Fizický odpor k partneru/ce

První příspěvky v diskuzi

reagovat 19.10.2003 16:56 - Rita

Žiji s manželem už 17 let, ale cítím k němu fizicky odpor už 7 posledních let. Jelikož mam dospívající dceru a také nemam kam jít, stále žiji ve stejné domacnosti s manželem, ale nespíme spolu. Cítím se osamělá a zbytečná, dcera už má své zájmy a kamardy, mně už moc nepotřebuje. Pište k tomu své názory, možná, že mi pomohou.

reagovat 19.10.2003 17:06 - Mel

No nenapsala jsi proč k tomu došlo, jak jinak funguje rodina, jestli má manžel milenku, jestli máš šanci si najít milence, jestli budeš schopna ekonomicky přežít pokud se rozvedeš. Ahoj.

reagovat 20.10.2003 00:33 - Rita

Dobrá, i když se mi to zdá moc zdlouhavé story (nejsem moc dobrá písařka, spíš umím povídat :-), rozepiši to trochu podrobněji. Takže,došlo k tomu docela spontanně, časem, manžel je totiž takový ten tichý dobrák, ale ja jsem celkem upovídaná a veselé povahy (i když teď se o mne tak docela nedá říct:tohle manželství mne hodně poznamenalo).Byla jsem mladá nezkušená a právě kvůli tomu,že je takový dobrák vdala jsem se za něho. Jenže časem mi to začalo lezt na nervy. Vadilo mi, že neumí se pořádně pohádat,bránit sám sebe, byl na můj vkus příliš "slušný" až hloupý. Bylo těžké ho dostat z tepla domu jen tak někam ven, třeba do kina,do restaurace apod.:(prece byli jsme velmi mladí). Takže když jsem měla volný čas (studovala jsem v té době vysokou,tady je nutné podotknout,že mne v té době živil manžel, za což jsem mu ale vděčná),chodila občas ven s malou dcerkou nebo kamarádky. A proto, že jsme měli malou dcerku, nikdy jsem nepřemyšlela o rozvodu,bylo by to podle mne příliš složité. Takže brala jsem svůj osud takovým, jaký je, ale v posledních letech se do mně pomalu vkrádal pocit odporu k němu, zkoušela jsem na to nemyslet, ale ten pocit je silnější. Ted mame asi velmi podivne manželství: každý v jine mistnosti,ale protože doba je těžká,podporujeme se navzájem a tak žíjem dál v jednom bytě (nikdo z nás nenutí toho druhého opustit byt, a když přece jen někdo půjde, asi budu to já, protože jak já ho vidím, on se nechystá najít si jinou ženskou, a to ne proto že mne má rád, ale asi se bojí navázat novou známost nebo nechtěl by mi ublížit anebo prostě má rád to své domácí pohodlí, nevím přesně, to jsou jen mé odhady). Ale je mu jedno co já dělám (vlastně ted mně to i vyhovuje,bylo by mi protivné, kdyby se mne ptal kam jdu, kdy prijdu apod.)Co se tyče financí, vše je napůl. Ale kdybych šla někam, myslím, že bych to nezvládla sama finančně. Stejné je to i s ním (myslím tím pronájem, podnájem apod). Navíc, řekl, že neodejde z našeho bytu. Dcera má nas oba rada, a já bych nechtěla jí ublížit tím, že vyhodím jeji tatu násílím na ulici a přivedu domu jiného chlapa,to by mi nikdy neodpustila. Já vlastně mu nemohu ublížit jen kvůli dceři.

reagovat 20.10.2003 02:24 - Lida

Nemuzu Ti kazdopadne radit, co mas delat. Ja sama jsem vdana jen kratce. Ale muzu Ti urcite napsat muj nazor. Z toho co jsi napsala si myslim, ze jsi povedome vedela, ze si sveho manzela nemas brat. Uz tenkrat jsi to citila. Zrejme tady mame kazdy nejaky ukol, ktery mame splnit a nekde v hloubce nas muzeme slyset ten hlasek, ktery nas vede a presne rika co mame delat a co ne. Jenze pres dnesni uspechany svet, pres logicke mysleni zapominame, ze ten hlas je v nas a ingnorujeme ho. Jenze cas od casu, kdyz uz je nejvyssi cas se ozve silneji a rika, ze je cas neco zmenit. Napr.: Ze ten, ktery je nas vyvoleny (nebo jine poslani), uz je pro nas pripraven a uz nema cenu setrvavat na jednom miste (v jednom vztahu), protoze to je proste mrtvy bod. Tobe to zrejme prichazi tim, ze citis odpor, pokud to prekonas, mozna se
Ti ten hlas za cas ozve jeste vice intenzivne (coz by mohlo byt vice bolestive). Citis jasne signaly, ze je to treba zmenit, vyresit. Myslim, ze ve vasi rodine je malo komunikace (neznam vas, jen cerpam z Tveho clanku, takze se mozna pletu) a myslim, ze kdyz si promluvis s Tvoji dcerou, urcite pochopi situaci a nebude se citil ublizena, naopak ji potesi Tvoje duvera v ni. To same vidim u Tveho manzela - komunikace. Moje rada je zkusit se zrelaxovat, uvolnit, prestat myslet logicky a poslouchat samu sebe. Pravdepodobne se tim rozchodem objevi nove obzory pro Tebe i pro Tveho manzela. Preju Ti hodne stesti v Tvem rozhodovani a urcite napis, jak pokracujes.

reagovat 20.10.2003 19:39 - Martin

Rita - Ale o fyzické přitažlivosti nepíšeš vůbec nic. Spíš ti prostě neimponuje jako celek? Jenže manžel je prostě...stejnej jako dřív, proč by se měnil.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 5.1.2008 23:54 - katka

Sice je tohle diskuze o necem jinym,ale k tem setrilkum....muj bejvalej byl setrilek jak hrom,kdyz sme nekam sli,platila jsem já,a kdyz sem ho obcas pozadala o prispevek,nikdy nemel,po trech letech sem se ho zbavila,lituju holku,která si s ním něco zacne,doufam,ze bude movita,aby na nej mela penize....

reagovat 9.3.2008 00:38 - Alfred

to: 14. 7. 2007 12:00:48, ivca

ivco, tak mu řekni, že až se odstěhuje, tak, že může kdykoliv chodit na návštěvy k synkovi a že ti to nebude vadit. Návštěvy jsou přece jenom trochu jiné než spolužití, atd. Kdybyste byli v kontaktu jen o návštěvách, tak byste si nemuseli tak vadit, možná by se z vás stali i kamarádi.

reagovat 9.3.2008 11:47 - ivča

Alfréde...už je to vyřešený...je půl roku odstěhovaný, já jsem klidná a vyrovnaná, on se z toho už taky vzpamatovává a když přijede,tak už ho i trošku snesu....takže čas věci vyřeší,pokud je vůle je řešit....ale dát se s ním dohromady...to už fakt ne...

reagovat 9.3.2008 12:08 - Jar. Skřivánek

Do prdele já měl ve škole z čestiny čtyřku, ale napsat ve slově fyzika a to dvakrát za sebou to už je silná káva. A moje rada je jdi si zopakovat vyňatá slova.

reagovat 9.3.2008 12:59 -

kdo?

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *