jsem nejvetsi smolar na svete!

První příspěvky v diskuzi

reagovat 10.7.2008 07:25 - Marek

Ahojte,

Nic se mi nedari,uz nevim jak dal.Odjel sem na pul roku do zahranici, chtel sem mit pokoj od problemu, ktere me tu v CR pronasledovali. V Unoru mi ukradli notebook,s blizicim koncem odjezdu ze zahranici se blizily deprese.Pak sem nakonec udelal chybu,kdyz sem omylem kamaradovi vymaal data svou chybou,ktera nebyla sice ocekavana,ale mel sem s ni jako s nejhorsi variantou pocitat. Nicmene vetsinu se podarilo zachranit.

Po prijezdu do CR sem byl defacto domluven s lidmi co u me bydli, ze budu prvni tyden v byte, avsak po 3. dnech sem byl vyhozen. Prislo opet to stejne kde byt,2noci travit v baru ci u uplne ciziho cloveka me vzdy nici!

Nakonec resp. jedna z poslednich eci, ze mi odjela kamaradka na 4 mesice do Afriky, delal sem vse abych ji mohl vydet alespon na ceste do Brna, avsak zase osud stal proti mne, kdyz mi bus odjel ne mou vinou, chtel sem si koupit letenku za ni, avsak vizum trva 3 tydny na vyrizeni.

Posledni ranou pro me bylo, kdyz sem se dozvedel vcera, ze jsem pry rikal nekomu nebo nekde, jak sem si krasne uzil s jednou slecnou, se kterou si pisu prez pul roku a myslel sem si, ze mozna to bude jeden z mych prvnich vztahu, hodne mi psychycky pomohla, avsak vcerejsek me dostal. Nejsem si vedom, ze bych neco takoveho oo ni rikal a defacto sem byl este narcen z toho, ze sem ji pripravil o duveru nekoho jineho, ona to nechtela resit, ale ja na jednu stranu sem rad, ze to resila, resp. mi aspon rekla, ale boli me, ze sem ztratil jeji duveru.

Posledni veci co me ceka, kdyz nesezenu spolubydliciho nebo podnajemnika do Prahy, kde mam byt, ale studuji v Brne, koncim se studiem, nemmam silu, motivaci, upadam do melancholie.

Chodim resp. zitra jdu po pul roce za psychologem, praskum se zatim branim, ale jak z toho dal, proc se nemuzu radovat jak jini lide, namisto toho, kdyz se neco podari, resit dalsich 10 veci, ktere me polozi este niz?

reagovat 10.7.2008 12:58 -

Marku, nezlob se, ale ty ještě žádné problémy nemáš, to jsou jenom prkotiny a jen ty si je můžeš vyřešit. (kolik ti je jsi puberťák?)

reagovat 10.7.2008 14:00 - K

Marku, asi se i moje rada libit nebude, ale zkus se prihlasit do nejakeho dobrovolnickeho programu, treba asistence vozickarum. I na internetu je spousta inzeratu, kde nekdo hleda aistenci, treba pro stareho cloveka - na chvilku denne. Je to ta nejlepsi terapie.

Samozrejme vim, ze ty sve problemy jako problemy vidis a chapu, ze prispevek nade mnou ti asi pripada jako moralizovani, ale musim s nim souhlasit. Nebudu psat, co vsechno spousta lidi nema a nemuze, co ty mas a muzes, to te neutesi, ani ti to nepomuze. Ale zkus se aktivne zajimat o problemy ostatnich lidi - kazdy nejake ma, nekdo vetsi nekdo mensi. Zkus to brat jako terapii.

Je dobre, ze navstevujes psychologa, pokracuj. Antidepresivum se branit nemusis, muzes zkusit nejaka slabsi.

Jde taky o to, ze ty uz problemy cekas, koukas na svet hrozne negativne - ano, takovi lide jsou smolari. Zkus popremyslet, co jsi diky tomu, ze ti neco nevyslo, ziskal. A nerikej ze nic, neni to pravda.

reagovat 10.7.2008 14:05 - K

A jeste neco - taky jsem resila podobne kraviny (mozna vaznejsi), nez jsem vazne onemocnela. Diky bohu za ten dar, za tu nemoc, od te doby jsem stastna bytost a jsem vdecna za kazdy den - i za ten, kdy neco zkazim a neco mi nevyjde.

reagovat 10.7.2008 14:38 - Lenka

Nezbývá mi, než souhlasit s K.

Taky jsem si často připadala jako ty a deprese to ještě umocnily...Když se těch problémů sešlo hodně najednou, tak jsem měla pocit, že už nebudu snad nikdy šťastná, že se z toho nevymotám a chtěla jsem prostě klid! Postupně, jak jsem je řešila, nahrazovaly je jiné a bylo to pro mě vyčerpávající a nekonečné. Pořád něco, ach jo!

Tak jsem se postupně snažila být aspoň trochu k některým "kravinám" flegmatická, inspirovali mě i kdejaké komedie (hlavně o smolařích ;o) a řešit jen to nejdůležitější, všímat si víc těch příjemnej věcí apod. Lehko se to říká, ale dá se to... Postupně jsem zjistila, že mi ty problémy až tak strašné nepřijdou, deprese ustupovaly a já se už nedívám na problémy vcelku (protože pak bych asi propadla panice ;o), ale na každý zvlášť, a to jen podle toho, když jsem ho potřebovala řešit. Ostatní problémy mi byly v tu chvíli ukradený, přeci nebudu pořád jen sčítat, co je špatně!?!? To vede právě k těm depresím. Nejsem sice od přírody optimista, ale snažím se jím být a hned je to všechno růžovější...

Zkus se nedívat na všechny problémy najednou, zkus nad některými věcmi mávat rukou, zkus se dívat na ty pozitivní věci co nejčastěji a užít si toho, že je máš. Vždyť by to mohlo být ještě horší, no ne? ;o). Držím pěsti!

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 15.7.2008 12:40 - K

Marku a jak často pobýváš v Praze? Mohla bych ti doporučit jednu paní (psychiatričku), která mi moc pomohla, dá se říct pomohla totálně změnit pohled na život. Neléčí léky, léčí radami.

Vyžaduje to ale opravdu velkou chuť se změnit a spoustu práce.

Věřím, že kdybys opravdu chtěl, že by ti mohla pomoct.

reagovat 15.7.2008 16:37 - marek

Je to komplikovanejsi, jelikoz v Brne studuji, tak do prahy jedu max 2x mesicne a to este dle situace.

reagovat 15.7.2008 20:06 - K

Ona ta pani stejne objednava tak jednou za mesic, ma dost plno. Je to MUDr. Zdeňka Kmuníčková, ma web: www.holotropic.cz (organizuje i holotropni dychani).

Opravdu ti ji muzu doporucit, myslim, ze by ti pomohla. Mam letite zkusenosti s antidepresivy, s nekolika psychology a az ona mi pomohla. Ma uplne jiny pristup nez vetsina psychologu, na zacatku se zda trosku tvrdsi, zadne chapave pritakavani a utesovani, ale zazracne ucinny.

Rikala mi, ze se tomu odborne nejak rika - snad kognitivne-behavioralni terapie (ted nevim, jestli si to s necim nepletu) - nacvik chovani a pristupu.

reagovat 16.7.2008 13:31 - marek

diky, ozvu se ji urcite.

reagovat 16.7.2008 13:42 - K

Tak pak dej vedet co a jak. A hodne sily :-)

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *