Jak se otevřít?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 11.11.2002 14:20 - Lenca

Ahoj, Myslím si, že jsem aktivní, mám plno koníčků,jsem celkem hezká....Přesto mám podvědomý strach z lidí. Ne z cizcích, ale z těch který už znám trochu dýl.Neumím se jim oteřít ,nevím jestli jim nedůvěřuju, asi mám nějaký blok nebo co.Jestli s tím někdo máte podobné problémy nebo zkušenosti, tak bych byla ráda, kdybyste se o ně se mnou podělili dík Léňa

reagovat 14.11.2002 13:04 - ivana

Ahoj no myslim si ze mam podobny pocit, ale to uz je dlouho.. zacalo to asi nekdy v dospivani kdy uz si clovek vse jaksi jinak uvedomuje. V detstvi to je jine proste se zije.
mam taky takovi pocit hlavne u svych blizkych pribuznych.. rodice, sestry... nevim jak to nazvat.. jako bych uz nebyla ta prava jako driv.. mozna se to da nazvat odcizenim se . ne ze bych si s nima nepovidala to si urcite popovidam i do hloubky, ale citim cizost.. tak napis trochu vice.. ahoj

reagovat 14.11.2002 13:42 - pavel berdych

No, děvčata, není to tak trochu ve vás. Otevřít se je o důvěře a upřímnosti. Ale to první je třeba někde získat /k němkomu), to druhé je vaše věc.

reagovat 15.11.2002 12:18 - Anna

Ahoj Leni,
ona je někdy ta neDUVĚRA k okolí a ostatním spíše v nedostatku sebeDUVĚRY. Zkus se na chviličku zamyslet nad tím, proč se lidem jež Ti jsou blízcí, nedokážeš najednou svěřit či otevřít. Může v tom být strach z odmítnutí, strach z výsměchu. Tvoje rozhodnutí, že si nenecháš od nikoho ubližovat a pocit, že pokud jim toho o sobě příliš nepovíš, nepoznají Tvoje slabé stránky a nezraní Tě.
Mohu se mýlit, ale tento dojem ve mne vyvolalo těch pár Tvých vět. Může být i spousta jiných důvodů proč máš strach. Pokud porozumíš svým pocitům, pochopíš i to, čeho se bojíš. Největší strach máme z neznáma, to co známe nás většinou příliš neděsí. V každém případě se není čeho bát, je jen na Tobě zda se Tě něco dotkne či nikoliv, jsou to Tvé pocity a ty sama se můžeš rozhodnout jak na Tebe ta která situace zapůsobí. Jde to pomalu, ale jde to.
Držím Ti palce a pokud se Ti bude chtít, dej vědět jak se Ti daří.
Anna

reagovat 15.11.2002 19:48 - ivana

Ahoj Anno.. Mas asi pravdu ze je to hodne o sebeduvere. Vzdycky vsechno radsi drzim v sobe a nechci nikomu hlavne ze svych znamych rict sve strachy a pocity a radsi se s tim sama vyporadavam a bojuju. Je zvlastni ze cizim nebo lidem, kteri maji co docineni s psychikou to vsechno kklidne reknu. No ja jen nechci porad obtezovat a asi mas pravdu ze nechci aby si o me mysleli ze jsem tak slaba a nejista pod tou svou slupkou. Diky Ivana

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 19.11.2002 19:21 - ivana

Ahoj Anno. Pises opravdu moc pekne a vidim, ze presne vis o cem je rec. Budu se snazit to casem zmenit, ale nejde to hned. To vim, vsechno potrebuje cas a to jsem taky zjistila az ted. Takze Ti dekuji a preji moc pekne dny i noci. Ivana

reagovat 19.4.2003 09:51 - Josef

Můžeš přispět svými neotřelými názory a pozitivními životními zkušenostmi do Managerské školy života a osobnostního seberozvoje ? Http://www.pandora.cz/part/2002/10/49663 Tě TAM dovede.

reagovat 8.1.2005 21:49 - Ivule

Leni bud v klidu!!:)takových lidí jako jsi ty je..já jsem taky taková a myslím, že na tom není nic špatného ..:)kolem nás je mnohem více lidí, kteří jsou na tom mnohem hůř..:)nejlepší rada je zůstat sama sebou, ať se děje cokoliv..když tě někdo nechápe, tak od něj dej ruce pryč a hledej dál svou krevní skupinu..bys neřekla kolik kluků přímo na takové holky letí..:) zatím..Ivule:)

reagovat 8.6.2007 10:51 - Třeba to sem nepatří, ale...

Ahoj, jsme parta lidí, nemáš s kým jet na výlet? Tak pojď s námi, přidej se. Hledáme ukecané, zábavné lidi se smyslem pro humor. Rádi chodíme o víkendech, věk 30-40 let.



Tel.: 774 208 391

reagovat 8.6.2007 22:35 - Paja

Deje se mi uplne to same a nevim jak to resit. Za kazdou cenu si snazim zachovat tvar a pri tom zapominam na svou nepristupnost. Nedokazu se zmenit. Nenavidim za to sama sebe.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *