downuv syndrom

První příspěvky v diskuzi

reagovat 27.7.2008 09:15 - tereza

mam pritele a on ma nemocnou sestru zuzanku,trpi ds.je ji 18,6 a ma mysleni 3 ditete.ona je velmi krasna a sikovna.ja ji vídela jen na fotkach a znam ji jen z vypraveni.v neblizsi dobe mam jit k nemu domu na nastevu ale mam strach protoze nevim jak se mam zachovat k sestre.mam strach ze neco reknu spatne nebo neco udelam a jeho rodina me nebude mit rada.prosim o nejake rady hodne by mi to pomohlo.pritom deti miluju ale nevim jak se mam zachovat diky

reagovat 4.8.2008 14:15 - eva

ahoj Terezo, asi bych se svěřila příteli se svojí starostí a poprosila ho o radu, a neboj se, on určitě bude vědět, že chceš všechno udělat dobře, a proto se ptáš, a budou to vidět i jeho rodiče, i kdybys náhodou udělala třeba i nějakou "botu"... myslím, že jsem četla, že k postiženým by se měl člověk chovat co nejvíc jako ke zdravým, i když by se to někdy zdálo kruté, ale tím že se učí žít samostatně v naší "většinové" společnosti... ale uvidíš určitě sama, chvilku si to oťukáš, vypozoruješ, jak se Zuzankou mluví ostatní členové rodiny a vklouzneš do toho taky sama... a rodiče určitě vědí, že první setkání zdravého člověka s postiženým může být rozpačité a podpoří tě a vyjdou ti vstříc... ničeho se neboj ;)

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 27.7.2008 09:15 - tereza

mam pritele a on ma nemocnou sestru zuzanku,trpi ds.je ji 18,6 a ma mysleni 3 ditete.ona je velmi krasna a sikovna.ja ji vídela jen na fotkach a znam ji jen z vypraveni.v neblizsi dobe mam jit k nemu domu na nastevu ale mam strach protoze nevim jak se mam zachovat k sestre.mam strach ze neco reknu spatne nebo neco udelam a jeho rodina me nebude mit rada.prosim o nejake rady hodne by mi to pomohlo.pritom deti miluju ale nevim jak se mam zachovat diky

reagovat 4.8.2008 14:15 - eva

ahoj Terezo, asi bych se svěřila příteli se svojí starostí a poprosila ho o radu, a neboj se, on určitě bude vědět, že chceš všechno udělat dobře, a proto se ptáš, a budou to vidět i jeho rodiče, i kdybys náhodou udělala třeba i nějakou "botu"... myslím, že jsem četla, že k postiženým by se měl člověk chovat co nejvíc jako ke zdravým, i když by se to někdy zdálo kruté, ale tím že se učí žít samostatně v naší "většinové" společnosti... ale uvidíš určitě sama, chvilku si to oťukáš, vypozoruješ, jak se Zuzankou mluví ostatní členové rodiny a vklouzneš do toho taky sama... a rodiče určitě vědí, že první setkání zdravého člověka s postiženým může být rozpačité a podpoří tě a vyjdou ti vstříc... ničeho se neboj ;)

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *