Hledám opravdové kámošky - SCHIZOFRENIE

První příspěvky v diskuzi

reagovat 19.12.2011 16:45 - Excel Saga

Hledám kamarádku - třeba i lesbičku. Která taky trpí psychickou nemocí...

Upřímně, na psychiatrii se léčím už od svých 16ti let a po delší době si nepřipadám tak nesnesitelně sama. Už vím, že víc lidí má podobné problémy, což mě trochu uklidňuje, zároveň mrzí, protože to co prožívám bych nepřála nikomu.
Táhne se to celý život, stále znova a dokola, mám problém komunikovat s lidmi, stydím se a moje kontakty s okolím se snažím zminimalizovat. Ve škole jsem nikdy nebyla oblíbená, spíš ta tichá holka, co se s nikým moc nebavila. Čím dál častěji mám pocit, že pluji světem v mýdlové bublině, lidé okolo mě se baví, milují, radují a já na ně koukám z té své bubliny se slzami v očích, závidím jim a přežívám. Jako by se vše dělo mimo mě, jako by vše co jsem měla prožít už bylo prožito a v mé budoucnosti není žádný světlý okamžik, chvíle radosti, nic.
Stále filozofuji nad tím co by bylo, kdyby, jak to bude, jak budu jednou šťastná až se stane to a to a to... Jsem schopna si rozplánovat celý svůj život, jako bych nežila přítomností, ale pouze mými sny a plány, které i když splním, tak mě nenaplní... V hloubi duše vím, že šťastná nikdy nebudu, už jsem se několikrát přesvědčila, přijde mi, že nejsem schopna cítit něco jako štěstí. Každou maličkost si velmi beru, vše znovu a znovu rozebírám a samozřejmně jsem schopna vyvozovat pouze ty nejčernější a nejhorší závěry.
„Normální“ lidé řeknou, tak se na to vykašli, užívej si života. Zde je vidět rozdíl mezi jimi a mnou. Oni nerozumí tomu, jak moc bych si chtěla užívat života. Strašně! Žít, radovat se, nic neřešit, bavit se o ničem, nerozpitvávat každou maličkost. Ale já to neumím. Většina zdravých lidí nemůže nikdy pochopit, jak se cítím, stejně jako já nejsem schopna pochopit je. Většinou své pocity nahlas nepřiznám a moc se nesvěřuji, k lidem nemám důvěru a upřímně ani nemám moc přátel, lidé se mě odjakživa spíše straní, vyjadřují se k mé tichosti, introventnosti (asi víte, jak je to nepříjemné a málo co nesnáším tolik jako komentáře k mé osobě) a celkové jinakosti. Protože jediným názorem, kterým se veřejně netajím je ten, že nikdy nechci mít děti a manžela. A ani sex s mužem.
Netoužím po nikom aby mě litoval, ani nechci radu. Ono není tak lehké se prostě radovat, ale to pochopí jen ti zasvěcený. Jen jsem chtěla napsat jak se cítím, mně to trochu pomáhá a možná i vám, je dobré vědět, že v tom nejsme sami... A jestli je to deprese nebo schizofrenie? No nevím, já se podobně cítila vždycky, vyvržená z kolektivu, neschopná se radovat apod., myslím že jedno s druhým souvisí a melancholie může být spouštěč deprese, otázka je, co už je deprese a co ne, ale pochybuju, že bych byla v depresi celý život.sad smiley
Ráda bych poznala nějakou opravdovou kamarádku, s pobobnými myšlenkami. Jsem z Prahy.

Tak hezký den a hodně síly. K.

reagovat 21.12.2011 09:13 - Denisa

Ahoj, na dg. "schizofrenie" jsi podle mě velmi inteligentní, zažívám podobné, ale schizofrenii nemám naštěstí a kamarádku taky ne, bohužel z Prahy nejsem.

reagovat 10.1.2012 18:34 - Bobina

Hledám kamarádku - třeba i...

Zaujal mě tvůj příspěvek. Také hledám kamarádku,která ví, co je to deprese a je tak trochu´jiná´. Chtěla bych najít blízkého člověka, před kterým bych si nemusela na nic hrát a nic skrývat. S tím názorem na manželství a děti jsem na tom podobně:-)Samota je ale taky na nic,takže přemýšlím o nějaké alternativě..Když pominu depresivní epizody (zrovna teď se z jedné vylízávám),tak si umím celkem i užívat života, ale zároveň chápu i ty pocity, o kterých píšeš. Jestli chceš, tak se mi ozvi na mail hankeee@seznam.cz, budu ráda. Pa H.

reagovat 8.3.2012 08:22 - Vendula

Hledám kamarádku - třeba i...

Kolik je vám let, děvčata, co jste sem psala?
Já zažívám svůj životvelmi podobně , ale přišlo to až po životních zkušenostech, tedy v době stárnutí. Stejně to bolí... V.

reagovat 10.4.2012 18:27 - flauer

Kolik je vám let, děvčata,...

jsem na tom obdobně, chybí mi kamarádky na setkávání a sdílení, co taky nezapadají do šablony normální. Potýkám se s depresema, osamělostí, děti neplánuju kvůli psychickému nepříznivému stavu.Je mi 34 let a bydlím v Praze. Kdo máte zájem napište na flauer@centrum.cz

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 2.12.2012 01:37 - Martin

MARTINE nečet jsem tvůj...

já klasika ZYPREXA. vůbec jim nevěř, oni nevědí, že to neni v našich hlavách! my to víme že neni! přes naše hlavy to jde, ale je to do nás vysíláno... kým a jak raději jinde, nemáš meil?

reagovat 2.12.2012 01:44 - Martin

ozvěte se na čísle...

a nesmíš mít svuj názor, protože jak ho máš a nekejveš hlavou jak oni chtěj tak seš tam o další dny a týdny déle a dostaneš ještě více dávek léků a to i v případě že by sis z nich jen dělal srandu! Oni nám nevěří ani slovo, jen nás zkoumaj a seberou nám všechny naše práva a svobodu slova!!!

reagovat 2.12.2012 20:52 - ha hááá

Jasně není to ve vašich hlavách Martine.....he he he

reagovat 2.12.2012 23:29 - Martin

Jasně není to ve vašich...

kdo jseš??? Tys zažil nějakou psychózu??? Jdi se bodnout!

reagovat 1.6.2014 19:10 - D.

Ahoj, zažila jsem ataku, přímo schizofrenii nemám, ale byla jsem vloni v nemocnici v Bohunicích, je tu nějaká holka z Brna, co prožila to co já? Ozvi se budu ráda :)

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *