Hladovka

První příspěvky v diskuzi

reagovat 9.9.2009 14:16 - Golden

Dobrý den,
jednou venku při posezení u piva a cigarety se mi stalo to, že jsem se nemohl nadechnout, pocítil jsem jakýsi hnusný pocit, že se mnou není něco v pořádku. Postupně to na mě doléhalo, až jsem si zkusil tep a zjistil jsem, že je velmi slabý. Pivo a cigaretu jsem už nechal být a šel domů, kde jsem se uklidnil. Vím, že původ tohoto stavu je z toho, že jsem málo jedl, nedostatek vitamínů, spánek přes den a dlouhé ponocování, nedostatek pohybu (jsem menší váhy), překouřenost a někdy i dost alkoholu. Ale i tak mě začaly svírat nepříjemné pocity, když se mi to na druhý den stalo venku zase (opět cigareta a pivo), tak už jsem si do hlavy vzal asi to, že to bude právě z toho..došel jsem znovu domů a už bylo dobře (opět slabý puls - kolem 60tepů/min a pocit, který nedovolí zhluboka se nadechnout). Třetí den jsem si řekl, že vyrazím na mrknout na místní fotbal, ale stala se nepříjemná věc - zkusil jsem si tep (jen z principu, a měl jsem strašně vysoký)..došel jsem tedy domů a s pocity malátnosti si změřil tlak, kde si pamatuji jen, že byl vysoký a tep kolem 120tepů/min. Potom jsem už raději zůstal celý měsíc doma a snažil se přijít na to, co to způsobuje. Měl jsem opravdu silné problémy a to hlavně tlak z rodiny - učil jsem se na opravnou maturitu, do toho odvezli do nemocnice babičku, naši se pořád hadali a stálý nedostatek financí na opravu už přes půl roku nejezdícího auta mě pořád deptal. Do toho se před celou situací pokazilo mou vinou auto rodičů a oprava za 10 000Kč nebyla příjemná. A hlavně vztahy mezi kamarády opadly, nějak jsem nechtěl nikoho vidět a začal jsem se svěřovat pouze doma rodině.
Párkrát jsem vyšel někdě ven (pošta, úřady, doučování) a pokaždé jsem měl vysoký tep(a nebylo mi vůbec dobře dokud jsem nedojel domů a nehodil se do klidu).
Nyní mám po maturitě, kterou jsem zvládl absolutně bravurně a naší už jsou uklidnění i celá rodina, mám možnost jít na vysokou školu a chtěl bych .. těším se, ale pořád mě svírají pocity, že kamkoliv vyjdu - stane se to znovu!
Byl jsem i u doktora a to zrovna, když jsem měl vysoký tep (změřil tlak a ten byl dobrý), takže mě to celkem uklidnilo, ale netrvalo to dlouho. Častokrát jsem si měřil puls a navozoval si tak sám takové stavy. Vím to, že je to psychicky způsobené.
S alkoholem a kouřením jsem přestal (avšak nastali asi náznaky abstinence jak jsem se dočetl) a proto jsem si sem tam nějakou cigaretu zapálil. Když na ten svůj stav nemyslím - jsem v pořádku. Ale jakmile jen trochu pomyslím a zrovna vyrážím někdě ven, tak je to hned zpátky:(
Má to ještě spoustu okolností, ale myslím, že už jsem toho napsal dost.
P.S.: Před vyhlášením výsledků maturity mě začalo při nádechu píchat u srdce - vím, že si to namlouvám, že se něco děje, ale trvá to dva dny .. a první co ráno, když se probudím je - že se zkusím nadechnout, jestli to tam ještě je.
Prostě mám ten stav tak zafixovaný v hlavě, že se toho nejde zbavit.
P.S.S.: Myšlenky na dýchaní a tlukot srdce(tep) ustali po maturitě, opravdu už se celkem soustředím na klasické věci jako jsou vysoká škola, holky, kamarádi, apod...

Zkuste něco doporučit, poradit, podělit se o zkušenosti. Díky!

reagovat 9.9.2009 21:21 - Petr

Prosím může mě někdo z odborníků vysvětlit jestli po 20-denní hladovce zase budu mít původní svaly ?
Jsem sportovec, štíhlý, ale potřebuji ze zdravotních důvodů držet hladovku

reagovat 19.11.2009 10:39 - A

Prosím může mě někdo z...

Svaly mít nebudeš, katabolizace probíhá, svalstvo se rozloží.

reagovat 5.8.2011 13:25 - Sara W.

Dobrý den,
jednou venku...

Zdravím. Přesně to samé jsem měla taky, ven jsem vycházela jen zřídka, pokud to bylo opravdu nutné, jinak pořád doma, doma, doma. Ten strach mi spustilo omdlení ve škole, pořád jsem se kontrolovala, tep, dýchání, tep, dýchání, kolikrát jsem se kvůli tomu budila i v noci. Do toho mi začaly i stavy "někde jsem a vůbec to nevnímám jako realitu", které jsou navíc úžasně popsaný ve filmu Zmatená duše. Tak nějak jsem se díky tomu dostala do nemocnice, kde mi navíc zjistili mononukleozu a stavy strachu se pak řešily na psychiatrii a docházela jsem k psycholožce. Rok jsem brala antidepresiva, dobrala jsem je loni v prosinci (2010). Teď je srpen a kontroly tepu se vracejí, občas, hlavně tedy večer, když už ležím, jako by mi srdce netlouklo, nebo tluče hodně málo, vyděsím se a hned se kontroluju. Občas mě u něj i píchne a není to sice časté, ale stává se, že se nemůžu "donadechnout", něco mi v tom brání a například za čtvrt hodiny to samo zmizí. Jsem kuřák a občas se napiju, určitě to má nějaký vliv, snažím se to omezit. Uvidím, jak se to vyvine dál, nechci s tím někam chodit, když vím, že si ty panické stavy navozuju sama. Aspoň dokud to nebude nezbytně nutné.

Každopádně ten příspěvek je dva roky starý, snad už je autor v pořádku, opožděně gratuluju k maturitě a zlepšeným podmínkám ;)

S pozdravem, Sára.

reagovat 5.8.2011 13:25 - Sara W.

Dobrý den,
jednou venku...

Zdravím. Přesně to samé jsem měla taky, ven jsem vycházela jen zřídka, pokud to bylo opravdu nutné, jinak pořád doma, doma, doma. Ten strach mi spustilo omdlení ve škole, pořád jsem se kontrolovala, tep, dýchání, tep, dýchání, kolikrát jsem se kvůli tomu budila i v noci. Do toho mi začaly i stavy "někde jsem a vůbec to nevnímám jako realitu", které jsou navíc úžasně popsaný ve filmu Zmatená duše. Tak nějak jsem se díky tomu dostala do nemocnice, kde mi navíc zjistili mononukleozu a stavy strachu se pak řešily na psychiatrii a docházela jsem k psycholožce. Rok jsem brala antidepresiva, dobrala jsem je loni v prosinci (2010). Teď je srpen a kontroly tepu se vracejí, občas, hlavně tedy večer, když už ležím, jako by mi srdce netlouklo, nebo tluče hodně málo, vyděsím se a hned se kontroluju. Občas mě u něj i píchne a není to sice časté, ale stává se, že se nemůžu "donadechnout", něco mi v tom brání a například za čtvrt hodiny to samo zmizí. Jsem kuřák a občas se napiju, určitě to má nějaký vliv, snažím se to omezit. Uvidím, jak se to vyvine dál, nechci s tím někam chodit, když vím, že si ty panické stavy navozuju sama. Aspoň dokud to nebude nezbytně nutné.

Každopádně ten příspěvek je dva roky starý, snad už je autor v pořádku, opožděně gratuluju k maturitě a zlepšeným podmínkám ;)

S pozdravem, Sára.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 5.8.2011 13:25 - Sara W.

Dobrý den,
jednou venku...

Zdravím. Přesně to samé jsem měla taky, ven jsem vycházela jen zřídka, pokud to bylo opravdu nutné, jinak pořád doma, doma, doma. Ten strach mi spustilo omdlení ve škole, pořád jsem se kontrolovala, tep, dýchání, tep, dýchání, kolikrát jsem se kvůli tomu budila i v noci. Do toho mi začaly i stavy "někde jsem a vůbec to nevnímám jako realitu", které jsou navíc úžasně popsaný ve filmu Zmatená duše. Tak nějak jsem se díky tomu dostala do nemocnice, kde mi navíc zjistili mononukleozu a stavy strachu se pak řešily na psychiatrii a docházela jsem k psycholožce. Rok jsem brala antidepresiva, dobrala jsem je loni v prosinci (2010). Teď je srpen a kontroly tepu se vracejí, občas, hlavně tedy večer, když už ležím, jako by mi srdce netlouklo, nebo tluče hodně málo, vyděsím se a hned se kontroluju. Občas mě u něj i píchne a není to sice časté, ale stává se, že se nemůžu "donadechnout", něco mi v tom brání a například za čtvrt hodiny to samo zmizí. Jsem kuřák a občas se napiju, určitě to má nějaký vliv, snažím se to omezit. Uvidím, jak se to vyvine dál, nechci s tím někam chodit, když vím, že si ty panické stavy navozuju sama. Aspoň dokud to nebude nezbytně nutné.

Každopádně ten příspěvek je dva roky starý, snad už je autor v pořádku, opožděně gratuluju k maturitě a zlepšeným podmínkám ;)

S pozdravem, Sára.

reagovat 5.8.2011 13:25 - Sara W.

Dobrý den,
jednou venku...

Zdravím. Přesně to samé jsem měla taky, ven jsem vycházela jen zřídka, pokud to bylo opravdu nutné, jinak pořád doma, doma, doma. Ten strach mi spustilo omdlení ve škole, pořád jsem se kontrolovala, tep, dýchání, tep, dýchání, kolikrát jsem se kvůli tomu budila i v noci. Do toho mi začaly i stavy "někde jsem a vůbec to nevnímám jako realitu", které jsou navíc úžasně popsaný ve filmu Zmatená duše. Tak nějak jsem se díky tomu dostala do nemocnice, kde mi navíc zjistili mononukleozu a stavy strachu se pak řešily na psychiatrii a docházela jsem k psycholožce. Rok jsem brala antidepresiva, dobrala jsem je loni v prosinci (2010). Teď je srpen a kontroly tepu se vracejí, občas, hlavně tedy večer, když už ležím, jako by mi srdce netlouklo, nebo tluče hodně málo, vyděsím se a hned se kontroluju. Občas mě u něj i píchne a není to sice časté, ale stává se, že se nemůžu "donadechnout", něco mi v tom brání a například za čtvrt hodiny to samo zmizí. Jsem kuřák a občas se napiju, určitě to má nějaký vliv, snažím se to omezit. Uvidím, jak se to vyvine dál, nechci s tím někam chodit, když vím, že si ty panické stavy navozuju sama. Aspoň dokud to nebude nezbytně nutné.

Každopádně ten příspěvek je dva roky starý, snad už je autor v pořádku, opožděně gratuluju k maturitě a zlepšeným podmínkám ;)

S pozdravem, Sára.

reagovat 5.8.2011 14:20 - Teta

Dobrý den,
jednou venku...

Dobře ti tak, nemáš hulit a chlastat.

reagovat 6.8.2011 22:48 - Hladovka

Moc dobre rady najdete na strankach Jardy Zajicka. Moc me to zaujalo

reagovat 7.8.2011 00:05 - Hladovka

No prave, nemame si utahovat ty opasky? Jen abychom vedeli jak na tu hladovku. Nektery se provadeji i za pomoci vlastni moci. Tak to skutecne usetrim.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *