Jak poznám, že se jí líbím

První příspěvky v diskuzi

reagovat 16.11.2008 13:55 - Ondra

Hezký den všem. Mám takový problém, a ačkoliv se problém typu \"Jak poznám, že se líbím\" již řešil, zakládám nové téma, protože tam dotaz pokládala žena/dívka a tak si myslím, že je lepší do onoho tématu nezasahovat.



Začíná na mě doléhat to, že jsem ve svých 25 letech ještě nikdy pořádně nechodil s dívkou. A mám zásadní problém v tom, že se asi nedokážu seznámit. Zkoušel jsem to přes internet, ale vždycky to vyšumělo do ztracena. Poslední dobou, tak měsíc a půl dozadu chodím do Billy kupovat maličkosti jako voda, žvýkačky a za pokladnou sedí jedna krásná pokladní. Vždycky se tak stydlivě dívá, klopí zrak, ale zároveň se hezky směje. A já jí nedokážu někam pozvat. Nebo k ní nějak smysluplně promluvit. Jak se nechá poznat, že se jí např. líbím ? Nebo jinak - jak chlap pozná, že se ženě líbí ? Odpusťte, jestli je to hloupý dotaz, ale nenapadá mě lepší možnost, než se zeptat tady. Jen tak přijít s ústy od ucha k uchu a se slovy slečno nezajdeme na kafe, to nedokážu, prostě se zablokuju a dál to nejde. Moc rád bych měl vztah plný něžností, lásky, ale když ona si zase (téměř) každá asi myslí, že chlap má hned myšlenky na milování, a že to je jediné co chce, soudím tam podle hovorů mých kamarádek, podle kterých jsou chlapi bestie a tak. Trápí mě, že si to myslí.



Poradíte tedy prosím, jak na věc? Jak odhadnout, jestli se slečně líbím ? A jak se odblokovat a pozvat slečnu z obchodu na kávu ? Pokud ano, budu moc rád. Upřímně, lidem, kteří tyto problémy nemusí řešit závidím :-). Děkuji, O.'

reagovat 19.11.2008 12:12 - Hanka

Ahoj Ondro,

ja mam ted opacny problem, nevim, zda se natolik libim svemu, jak ho nazvat - znamemu, ze by se mnou treba chtel travit vic casu, on casu moc nema, takze si vazim toho, ze se obcas sejdem, ale je to malo.... no jak poznat, ze se libis slecne....pokud klopi zrak, tak se stydi taky, zkus ji oslovit... treba ze kdyz ji tam vidis, ze se ti hned lepe nakupuje... zivot neni pericko a zivot je taky risk, ale nekdy i zisk. tim ze ji oslovis, nic neztratis, a nebudes se trapit. bud prijme pozvani na kavu.... to bych ti prala, nebo odmitne.... ale ty budes vedet na cem jsi. takhle se budes zbytecne trapit. hodne stesti.

reagovat 19.11.2008 13:51 - katka

člověk musí sebrat odvahu. Celý večer se mi líbil na akci jeden kluk, ale pořád jsem se nemohla překonat ho oslovit. Třeba jsem ho viděla u baru tak jsem za ním šla, ale nakonec jsem si jenom koupila pití a šla pryč:-DD Ale když už byl konec, tak jsem si řekla, že do toho půjdu, protože nemám co ztratit, jen získat. A výsledek- prý o mě věděl, ale kolem mě byli jiný kluci a to ho odrazovalo. A možná to bude mít i nějaký pokračování:-)

Takže se neboj, v nejhorším budeš muset chodit nakupovat jinam, no.'

reagovat 19.11.2008 20:39 - Ondra

Katko a Hanko,



děkuji za Vaše odpovedi. Je pravda, ze kdo nehraje, nemuze nikdy vyhrat. Nikdy jsem, jak se rika, holky "nebalil", to slovo je mi vlastne krajne nesympaticke. Ale nyni k veci. Opravdu to zkusim, nic jineho nezbyva, ackoliv jsem prejici clovek, nesmirne zavidim lidem, kteri byli obdareni vysokym sebevedomim, coz ja rozhodne nejsem. Nu což, tak já se tedy osmělím.



Hanko a Katko, mejte se krasne :-)'

reagovat 19.11.2008 21:25 -

Osmel se ale nespal se!

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 15.6.2013 18:54 - Jitka

líbím mužům i teď když...

a to jsi nikdy neuvažovala o rozvodu? Já bych ho asi pakovala. Pochopila jsem to dobře nemanželský dítě? Tak to ho asi musíš bezmezně milovat. Já jsem tohle nedokázala. Byl mi jednou nevěrný a šel.

reagovat 15.6.2013 20:00 - můj pocit

jestli se líbíš ještě...

předem děkuji,za názory,nemyslím že sním půjdu do postýlky,neřikám ,že bych nechtěla a nebylo to příjemný,jenom je to těžký když vedle někoho stojíte kdo vás hodně zajímá,a můj manžel je tip zrovna ne pro rodinu jsem pořád s dětma sama,a proto to všechno,nevím,hranici mám,a on určitě taky jinak by jsme se posunily už někam jinam,děti jsou a budou pro mě vším,at už z manželem a nebo s jiným říkám proč nebýt jednou štastna když jsme tady jenom chvilku a trápit se s pocitem tím že jsem jsi jednou někoho vzala,s kým nejsem štastna je morálka mimo mísu,nezáleží jak dlouho žijem ale jak a děti budou mít svoji rodinu a záleží co maj v zákládu neomluvám se tím ale myslím jsi že ještě ve svých letech 29.letech bych mohla být trochu štastna,a že jsem se zamilovala vdaná tak to jsem taky neplánovala ale ani nebránila,mám ho pořád v hlavě a nejde to nemyslet na něj nevím jak stoho ven.

reagovat 15.6.2013 20:08 - Jitko

a to jsi nikdy neuvažovala o...

dobře položená otázka. A co bych s tím vytrhla? Nejen já sama. Ale děti bych pakovala každý druhý pátek k tátovi a nějaké tetě. Možná že bych nezůstala sama - strejda pro děti? Udělali bychom jim v hlavě guláš.
Vždycky jsem o jeho milenkách věděla a představ si, že ani jednu (jo jednu tu první) jsem osobně neznala Ta první prostě chtěla dítě. Už jí asi tikaly biol. hodiny a pak to hodila na dědulu co ho brzy kleplo. Ona už je taky po smrti. Každá milenka mě bolela. Každá. Na každou jsem žárlila. Ale víc to bylo o bolesti. S žádnou to nebylo déle než pár měsíců. Kvůli žádné nemluvil o rozvodu. Rozvod není jen tak říct čau a jít. Je to i o majetku, který jsme si oba pěkně odmakali. A máme to tam opravdu rádi. Je to o penězích, co si budeme povídat. Bylo by to vůči dětem nezodpovědné. To hlavně! A ani on o rozvodu nemluvil nikdy. Sebrala mě dost jeho nevěra poslední, když už jsem si myslela že to skončilo. Vím, že kdyby mu bylo perspektivně jinde lépe tak by se mnou nebyl. Vím, že kdyby mě neměl rád tak by se mnou nebyl. Vím, že i já mám chyby. Ale nikdy jsem neměla v úmyslu a ani jsem to neudělala - být nevěrná na truc. Nebo být nevěrná. Vždycky jsem se sebeukáznila, uvědomila jsem si, jak tady bylo o té laťce, že bych klesla morálně hlavně sama před sebou. A taky jaký příklad bych dala do života našim třem dětem. Jsou dobře vychované, mají dobré vzdělání, práci, svoje rodiny. Manželství je totiž systematická práce a nesmí se stát, že když jeden ulítne, tak druhý taky. To je pak pro děti katastrofa, neorientují se v tom, parta, drogy a jiné neřesti na takové děti všude číhají a čekají.A teď na stará kolena se raduju i z takových maličkostí, třeba když mu meju ve vaně záda nebo se tam naložíme spolu. Když se k němu přitulím pod peřinu v ložnici, když se milujeme, když mu potom škrabu záda a on jen vrní. Když mi pochválí všechno co uvařím. Když mi donese kytku. Když spolu pijeme kafčo. Když jdeme spolu nakoupit, na procházku. Víš to je maličkostí, které tvoří jeden celek. A možná se zeptáš jestli
mi to za to stálo? Jo stálo, i přes to, že mě v těžkých chvílích zase opouštěl a nepomohl. Stálo to za to. Vždycky jsem ho milovala a miluju. Je to dobrý táta, je i vemi pracovitý, a přesto všechno je to dobrý manžel. Pravda je žárlivý a i když nemá proč, prostě je. Nerad mluví o citech něco jako miluju tě z jeho úst neuslyším. Ale víš, to ženská vycítí. A kdyby mě nemiloval - neměl rád - tak by se mnou nebyl. Příležitostí měl dost. Tak jsem asi byla vždycky lepší.
Takže tohle všechno je třeba si uvědomit než si někde zadáš. Rozmysli si to dobře.

reagovat 15.6.2013 20:52 - tak půjdeš

předem děkuji,za...

za štěstím. Půjdeš za svým štěstím. Když musíš tak musíš. Jsi mladá tak jdi. Horší by to bylo kdyby ti bylo třeba padesát. Užij si dokud jsi mladá, hezká, přitažlivá. Jako starou bábu už by tě asi nikdo nechtěl. Jen jdi!
Jitka

reagovat 15.6.2013 21:45 - Pokud

by mě muž opouštěl v těžkých chvílích,tak bych o něj nestála.A už vůbec ne,pokud bych věděla,že těch milenek měl víc.Jednou se to stát může,to bych asi odpustila,ale víckrát ne.Pokud by vás skutečně miloval,tak by nevyhledával milenky,něco mu asi chybělo.A že se nechtěl rozvést? Jak píšete,majetek,děti,,,,těm mužům to takhle vyhovuje.Ale jinak s vámi souhlasím.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *