Hleda se nejhorší tchýně !!!

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.7.2005 20:21 - Mirka

Vyhlasuji anketu o nejhorsi tchyni, nebo matku přítele či přítelkyne:-)

Muzete zacit psat sve zazitky!

reagovat 6.7.2005 14:07 - Sona

Ahoj, moje skorotchyně trpí tím, že se o nás musí pořád starat, bydlíme s dítětem naproti nim, tak mi furt kouká do oken. Nejhorší je, že chce pořád radit. Ty její otázky kam jdete?? Kam jedeš??? Nebude ti takhle zima?? Kdy přijedeš?? Mě lezou krkem. Doma by mě tady všechno předělávala, protože jí se to takhle nelíbí. Pořád mě nutí do jídla. Nejhorší ale je, že mě ignoruje, něco říkám, a ona mě snad nevnímá, a začne mluvit o něčem jiném. Když jsme se vrátili z dovolené, tak jak jsem odemkla, hned jsem zjistila, žea v bytě šmejdila. Na postel mě hodila nějaký starý přehoz, i když jsem ji předtím říkala, že žádný nechci, dokonce byl vydrhnutej dřez atd.. Tak jsme se s přítelem pohádali, že jsme se málem rozešli. Těch zážitků je víc, nepochopí, že když něco nechci tak to nechci. Jestli máte radu, aby nás nechala konečně žít tak napište. Nejhorší je že to odnáší přítel, jí přece nadávat nemůžu, ale na kom jiným si to vybít. Hlavně neradtě at ji to vysvětlí její syn, ten proti matce nikdy nepůjde, i když se nejedná o nic hroznýho.

reagovat 6.7.2005 15:24 - Olga

Sona: Je hezké, že víš, co ti nemáme radit. Tak si tedy poraď sama, protože to jediné smysluplné řešení jsi zavrhla. Bye :-P

reagovat 6.7.2005 16:09 - Julina

Souhlasím s Olgou. Já mám rozhovor s tchýní i s tchánem za sebou-vzala jsem to z jedný vody načisto. Ale pozor-už 3 roky s námi nemluví. Předcházela tomu hádka s mým manželem a já je dodělala. Rozhodně bych doporučovala dohodnout se na postupu s partnerem-ten je důležitý, protože naštvaná tchýně Vám vadit nebude, ale naštvaný partner ano. Záleží na Vás co si vyberete. Já snášela kupu let neomalanost, drzost, vulgárnosti... Třeba máte partnera, který neumí nebo nechce řešit tyto situace a bude rád, pokud je vyřešíte Vy. My jsme snažili být slušní a fakt jsme se to snažili vydržet-jsou to přeci jen rodiče, ale nešlo to. Říká se, že nejlepší rodiče jsou 20km od domu a je to pravda-my s manželovými rodiči sousedíme a je to hrůza.

reagovat 6.7.2005 17:12 - Zdeněk

Ani jsem zde nechtěl psát, protože se mě téma netýká, pač mám dobrou tchýni. Nějaké mušky v minulosti byly, ale šlo opravdu o prkotinky. A tchán, ten bohužel zemřel, ale byl to zlatý chlap, s ním jsem se radil o věcech, o kterých jsem nemluvil ani s vlastními rodoči. To mluví za vše.
Sona nenapsala, komu to bydlení patří. Pokud to není jenom byt přítele, pak by tchyně v mém bytě prti mé vůli změnila cokoliv jenom jednou. A souhlasím s Julinou, nejhorší je když se partneři hádají skrz rodiče. Ale 20 km je málo, lépe tak 50. :-)
Jinak naše známá v baráku se chová přesně jako výše popsaná tchyně. Protože moc nesouhlasila se synovou partnerkou, tak byt mladým jenom půjčili. A z této skutečnosti vyplynuly další konflikty - sousedka pod heslem je to můj byt jim přikazovala, kde a jak bude rozmístěný nábytek apod. Denně tam lozí (bohužel bydlí 50m os sebe). Hrůza.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 31.8.2018 07:38 - Tak

tchýně byla svého času na...

bych jí nedávala žádné peníze,vždyt vy jste nemohli dělat ani úplně běžné věci. Asi tchýně nebyla úplně psychicky zdravá a co tchán a jak je to s ní dnes,když už jste pryč?

reagovat 31.8.2018 11:36 - Funda

já už tchyňi nemusím hledat, už nikam neuteče, je furt ne jednom místě.

reagovat 1.9.2018 21:07 - Je

Tak..
to 15 let, co jsme pryč. Čtyři roky jsme se neviděli vůbec, to nás vůbec nepostrádali. Pak najednou volala švagrová, ta co po právní stránce zajišťovala naše vystěhování!!!!, že tchána postihla mrtvice, ať jedeme za tchýní (sama bydlí 150km daleko). Na všechno jsme měli zapomenout s čímž se zejména manželka (tchýně je její matka) nedokázala moc vyrovnat. V té době také zemřela dcera manželčiny druhé sestry (ona sama zemřela za půl roku po své dceři). Ta se do sporu sice aktivně nepletla, ale taktéž nás po celou dobu "neznala". Nechtěli jsme za této situace dělat otočené a zůčastnili jsme se pohřbu. Tchnýně to potom chtěla za každou cenu nějak urovnat a koupila nám nové auto. Tchán se z mrtvice celkem dobře zotavil. Od té doby byly naše vztahy jako urovnané, nicméně děti u tchýně od našeho vystěhování nikdy nebyly, odmítají k ní jet na návštěvu. Viděla je asi 2x. Tchán letos zemřel, paradoxně taky pocítil "tvrdou ruku" manželky a své dcery, mé švagrové, která pomáhala našemu vystěhování. Onemocněl Alzhaimrem, hodně zapomínal a moc nevěděl, co se kolem děje. Ale doma byl rád, neutíkal, hygienu zatím zvládal, chodil ke slepicím atd. Bohužel tchýně se švagrovou se rozhodly, že musí pryč z domu a to natrvalo. A byly naprosto nekompromisní , stejně jako kdysi s mou rodinou. Nechaly tchána zavřít (silou!!) do blázince, kde po třech týdnech zemřel. Ještě se vrátím ke tchánovi do doby , kdy jsme u nich bydleli. Dům patřil celý tchánovi, ale byl tchýni tak bezmezně podřízený, že když mu tchýně (se švagrovou) nařídili, že nám má odpojit proud, tak to šel udělat. Když mu nařídili, že nás má vystěhovat (navíc pod zcela smyšlenými důvody), tak to udělal. Tchána, jako majitele nemovitosti si pozvali i na obec, a žádali ho ať se nějak normálně domluvíme. Ale nemělo to žádný dopad, on poslouchal svou ženu...Dokonce se jedna " úřední" osoba pokoušela při osobní návštěvě doma přesvědčit je, aby nám nechali alespoň minimální životní prostor. Skončilo to málem rvačkou, když poslední slovo měla opět tchýně. Na přímý dotaz, jestli mužeme alespoň láhve od mléka umývat, aby jsme mohli dávat sunar, řekla že to nedovolí. Když ten dotyčný odcházel, tak mě říkal ať utečeme do lesa, že tam nám bude líp. No a pak se našel obecní byt. I přesto, že jsme dnes s tchýní jakžtakkž, snaží se nám i finančně přilepšit, hlavně žena má to šílenství tenkrát v sobě stále. Na nejhorší okamžiky si občas spolu vzpomeneme. Syn je těžce nemocný (od 18 má plný důchod) a často jsme museli volat záchranku. Tchýně však říkala, že mu je ho*no a dělala zle, že si doktoři ze záchránky nesundali boty.

reagovat 5.9.2018 14:58 - A

Tak..
to 15 let, co jsme...

čím si vysvětluješ,že se tchýně najednou tolik změnila,až tak,že vám koupila nové auto,finančně vypomáhala? Nebo jí možná jenom šlo o to vaše vystěhování.

reagovat 11.9.2018 22:11 - Do

čím..
hlavy jí nevidím, ale aniž bych jí chtěl křivdit, myslím, že se chová čistě účelově (rád bych se pletl). Ta nějak jsme jí zůstali. Jedna dcera, která bydlela ve vedlejší vesnici a byla doma pečená vařená zemřela i s jediným vnoučetem (v rozmezí 1 roku). Zůstal zeť, který ji prakticky od úmrtí obou neviděl a ani nechce vidět. Dům prodal a šel pryč. Druhá dcera je 150 km daleko (ta, co nás pomáhala stěhovat). Jdou si jak se říká náramně do noty, ale všechno jen po telefonu. Když je něco potřeba, přijet na otočku nemůže. Jezdí jen několikrát do roka cca 4x. No a tak jí nezbývá, než se spoléhat na nás (jsme na dohled). Víceméně není nikdo jiný, kdo by jí pomáhal (potřebuje naši pomoc minimálně 1-2 týdně. Takže tu změnu chování k nám připisuji spíše tomu, že nás prostě potřebuje a ne, že by nás najednou měla ráda. Ale jak jsem psal na začátku, do hlavy jí nevidím. Ovšem To, jak se vypořádala se svým nemocným manželem však pro mě svědčí spíše pro variantu, že kromě sebe nemá ráda nikoho a jedná jen tak, jak to je prospěšné pro ni samotnou.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *