Ked mi je najhorsie idem s ním von - to znamená, že sa musím umyť a slušne obliecť a po prechádzke dostanem aj chuť k jedlu a keď ho vidím ako krásne behá a ako ma má bezvýhradne rád, tak aj chuť k životu. Mám veµmi dobrého partnera a dobrú a šikovnú dcéru. Obaja sú ku mne velmi láskaví a za 8 rokov trvania mojich pobytov na rôznych psychiatrickych klinikách a trápenia sa doma a pri neúspešnych pokusoch o trvalé zamestnanie ma vždy všemožne poporujú a hlavne neodsudzujú,ale niekedy mám pocit, že im idem na nervy ( čo je asi tiež súčasť mojej diagnózy ). Forest je jediné stvorenie na svete, ktoré nikdy so mnou nestratilo trpezlivost. Nikdy by som tomu neverila, ale pes naozaj zmení človeku život k lepšiemu.

reagovat 17.4.2007 21:10 - Vencůj

pes změní život k lepšímu. Kdyby jsme neměli doma psa, tak bych už čuchal fialky odspoda. Vykašlala se na mně skvělá holka, jaká je 1 z 1000 a já měl jít druhý den zpátky k posádce (ještě byla ZVS) No a tak jsem sežral kila prášků , ležím a najednou přiběhne babiččin pes a začne štěkat, výt, tahat mě za ruku a lízat. Najednou se mě udělalo špatně a bliju a už přiběhla bábi a přitáhla doktora, pes ji přivolal a jak se šla dívat, viděla, že tam ležím jak mrtvola a myslela, že je to z hub. No tak jsem si poležel tejden ve vojenský nemocnici a tam mě došlo, že bych ztratil život pro holku, která by mě pak stejně vyčítala, že ho ztratila ona pro mně.

Od té doby mám takový jiný vztah ke psům a zvířatům. A nechápu toho magora, který nedávno zastřelil pejskařku za to, že nesebrala hovínko. Ani důchodce, kteří si hlídají popelnice, aby pro vlastní obšťastnění donutili pejskaře jít s tím voňavým dvěstě metrů ke koši.

A přiznám se, závidím dětem, které se dostanou na canisterapii, nebo hippoterapii nebo jenom ke psovi už odmala. Protože já jsem nesměl mít do dvanácti let svého psa. Tetina byla alergická na srst:(

reagovat 10.8.2007 13:02 - Michaela

Dobrý den je mi 16 let a strašně mám ráda pejsky a děti,nevím má někdy potřebu pomáhat a chtěla bych se zeptat jestli bych třeba mohla někdy najít brigádu u canisterapie nebo v něčem podobném,abych věděla jestli třeba do budoucna se tomu plně věnovat jako např.povolání nebo třeba jaké k tomu mít vzdělání...děkuji za odpověd :0)

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 10.8.2011 00:24 - Už jim nezbývá ani týden

http://www.ahaonline.cz/clanek/aha-zverinec/61988/temhle-pejskum-hrozi-smrt-pomuzete.html

reagovat 10.8.2011 15:43 - M

Stejně ale nejlepší jsou na česneku!

reagovat 21.11.2011 19:17 - nikola hupkova

Neviem tak krásne písať...

elsa to neprezila ani zo psom ;-((

reagovat 8.1.2012 17:14 - Psí útulek Maršovice

http://www.pepa.cz/cs/prispevek-50-kc-na-pomoc-opustenym-psum-v-utulku-marsovice/

reagovat 23.8.2015 12:51 - ambra

elsa to neprezila ani zo psom...

Co se stalo Else ??? Nakonec to udělala:-(((

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *