Kdo moc přemýšlí, rozhoduje se špatně - komentáře

přejít na článek

První příspěvky v diskuzi

reagovat 28.5.2006 19:41 - Martina

Zajímavý výsledek tohoto projektu.Zajímalo by mě,kde na to přišli. moje mysl se částečně vzpouzí tomuto uvěřit. Jak se vůbec člověk může uspokojivě rozhodnout bez toho aby zvážil u takových složitých věcí všechna pro a proti? Pokud ovšem nezafungovala náhoda a on měl při svém zcela ipulzivním rozhodnutí sakramentské štěstí.Je to trochu nezodpovědné. Stejně se každý rozumný zodpovědný člověk nebude nikdy řídit tímto výzkumem.

reagovat 28.5.2006 20:20 - Gypsi

Jako šachista, ale i jako programátor znám dobře impulzivní rozhodnutí. Kibic u šachové partie má pocit, že vidí víc, než soupeři.

Až na vyjímky to však není pravda. Jen protože nejde do takové hloubky propočtů, jako ti hráči. Oni také vidí ty možnosti co kibic, ale na rozdíl od něj jdou dál a zjistí, že je to chybné.

To samé je s programováním. Kód napíšu většinou logicky správně, takže je funkční a chodí dobře bez chyb. Když se na něj podívám s odstupem jednoho dne a mám čas na přemýšlet a vylepšovat, začnu přepisovat, škrtat zbytečné řádky a z kódu, který mohl mít třeba 100 řádků, je najednou 30 přehledných a jasných řádků.

Proto nevěřím a nesouhlasím s tím, že kdo moc přemýšlí, rozhoduje špatně. Ne, že by intuitivní, bleskové rozhodnutí muselo být vždy špatné, ale chybovost MUSÍ být prostě větší.

reagovat 28.5.2006 21:15 - eva

Přemýšlíte-li,rozhodujete se rozumem.Pokud se rozhodujete intuitivně,hned,uděláte to,co chce vaše podvědomí-je to od srdce.Mezi tím může být rozpor.V zásadních rozhodnutích je lépe to druhé,jinak budete prožívat vnitřní konflikt,ač si to třeba nebudete chtít připustit.

Pokud budeme řešit nějaké výpočty,pracovat,apod.musíme samozřejmě používat rozum.

reagovat 28.5.2006 22:00 - Gypsi

Ani tady nevěřím intuitivnímu rozhodování. Zažil jsem rozchod dvojice po takovém intuitivním popudu. Dnes jsou nešťastní oba a litují rozchodu, jenže už je tu nová rodina a nové dítě. Už to nejde vzít zpět.

Jsem pragmatik a vím, jak dokáží věty vyřčené v afektu ublížit. Mlčeti zlato, to je to nejlepší co může být. Proto nemám rád italskou domácnost, neboť je právě taková "bezprostřední". No, každý jsme jiný, ale já to vidím takto.

reagovat 28.7.2006 07:50 - Lucka

Mám takový problém je mi 14 let a vůbec nechci spát někde u kámošek.Vím že by byla sranda.V 8 letech jsem šla na operaci ruky a byla tam se mnou a dělala mi psychickou podporu.Jinak bych to asi nezvládla.Od té doby nechci spát u někoho jiného jenom doma u mamči. nevim co mám dělat je to pro mě nepříjemný.Zkoušela jsem to překonat ale nejde to.Prosím poraď te mi.Lucka 14

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 28.5.2006 20:20 - Gypsi

Jako šachista, ale i jako programátor znám dobře impulzivní rozhodnutí. Kibic u šachové partie má pocit, že vidí víc, než soupeři.

Až na vyjímky to však není pravda. Jen protože nejde do takové hloubky propočtů, jako ti hráči. Oni také vidí ty možnosti co kibic, ale na rozdíl od něj jdou dál a zjistí, že je to chybné.

To samé je s programováním. Kód napíšu většinou logicky správně, takže je funkční a chodí dobře bez chyb. Když se na něj podívám s odstupem jednoho dne a mám čas na přemýšlet a vylepšovat, začnu přepisovat, škrtat zbytečné řádky a z kódu, který mohl mít třeba 100 řádků, je najednou 30 přehledných a jasných řádků.

Proto nevěřím a nesouhlasím s tím, že kdo moc přemýšlí, rozhoduje špatně. Ne, že by intuitivní, bleskové rozhodnutí muselo být vždy špatné, ale chybovost MUSÍ být prostě větší.

reagovat 28.5.2006 21:15 - eva

Přemýšlíte-li,rozhodujete se rozumem.Pokud se rozhodujete intuitivně,hned,uděláte to,co chce vaše podvědomí-je to od srdce.Mezi tím může být rozpor.V zásadních rozhodnutích je lépe to druhé,jinak budete prožívat vnitřní konflikt,ač si to třeba nebudete chtít připustit.

Pokud budeme řešit nějaké výpočty,pracovat,apod.musíme samozřejmě používat rozum.

reagovat 28.5.2006 22:00 - Gypsi

Ani tady nevěřím intuitivnímu rozhodování. Zažil jsem rozchod dvojice po takovém intuitivním popudu. Dnes jsou nešťastní oba a litují rozchodu, jenže už je tu nová rodina a nové dítě. Už to nejde vzít zpět.

Jsem pragmatik a vím, jak dokáží věty vyřčené v afektu ublížit. Mlčeti zlato, to je to nejlepší co může být. Proto nemám rád italskou domácnost, neboť je právě taková "bezprostřední". No, každý jsme jiný, ale já to vidím takto.

reagovat 28.7.2006 07:50 - Lucka

Mám takový problém je mi 14 let a vůbec nechci spát někde u kámošek.Vím že by byla sranda.V 8 letech jsem šla na operaci ruky a byla tam se mnou a dělala mi psychickou podporu.Jinak bych to asi nezvládla.Od té doby nechci spát u někoho jiného jenom doma u mamči. nevim co mám dělat je to pro mě nepříjemný.Zkoušela jsem to překonat ale nejde to.Prosím poraď te mi.Lucka 14

reagovat 16.12.2007 13:36 - Janek

Nojo, a na to museli přijít vědátoři po x studiích. tohle je přece stará pravda. Kdo moc kombinuje, vždycky překombinuje.

Víte, co dělám já, když se nemůžu rozhodnout? Použiju kyvadlo.

Ach, jak primitivní, že? Ale funguje to. Nakreslím si na papír terč se všemi možnostmi, na prst zavěsím kyvadlo a nechám své podvědomí rozhodnout.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *