Duševní upíři jsou nebo ne?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 17.3.2004 19:16 - jájájá jenom já

Pracuji v dětském sdružení a v mém okolí se vyskytují i lidé kteří ze mně opravdu vysávají živočišnou energii. Jsem pak natolik zničený že večer lehnu do postele a třeba 2 hodiny čumím do stropu. Občas používám prsten Atlantů, který fakt pomáhá. taky pomáhá to že si tyto lidi nepustím do aury. (Někdy tam zase některé upíry pustím docela rád.) Má někdo podobnou zkušenost???

reagovat 18.3.2004 01:18 - Ignácius

Myslím,že by Ti rozhodně prospěl pobyt v uzavřeném separé sanatoria MUDr.Chocholouška.
Zatím si máčej přirození ve vlažné vodě, pij Mattoniho kysibelku a k četbě ti doporučuji Boëthiovu "Filozofie utěšitelkou".
:-)

reagovat 18.3.2004 08:19 - iva

jsem presvedcena, ze jsou....moje sousedka je hypochondrkyne a saje ze me energii, ona odejde a ja jsem uplne vyrizena, vse me boli, ac na nemoci zadne netrpim...uz mam obavu ji otevirat a radeji delam, ze nejsem doma...moc me vycerpava

reagovat 18.3.2004 08:27 - mary

Také mám podobný problém. Jedna kolegyně na mne hrne své problémy-osobní, pracovní a všechny problémy svých známých a nemůžu najít účinnou obranu, aby mne to úplně nevysávalo. Když není v práci, tak se vracím domů celkem v pohodě, ale když je, tak se vleču jak slimák a doma nemůžu už vůbec komunikovat. Už jsem přestala i chodit na obědy, abych se vyhnula kontaktu s ní, ale ona si vždycky najde příležitost, jak ze mne čerpat energii. Pomooooc! Umím říkat ne, ale na ni to neplatí, dávám jí tedy rady, jak se jejím zmiňovaným problémům snadno vyhnout, ale nechce je aplikovat, protože pak by nemohla stále naříkat. Abych se toho zbavila, musela bych odejít z práce a vyhodit mobil.

reagovat 18.3.2004 09:26 - katae

Existují. Můj bývalý manžel je energetický upír. Pokaždé, když přišel z práce, odčerpal mi všechnu energii a já jsem byla během 10 min úplně vyčerpaná. Naučila jsem se tomu bránit.
Vždycky, když mi začal energii brát, vytvořila jsem si mezi náma pomyslnou skleněnou stěnu a soustředila jsem se na představu, že energie, kterou ze mě vysává se k němu přes tu stěnu nedostane, odrazí se od stěny a vrátí zpět do mě. Funguje to.
Jenže, když jsem mu tu energii nedala já, šel do pokojíku a "vysál" ji z našich synů, úplně je to vždycky odrovnalo. Takže jsem se přestala bránit a dávala jsem mu ji radši sama.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 5.1.2015 00:25 - Evian

Samozřejmě,že duševní...

Ano, to jsou takzvaní „dobří přátelé"...))

reagovat 5.1.2015 00:27 - VA45

Samozřejmě,že duševní...

Ale co s nima, když jsou to nadřízení? DDD

reagovat 6.1.2015 15:00 - milan

Nejsem žádný cvok ,ani si nevymýšlím ,ale já opravdu vysávání energie zažil! Byla to žena,kterou jsem znal mnoho let,potom jsme se dlouho neviděli,náhodou se potkali! Vypadala o 15 let starší než byla,byla úplně zničená.Manžel jí prohrál všechny peníze,byt a ještě je zadlužil....Vyprávěla mi to a já jsem poprvé (a doufám naposled) zažil ,jak mi doslova uniká energie z těla...Musel jsem se omluvit,odejít,jinak bych se asi složil....Za nejbližším rohem jsem si sedl na lavičku a odpočíval.....a hodně dlouho....Poté jsme se potkali zase až asi za dva roky ,už se nedělo nic...ona se mezitím rozvedla,našla si nového přítele a byla šťastná...

reagovat 7.2.2016 23:41 - Zajímavé čtení

http://www.carovnezrcadlo.cz/magicky-utok-ochrana

reagovat 8.2.2016 08:48 - Záleží,

Nejsem žádný cvok ,ani si...

jak moc soucítíme,jak moc je kdo z nás citliví.Já sama nikdy nezapomenu na jednu paní,která kdysi dávno přišla k nám do obchodu.Nakupovala s manželem od každého něco,tričko,mikinu,svetr a já jí povídám,že ještě vzadu máme i obuv.Ona se mnou šla dozadu a sedla si na židličku a začala plakat-asi nechtěla před manželem a vykládala mi,že je to poprvé,co jde s manželem nakupovat.Já jsem se jí zeptala,jak je to vůbec možné a ona se rozpovídala,že je to 11 let,co přišla o syna.Tak moc srdceryvně plakala,jako kdyby se to stalo nedávno.Manžele to odcizilo,více se hádali,málo komunikovali.Bylo mi jí tak neskutečně líto,že i dnes po tolika letech bych jí poznala.Jak reagovat,co takovému člověku říct,vůbec jsem nevěděla.Jen jsem jí řekla,že je mi to moc líto,ale přesto všechno má doma ještě jednoho syna.Takže ono je jasné,pokud jsme s lidmi,kteří jsou veselí,optimisté,pak oni nás svojí náladou nakazí.Pokud nám někdo povídá samé problémy,i my přijdeme o dobrou náladu.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *