Ján Praško

První příspěvky v diskuzi

reagovat 7.1.2005 13:38 - Veronika

Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli máte někdo zkušenosti s tímto psychiatrem. Díky

reagovat 7.1.2005 15:09 - El

Znám ho jen z literatury a z TV a působí na mě jako člověk na svém místě, jeden z nejlepších ve svém oboru.

reagovat 7.1.2005 15:20 - Lenik

Ahoj,
poptej se spíš v místnosti Panická porucha 2. Chodím tam a vím, že už se tam o něm pár lidí, kteří s ním mají osobní zkušenosti, bavilo.

reagovat 9.1.2005 06:20 - Veronika

Nikdo jiný ho neznáte? Myslela jsem, že budou větší reakce:o(.Zatím děkuju za vaše názory.

reagovat 9.1.2005 14:22 - Bára

Veroniko, ale co chceš vědět více? Vždyť jsi psala, že už tam jsi, sama vidíš jak to tam chodí, jaký p. dr. praško je...ptej se třeba na kontkrétní věci. Proč Tě to tak zajímá? Když už tam jsi. Myslela jsem, že se pro to rozhoduješ a chceš vědět jak to tam chodí.
Jsi tam spokojená nebo Tě tam ěnco trápí?

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 25.6.2012 22:32 - dianka111

ahoj, byl jste někdo na léčení KBT v Olomouci? Jak to tam probíhá?

reagovat 25.6.2012 22:58 - Fuga

On ještě praktikuje a publikuje?To je překvapení.

reagovat 1.9.2013 10:52 - K

Má tu někdo zkušenost s KBT skupinou u dr. Praška v Olomouci ? Mohli byste napsat jak to tam funguje ? díky.

reagovat 20.1.2014 19:09 - L

Má tu někdo zkušenost s...

Na začátku jsme byli rozděleni do 2 skupin, ale pravidelně se schází komunita se všemi pacienty a několika psychology nebo psychiatry a sestramy, sk.1 pracuje spíš s psychology, ale se skupinových terapii nevypadali moc nadšeni, zato individuální rozhovory s psychology byli prý velmi prospěšné, ale osobně je nemohu posoudit.
Druhá skupina dělá s psychiatry probírají se zde "bludné kruhy" apod. Bohužel doktorka mi připadala nezkušená a banální skupinové t. mi nic nedaly, většinu věcí jsem si už dřív domyslel sám nebo mi poradil nějaký lajk, nebo si něco podobného mužete dohledat na internetu.
Individuální rady mi dost zhoršily psychický stav, lepší jsou meditace podle nahrávky a rehabilitační cvičení. K léčbě patří i "expozice", například osahávaní země (pro OCD pacienty), jízda výtahem a nejpoužívanější je četba nebo povídaní před komunitou. Podle mého názoru bohužel doktoři mají buď omezené možnosti, nebo málo zájmu jak podobně zaměstnat všechny pacienty a tak pověřují těmito expozicemi i ty kteří s expozicí nemají problém (já jsem na to i upozorňoval), pak se snaží je i ostatní přesvědčit že něco dokázali a že jim pomohli.
Na začátku terapie nám taky slibovali jak vyřeší naše problémy, aby nám na konci řekli že nám je nevyřeší, že nám dají jen návod, který nám někdy pomůže - připadalo mi že u většiny lidí byl jediný přínos přesvědčení že někdy v nejasné budoucnosti jim ta terapie pomůže. Já a mnoho pacientů sme jsme začínali s velkým optimismem, zpočátku jsme věřili že nám ty banality nebo nesmysly pomáhají ale asi mezi 3-4 týdnem se to u mě i mnoha lidí zvrátilo. Jen málo komu se zdravotní stav na konci terapie zlepšil a pokud tak v tom mohla mít vliv změna prášků. Viditelná část lidí se cítila hůř-často dost vážně, mě a některým dalším říkali že se to prostě někomu stává a nebo že je zhoršení způsobeno odhalením nějaké udajné podstaty. Sami tomu asi nevěří, protože podle velké zprávy jsem se !CÍTIL V POHODĚ!, opak je pravdou, kromě toho tam bylo spousta dalších nesmyslů- a proto SKONTROLUJTE SI CO O VÁS PÍŠOU, VELKÁ Z. SE POSÍLÁ PŘÍMO VAŠEMU PSYCHIATROVI A NEPOČÍTÁ SE S TÍM ŽE SE DO NÍ PODÍVÁTE
K samotnému Praškovi nedokážu zaujmout stanovisko. Viděli sme se jen kratce při některých vizitách. zdálo se mi přitom že mluví buď o někom jiněm než o mě nebo davá jen obecné rady, takže jsem si myslel že se špatně na vizitu připravil, ale vzhledem ke kuriozních názorech co o mě psala doktorka ve svých zprávách, díky kterým si mohla říct že mě léčí, se to dá Praškovi prominout. Je pradou že některým se věnoval víc než ostatním, ale možná si za to mužeme sami - nevím.
P.S. Pokoje vypadají slušně a jsou po 2, na jídlo bych si taky nestěžoval.

reagovat 20.1.2014 21:06 - Pampeliška

Na začátku jsme byli...

Ahoj L,
je zajímavé číst co tu píšeš.
Kdysi jsem byla v jiném centru, kde jsem podstoupila terapii podle jiné metody, než má Praško, nicméně to probíhalo velmi podobně. Systém je asi ve všech léčebnách podobný. Docela mě zaujal Tvůj pohled na to, jak se doktoři snaží přesvědčit pacienta, že je mu líp...:-)
To si vzpomínám, že se tam stávalo běžně, že když ve skupině měl nějaký akutní problém, který zrovna s terapeutem řešit, tak terapeut po nějaké době společného povídání se pacienta snažil přesvědčit, že už je mu lépe. Kladl tak sugestivní otázky, že aby se toho pacient zbavil, tak mu to všechno odkýval, protože už to pak bylo pořád dokola a nikam to nevedlo.
-tak co s tím můžete udělat?
-nevím
-a co s tím uděláte?
-nevím, nic
-a jak vám s tím je?
-blbě
-a chcete aby vám bylo blbě?
-nechci
-tak co s tím můžete udělat?
............
takhle furt dokola dokud to dotyčný nevzdal a nevymyslel nějakou blbost, (třeba že bude chodit běhat nebo do knihovny, aby neměl depresi), jen aby už měl klid.

Taky na konci pobytu se každý povinně musel cítit líp, resp. se spíš každý bál říct, že se lépe necítí, protože to bylo tak brutálně pozitivistické, že oni to ani neslyšeli, když byl někdo ve sračkách. Trochu mi to přišlo jak vymývání mozků, i když možná s dobrým úmyslem, ale nesedlo mi to vůbec.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *