Jak se zbavit strachu ze psů?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 15.4.2006 17:26 - Pavel

Ahoj. Mám takový nepříjemný problém, který mi v práci dost komplikuje život. Jako dvouleté dítě mě totiž kousl pes. Stalo se to u mojí tety. Prý jsem mu nedal pokoj, pořád "hele,pejsek,pejsek" a tahal jsem ho za ocas. On si to nenechal líbit a kousl mě do ruky. Prý ne moc, ale měl jsem na ruce krvavý škrábanec. Nepamatuju si z toho vůbec nic.
Jenomže od té doby mám problém. Při nečekaném setkání se psem reaguji prudkým úlekem. Ten pes to pozná a začne dorážet. Když jdu po chodníku a proti mě jde navolno puštěný pes, přecházím s dostatečným předstihem na druhou stranu, abych se mu "nepletl do rajónu". Rád se chodím projít třeba do parku. Hlavně teď, když máme konečně jaro. Jdu po cestě, najednou uslyším psí štěkot, navolno puštěného psa, hlavně většího. Okamžitě měním plán a vracím se zpět. Prostě nejdu dál.
Takových lidí je asi plno. Jenomže já si našel práci u kabelové televize. Práce je to pěkná a baví mě. Jenomže musím taky do bytů, k lidem, odstraňovat poruchy. Když na někoho zazvoním a uslyším v bytě psí štěkot, začne mi doslova tuhnout krev v žilách. Majitel třeba říká že on nic nedělá, že ještě nikoho nekousl. Ale když vás pořád očuchává vlčák, sem tam k tomu zaštěká, jsem rád když jsem pryč. I když se snažím dělat poctivě, pes mě dokáže velmi znervóznit. Můžu pak něco udělat špatně, nebo tu práci odfušovat. Prostě jsem rád když z toho bytu zmizím.
U rodinných domků je to ještě horší. Lidi často nemají venkovní zvonky. Nikdy se neodvažuji vejít do zahrady, i když zvonek je třeba uvnitř u vchodu. Když po zahradě pobíhá pes, beru s sebou z auta i to, co normálně neberu, co kdybych to náhodou potřeboval. Jen abych se nemusel vracet. Majitel vždycky říká že pes nekouše. Nebo že ještě nikdy nikomu nic neudělal. Jednou jsem byl u paní, ta mi řekla, že na mě čeká jako na smilování, ale že má pitbula, manžel není doma a ona neví jestli psa zvládne. Jiný by šel, ale já do toho bytu nevstoupil, řekl jsem jí ať se nezlobí, ale že riskovat nebudu. Po tom co jsem již četl, jak pes napadl kluka, kterého znal odmala, či žena, které museli transplantovat obličej, potom co ji napadl vlastní pes?
Nejsem žádným nepřátelem zvířat, na chatě máme kočku, je moc milá a chce pořád hladit. Je sousedů, ale zvykla si na nás. Doma mám kamaráda anduláčka, poletuje mi po rameni, umí pár slov a zobe z ruky. Každé ráno mě budí. Jen jednou-vykoupal se mi v limonádě. Teď jsem mu pořídil samičku, protože u andulky člověk nikdy nemůže nahradit přirozeného partnera a osamocená andulka se velmi trápí. Dokonce ani nezabíjím vosy, co nám létají do bytu. Mám na ně takovou fintu-chytím ji do krabičky od sirek a pustím ven.
Ale ten problém se psy. Kdo se bojí třeba pavouků, ten trpí fóbií. Má z nich strach či cítí odpor, ale neví proč. Ví, že tento malý tvor nepředstavuje žádné nebezpečí, ale strach nemůže překonat. U mě je to určitě tou špatnou zkušeností z dětství. Musel jsem se asi moc leknout. Prý jsem brečel a utíkal ven. Než jsme odjeli, prý se mnou musela být máma venku, už jsem nešel dovnitř. A zůstalo mi to napořád. Už je to 25 let. Když jdu po parku a slyším "k noze!" nebo štěkot otočím se a jdu zpátky. Když zvoním a za dveřmi štěká pes, tuhne mi krev v žilách a stoupám si na druhou stranu chodby, než někdo otevře. Každého se ptám, jestli pes nekouše, než vejdu dovnitř. Připadám si trapně. Práce mě baví, ale tohle mi ji komplikuje. Je to ten zážitek z dětství, strach z kousnutí psem. DÁ SE S TÍM NĚCO UDĚLAT, NEBO MUSÍM NAVŠTÍVIT PSYCHOLOGA?

reagovat 17.4.2006 12:59 - šarik

V první fázi budeš muset navštívit psychologa, ale dobrého, aby zjistil, nakolik je ta fóbie zakořeněná. Jako první pomoc pro posílení sebevědomí si pořiď pepřák, paralizér nebo si udělej zbrojní pas. Když si to vyzkoušíš na menším psovi, že to funguje, ten strach bude menší. Mimochodem- pokud má doma pitbula a nestačí na něho, tak bych tam taky nevlezl. To už není patologické, ale zdravá úvaha.

reagovat 17.4.2006 12:59 - Ivana

Ahoj Pavle, jsem na tom úplně stejně jako Ty. Naproti Tobě mám jedinou výhodu, že pracuju v kanclu, takže styk se psy v práci se naštěstí nekoná. Taky se přehnaně bojím psů. Myslím, že před lidmi jsem občas za blázna, když na mě nečekaně na ulici vyjede pes, leknu se fakt znatelně :). Nebo stačí i když štěká za plotem, mám strach, že to třeba někudy oběhne a půjde po mě. Vím, že je to blbost, ale ten strach je prostě ve mně. Oceňuji majitele psů, kteří si své psy zavolají k noze, aby neotravovali kolemjdoucí. Ty ostatní "nemám ráda", ale vím, že oni to asi tak neberou, oni nás nemůžou pochopit. Bydlím v Praze na sídlišti, venčícím se psům se vždycky nedá vyhnout, ale snažím se o to. Když to nejde, tuhne mi v blízkosti psa krev v žilách :). Co s tím - nevím. Možná to chce osmělovat se, psům se nevyhýbat, zvykat si...

reagovat 17.4.2006 14:35 - Byg

Pavle to co popisuješ je naprosto běžné "trauma z dětství". Takovým způsobem vzniká velká většina různých fóbií a dalších psychických problémů. Velice účinnou metodou jak se nadobro zbavit tohoto problému je tzv. hlubinná regresní terapie (nebo hlubinná abreaktivní psychoterapie). Je to metoda, při které si ten zážitek prožiješ znovu, ale teď již s vědomím, že ti nic nehrozí. Tím se eliminuje tzv. engram (traumatická událost) a už nebude tvůj život nadále ovlivňovat. Mě tahle metoda dost pomohla, a to jsem ani netušil co bylo vlastně příčinou mého problému. To že ty znáš příčinu ti hodně pomůže k tomu se problému zbavit. Chce to jen najít vhodného regresního terapeuta. Někteří "klasičtí" psychologové tuto metodu nemají rádi, možná žárlí, že je velmi účinná. Ale psychologové mi nabízeli 6ti týdenní intenzivní léčbu, regresní terapie mi pomohla během jednoho 4-hodinového sezení. Uznávaným odborníkem u nás je např. Andrej Dragomirecký - viz stránky.

http://www.volny.cz/psychoservis/

reagovat 18.4.2006 09:31 - Hanka

My máme doma podobný problém s dcerou. Jsou jí 4 roky a má také panickou hrůzu ze psů. Jenže u ní nevíme z jakého je to důvodu. Nikdy jí žádný pes nic neudělal. Tak malému dítěti to zkrátka nevysvětlíte. Takže by mě zajímalo, co by jste mi poradili v tomto případě.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 24.11.2016 10:49 - Dada

V první fázi budeš muset...

Rada zbrojak je pěkná hovadina.Nejdřív si zjistěte použití zbraně a pak tady dávejte tyto rady.

reagovat 24.11.2016 11:04 - koňimil Hňup

Rada zbrojak je pěkná...

to není pravda, už jsem zastřelil několik psů, zamával pistolí před ksichtem několika majitelů, když drškovali! A nic. Niko ne ne nepřišel a aždý už se naší louce vyhýbá, málokod si dovolí pustit psa na volno. Šmejdi pejskaři už si na mne zvykli a po naší louce napřeběhne ani veverka. i dyž je prvda že kočky a veverky mě navadí. Psi nám zasrali celou louku a seno nechtěly koně žrát. No a td ho krásně papají, stálo to život asi šesti psů, na co měli si na ně dávat pozor, že?

reagovat 30.6.2017 10:35 - Sába

Dobrý den,také mám podobný problém.Nedávno jsem šla se psem(malý kokršpaněl) na návštěvu k babičce(měla jsem ho na vodítku)a najednou z nějakých vrat vyběhl velký belgický ovčák a zakousl se do něj.Jeho majitelka do něj kopala ať ho pustí,ale on nereagoval a pořàd ho držel.Já jsem šílela strachy tak,že jsem si klekla na chodník a ani mi netekly slzy jak jsem se o něj bála....asi po 10ti mimutách ho konečně pustil a já vzala vodítko s mým psem a utíkala k babičce(nebydlela daleko) a když jsem tam vlítla,naplno jsem se rozbrečela a řekla jsem,že mi ta velká bestie pokousala psa.Děda ho ošetřil a já pořád brečela..můj pes i já jsme byli v obrovském šoku..on dostal antibiotika a ještě nějaké prášky,protože měl díru za krkem jak se mu tam zakousl ten ovčák špičákem...teď už je v pořádku..já s ním od té doby nebyla venku..a když slyším štěkat nějakého velkého psa,mám neuvěřitelný strach že se po mě rozeběhne a já už přemýšlím,kam bych utíkala,nebo kam bych se schovala...je to strašné

reagovat 1.7.2017 09:38 - ČURÁČKU,

to není pravda, už jsem...

POKUD BYS SÁHNUL NA MÉHO PSA,JSI OKAMŽITĚ MRTVEJ.A VĚŘ MI,ŽE BY TI TA BOUCHAČKA NEPOMOHLA.AHAOVÁDKA JAKO TY,BY MĚLA BÝT KASTROVÁNA,VOŽENA A OKAZOVÁNA PO POUTÍCH,NEBO POSTAVENA ROVNOU KE ZDI!ANO,V SEBEOBRANĚ SE MŮŽE STÁT,ŽE MUSÍŠ ZVÍŘE ZABÍT,ALE ROZHODNĚ NE SE S TÍM CHLUBIT.tVÉ IQ JE URČITĚ POD BODEM MRAZU,A DOKONČIL JSI SOTVA 2 TŘÍDU POMOCNÉ ŠKOLY.

reagovat 12.7.2017 16:44 - Iveta

1.7.mi pokousal nas vlastni pes syna 5let. Pes ho znal od narození má 2 roky vyrůstal s ním ale vždy když šel vedle něho vrcel a vubec na všechny děti. Syn si ho dříve hladil úplně u toho skripal zubama jak jo měl rád není to dítě které psa taha za ocas apod.to opravdu ne. A jednou šel na dvůr a pes prostě po něm vyjel takže jsme skončili na pohotovosi. Od té doby nemůžu že synem vylézt ven u nas na vesnici se toulání 2 psi agresivní nikdo s tím nic nedělá. Strašně se bojím. Dokonce majitel jednoho z nich sedí že psem na dětském hřišti s pivem.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *