Kdy jste se naposledy pokakali

První příspěvky v diskuzi

reagovat 23.8.2007 14:31 - kajka

Když jsem byla mimino,ty trdlo.

reagovat 1.9.2007 14:52 - Silva

To se může stát každému, mě se to stalo v devítce, spěchala jsem večer na záchod, ale ouha, prdla jsem si a v pyžamu jsem měla rázem plno, teplo, vlhko, bylo to strašně těžké a smrděla jsem hrozně. Mamka stála ve dveřích a ptala se co se stalo a já musela říct tu větu: "maminko já jsem se pokakala", pro devaťačku celkem trauma. No ale prostě se to stane no.

reagovat 1.9.2007 14:59 - Hymna adolfa

seru nato já se nato mohu vysrat,já su starý posera,

reagovat 1.1.2008 16:37 - Lenka

No tak já dneska nad ránem, než jsem se doplazila domů ze silvestrovskýho mejdanu...nedošla jsem, podařilo se mi v tom stavu pustit do kalhot všechno, takže jsem přišla mokrá a špinavá. Ještě jsem ke všemu vzbudila mámu, dala mi pár facek jak mě viděla, pak mi pomohla do vany... to teda novej rok začal fakt dobře.

reagovat 1.1.2008 18:36 -

Jak na nový rok,tak po celý rok......! :)

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 25.2.2017 19:19 - Jitka

Jitko. Vypadáš fakt jako...

Zuzko, jeste jednou díky za úžasné rady a duševní posilu. Ale pořád mám v sobĕ blok, a bojím se, že se mimo domov zase po.... do kalhot. Doufàm, že se tak nestane a budu čistá zase jako jine vrstevnice. Tobĕ taky přeji šťastné návraty domů v čistých kalhotkách i kalhotách.

reagovat 25.2.2017 19:20 - Jitka

Jitko. Vypadáš fakt jako...

Zuzko, jeste jednou díky za úžasné rady a duševní posilu. Ale pořád mám v sobĕ blok, a bojím se, že se mimo domov zase po.... do kalhot. Doufàm, že se tak nestane a budu čistá zase jako jine vrstevnice. Tobĕ taky přeji šťastné návraty domů v čistých kalhotkách i kalhotách.

reagovat 25.2.2017 20:54 - Honza

Honzo, měli jsme na oběd...

No tak to bude asi tim bramborovym salátem. Ten muže mít všelijakou minulost. Na ten bych dával bacha hlavně v létě. Jak je vedro, tak je to hned zkažený.

A pak's to teda asi pohnojila tim, že's vypila tu št'ávu. Ta ten salát uvedla do pohybu a posrala ses.

Ale je to každopádně divný, že ses posrala jenom ty, když to sežralo víc lidí. Jedině teda, že vostatní se šli hned po tom vobědě vysrat, takže pak vo hodině chemie už na ně sraní nepřišlo.

reagovat 26.2.2017 14:01 - Mirda

No tak to bude asi tim...

Není to divné, prostě mohla mít mikrofloru ve střevech zrovna v době toho oběda takovou, že se to její střeva rozhodla vyloučit. Že na konci této cesty jsou kalhoty, je tělu tak nějak jedno. Ostatním oběd nic neudělal. Mě se to stalo taky, oběd normální, ale pak to teda bylo utrpení, ale nikdo jiný si nestěžoval. Prostě mě to asi "nesedlo". Kdyby ten oběd zaváněl ,nebo měl jinou chuť, pochopitelně bych ho již nejedl.
Co se týče posměšků, tak je třeba se na ně připravit. Když to bude hodně nepříjemné, tak zaútočit ve smyslu: tebe to rajcuje co, že o tom tak mluvíš. To jsem si o tobě nemyslela... a tak. Prostě sebrat jim vítr z plachet. Mě, když šikanovali, že mám staré věci (byl jsem z chudé rodiny), tak jsem dostal od jednoho z nich staré rozlámané pastelky. A tak jsem je doma ořezal a nebyl den, abych je tomu magorovi neukázal a "nepoděkoval" za ně. Když budeš stát v koutě a brečet, tak se na Tebe sesypou (hrozná společnost dneska). Navíc pak se jednou pokadíš i díky psychice, ta dokáže dělat s tělem divy. Takže zítra vyraž do školy a nejlepší obranou bude útok. Je to těžké zpočátku, ale nejlepší. Mě taky šikanovali a po tomhle přístupu se na to ti debilové vykašlali.

reagovat 26.2.2017 20:10 - Jitka

Hele, není proč se klanět....

Zuzko, ještě jsem se chtěla vyjádřit k tomu, jak jsi psala o těch prášcích. Taky jsem si říkala, že bych do nich nešla. Od mala jsem neměla ráda polykání prášků, vždycky z odporem, ale dnes pochopitelně, když Ti to má výrazně pomoct, tak si ho vezmu, ale dlouhodobé užívání nějakých dryjáků je sázka do loterie. Jsem i dost citová, a tak si různé situace beru. No ale dnešek zase změnil můj pohled, ale vlastně nevím. Nevím jestli se přiklonit k riskování, že budu mít z těch dryjáků nějaké další potíže, nebo je brát nebudu a budu riskovat, že se znovu pokadím. Myslela jsem, že Ti napíši jen toto, ale dnešní den mi naservíroval horší situaci. No a právě dnešek mi na sebevědomí rozhodně nepřidal. Jeli jsme po ránu nakupovat a pak jsme obcházeli nějaké obchůdky v nákupním centru a už jsme to chtěli spojit i z obědem a nakonec kvůli mně nespojili. Šli jsme kolem těch obchůdků a najednou takovej divnej tlak v břiše, že jsem se bála se pohnout, abych se zase nepokadila. Mamka se ptala, proč stojím, tak jsem jí to řekla, ona mě vzala jak malou za ruku k záchodům, ale asi po pěti krocích jsem zastavila, ale bohužel už to valilo zase do kalhotek a kalhot. Bála jsem se co bude následovat a ona se ptala, proč stojím a já jsem říkla, že už nepotřebuji. Začala mne vláčet dál, ať to stihnu a já jsem začala bulit na celé kolo a mamka se ptala co se dějě a já ji řekla, že už je to hotový. A ona na se zeptala co a jestli jsem se zase podělala. Lidi se ohlíželi, naštěstí ne známí a nikdo ze školy. Tak jsem se rozklepala a z hotovýho obědu nic nebylo. Taťka s bráchou šli decentně před námi. Máme psa a v autě vozíme pro něho deku. Tentokrát ji nachystal táta pro mě. A na parkovišti to na mne znovu přišlo a dokonce se zvukovým doprovodem, tak se čumilové ohlíželi a na kalhotech kromě boule už byl určitě nějaký flek. Zrovna jsem měla nastupovat a naši se ptali, co se zase děje, tak jsem šla s pravdou ven. A bohužel cestou přišla ještě jedna vlna, naštěstí to nebylo slyšet, ale já jsem ani necítila, že by se mi chtělo, jen jsem vnímala tu hrůzu, jak se to začalo pode mnou rozšiřovat. Naštěstí byla pode mnou ta deka. Pak jme dojeli domů. Mamka se doma strašně změnila z té ukřičené ropuchy z obchoďáku, ale byla to pro mne veliká potupa, protože přišla do koupelny a začala mne sprchovat. Tak strašná ostuda. Brácha se tomu smál, ale slíbil, že kamarádům to neřekne. Pak jme měli oběd, který uvařil táta, dostala jsem kapky na spaní (myslím, že to byl Rivotril) a teď teprve jsem vstala. Taky bylo pro mne potupou i to, že mně dali naši pod prostěradlo igelit. Naštěstí jsem se probudila čistá. Zítra půjdu normálně do školy a budu se snažit dělat, že byl víkend krásný a snad to z hlediska kadění zvládnu. Mám jen strach, že máme zítra tu chemikářku, tak si říkám, jak se bude na mne dívat, jestli to pochopila. Dám vědět, jak chemie proběhla.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *