Domácí násilí

První příspěvky v diskuzi

reagovat 17.7.2005 00:25 - E.

Žila jsem s partnerem 5 let, pak se nám narodila dcera a vše se změnilo! Vždy jsem se mu snažila vyhovět, měl časově náročné zaměstnání a vyžadoval teplou večeři třeba v 11 v noci! Měl to! Chtěl na snídani dva druhy pomazánky (ne kupované - domácí), měl to! Přál si po každém jídle domácí bábovku... samozřejmě to měl! Přesto mě měsíc! po porodu zbyl - kopal mě do břicha a do prsou! Když měla dcera 5 měsíců zkopal mě tak, že jsem měla zlomené zápěstí na levé ruce. Bolelo to, ale nemola jsem brát léky, protože jsem kojila... Všechno bylo velmi těžké, při kojení mi musela pomáhat maminka... Pak se mi omluvil, prý že už budeme rodina. Jen co mi sundali sádru, nastal teror! Škrtil mě a topil ve vaně plné studené vody... Do dnes nechápu proč? Já jsem toho člověka milovala a dělala jsem pro něj první - poslední! Dcera měla sotva rok, když jsem od něj utekla, jinak by mě zabil! Je to víc než 3 roky. Jsem stále s dcerkou sama, bojím se mužů - bojím se jejich nasilí!

reagovat 17.7.2005 04:27 - verca

Boze muj, posilam hodne pozdravu a drz se. Jen ten kdo si prosel timhle peklem muze spravne odpovedet, a byt tak namekko, ze se mu chce brecet. Cim sis prosla, je neuveritelne a plne bolesti, nejenom te fyzicke, ktera vzdycky brzo pomine, ale predevsim te psychicke, a tyhle rany se uz NIKDY nevyleci, ver mi. Jedine co potrebujes, je zajit za psychologem nebo do poradny, a v tvem pripade bych tam upalovala. Nema cenu se sverovat lidem, znamym ani na doktorce ne, nejlepsi je rovnou za profesionalem, ktery vi co dela. Ja jsem si prosla tim samym, a dokud neprijdes na to, proc se nechas tyrat, proc si vyhledavas takovyhle typ muze, tak nemas sanci. Vubec se nenamahej si hledat nikoho jineho, mozna je to az nebezpecne (opet vlastni zkusenost), v mem pripade jsem to byla ja kdo se snazil po tom vsem tyranizovani zabit. Fakt te prosim, zajdi za doktorem! Taky muzes stale jeste byt v soku z toho vseho, muzes mit posttraumatickou depresi a ja nevim co jeste, a nikdy nevis v cem vsem litas. Napis mi na muj e-mail jestli chces. Mej se.

reagovat 17.7.2005 08:37 - Tom

Verco, odpovedela jsi perfektně. Čemu se jenom trochu divím, že její rodina do toho nějak nevstoupila - maminka jí musela pomáhat s kojením kvůli zlomené ruce a nic netušila?

reagovat 17.7.2005 08:54 - Hanka

Mě bejvalej občas vrazil facku a bohatě mi to stačilo. Je to hrozně potupné a člověk se nemůže bránit, ale vim že když někoho milujete tak jde leckdy hrdost stranou. Je to těžké odejít, ale ještě těžší neodejít.

reagovat 17.7.2005 13:14 - E.

Verčo díky! Bála jsem se, že mě budou lidi odsuzovat, nebo se mi posmívat...

Tome: rodina do toho nezasaáhla, nevěděla o tom! Bydlela jsem 300km od rodičů. Když jsem měla zlomené zápěstí mamka přijela, aby mi pomohla, ale tehdy jsem všem tvrdila, že jsem spadla ze schodů! Je to i v lékařské zprávě - já jsem ho ještě bránila a kryla!!! Myslím, že tenkrát na úrazovce mi to ale nevěřili, sestra viděla podlitiny na krku...

Rodičům jsem to řekla až v době, kdy jsem byla rozhodnutá odejít. Byli v šoku, ale tvrdili mi, že jsem statečná a silná, když jsem našla v sobě vůli odejít. Prý to většinou ženy nedokáží a trpí celý život. Já jsem hlavně nechtěla, aby to malá viděla až vyroste. Kdybych ji neměla, nevím jak by to dopadlo... (bylo to hrozné, já jsem dcerku chovala a on mi ji doslova rval z náručí, jen aby ji mohl položit a mě zbít. Nejvíc jsem se bála, aby jí neublížil). Strašně jsem se styděla a vlastně se stydím stále! Kromě rodiny to nidko neví. Je to stále ve mě a nemůžu se zbavit strachu a úzkosti... Neumím si představit, že bych měla jít za psychologem a všechno mu to vyprávět. Chvěju se a brečím, jen když píšu tyto řádky, ale potřebovala jsem se aspoň trošku vypovídat a tohle je anonymní....

Dnes jezdí za dcerou, má ji rád a i ke mě se chová relativně slušně.

Já jen vím, že už nikdy nebudu žádného muže milovat. Bojím se, aby se to neopakovalo...

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 18.6.2014 13:43 - Martina

jo a ještě jedna věc, proč jsem s ním ke konci byla a proč jsem ho donedávna poslouchala. Vše bylo skrze dítě. On už ví, že na mě ničím nemůže a tohle je poslední, čím mi může ubližovat. Věřím, že spousta z vás má strach odejít, protože vyhrožuje, že vás zničí, že vám vezme děti. Takové holky jsem také během svého "uzdravování" poznala. Takže, u mě to bylo tak, že mi na lince pro oběti DN poradili, že ho musím ve všem předběhnout. On se to ani nemusel dozvědět, ale když šlo do tuhého, už jsem měla náskok. Zašla jsem to nahlásit na OSPOD. Oni vás tam taky uklidní, že v takovém případě mu dítě nedají. Nebojte se, ještě žádné z ženských dítě nevzali. Oni mají plno silných slov, ale pak děti jsou vždycky u mámy. Pak jsem byla v krizovém centru si popovídat a to se taky nedozvěděl, ale záznam už tam byl. Je dobré obětovat nějakou tu korunu, jeslti můžete a koupit si diktafon. Ne, není to dobré, je to to nejlepší, co můžete udělt. UDĚLEJTE TO!!! dodnes lituju, že jsem si ho tenkrát nekoupila. Strčíte si ho do kapsičky a když tušíte, že bude zle, jen to zapnete. Může nahrávat i několik hodin. Dnes už ho používám při předávání dítěte a mockrát už mi to pomohlo, když mi třeba vyhrožoval, tak jsem měla důkaz a pak to nahlásila zase na OSPOD. Jde o to, že pak máte alespoň něco v rukávu. Kdyby vám pak vyhrožoval těmi nejlepšími právníky a že vám vezme dítě, vy mu neříkejte, že máte nadávky a výhrůžky nahrané. Schovejte si to někde hooodně tajně a kdyby došlo k nějakému pozdějšímu soudu o dítě, tak s pomocí právíka, nebo, když na něj jako já nebudete mít, tak s pomocí OSPOD - já měla štěstí na pracovnici - no pak to vytáhnete. Prostě něco musíte mít. I kdybyste se rozhodli až za rok, nebo za 5 let, že od něj odejtete. Tohle mít schované můžete a je to vaše jistota. Dodnes lituji, že jsem nějakých těch 700kč neinvestovala a nemohla dokázat, že se to dělo, jak mi nadával, vyhrožoval, bil mě. Ale i tak mi na OSPODU udělali záznam, co jsem jim vypověděla a on se toho zalekl.

reagovat 18.6.2014 16:29 - ...

jo a ještě jedna věc,...

pravda pravda je těžké nemá-li člověk kam odejít a nemá příjem,většinou to bývá je-li žena na MD.Lidi pomůžou,ale nastěhovat si vás domu vždy nemůžou,ti zbylí se omlouvají že byste jim to ještě v budoucnu mohli vyčíst a poslední kapkou jsou lidi kteří radíjak je to jednoduchý ale nezažili ani facku...ono to je jednoduchý,ale co strach z jeho msty atd.Zpětně ale mohu říct,že je-li možnost tak rychle odejít,kolik si jinak pokud zůstanete uvědomíte ztraceného času..ne že bereš dětem tátu,ale uvědomění jak trpěli celou dobu,jen proto že to nešlo vyřešit rychleji..no je to těžké za mě nebylo ani vykázání z bytu i když kdo bude stát u dveří pokud to poruší a vykopne je...a těm hajzlíkům je úplně jedno,že musíte utíkat s dětmi před jejich vlastním otcem třeba ve dvě ráno a ani trochu se nestydí.
Držím palce všem ať se z toho včas vyvlečou a najdou pohodu

reagovat 18.6.2014 16:36 - ?

pravda pravda je těžké...

takoví lidé se nezmění rychle od nich pryč jsou to v podstatě zakomplexovaní poserové,kteří ženskou zkopou,ale pokavaď se najde nějaký chlap co jde na pomoc zdrhají strachy aby sami nedostali třeba jenom facku.
No to spíše týraná žena má paradoxně větší sebevědomí,než ten chudáček co si ho právě zvyšuje tím,že manželku mlátí.jsou to ubožáci a je smutné kolik se jich vyskytuje,přesně tak zlámal jsi manželce nos?mlátíš jí? je samej monokl? tak žádný vykázání,neumíš se chovat tak mazej do basy...fuj to jsou šmejdi

reagovat 22.6.2015 21:58 - Deník.czZPRÁVY SHOWBYZNYS ŽENY HOBBY RECEPTY VYBERTE SI REGION: Vyberte si region Z DOMOVA EKONOMIKA ZAHRANIČÍSPORT KULTURA BYDLENÍ CESTOVÁNÍ AUTO ZDRAVÍ HRY Odborníci: I muži čelí domácímu

http://www.denik.cz/z_domova/odbornici-i-muzi-celi-domacimu-nasili-jen-o-tom-neumeji-mluvit-20150620.html

reagovat 22.6.2015 21:59 - I muži čelí domácímu násilí,jen se o tom bojí mluvit

I muži čelí domácímu násilí, jen o tom neumějí mluvit
Zdroj: http://www.denik.cz/z_domova/odbornici-i-muzi-celi-domacimu-nasili-jen-o-tom-neumeji-mluvit-20150620.html

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *