Dokázáno: Život s tchyní opravdu může škodit zdraví! - komentáře

přejít na článek

První příspěvky v diskuzi

reagovat 29.12.2009 15:21 - Jitka

Souhlasím s článkem. Tak dlouho jsem před tchýní potlačovala své pocity a nevyjadřovala rozdílné názory, až jsemskončila v nemocnici.

reagovat 29.12.2009 17:57 - Jana

Nejenom některé tchýně, ale i můj tchán, který je přes dvacet let vdovcem, se chová příšerně. Po poslední návštěvě jsme se s manželem dohodli, že už ho nokdy k nám domů nepozveme.Vzpamatovávali jsme se z něho 3 dny.

reagovat 29.12.2009 19:59 - petra

souhlasím! Měla jsem souběžně 2 tchýně a tak si stojím za tím, že nejlepší tchýně je, stejně jako uzený.....

reagovat 29.12.2009 20:30 - Petr

Po dvacetiletém soužití s manželkou a její matkou se léčím na psychiatrii. Každý je svého štěstí strůjcem a někdy (jako v mém případě) strůjcem svého neštěstí. Varuji všechny, kdo by mě chtěli následovat.

reagovat 30.12.2009 16:29 - Tchyně

Jsem tchyně. Na začátku jsem řekla synovi a snaše, že jim nebudu pomáhat finančně ani dělat chůvu vnoučatům. Mám svůj život, už mě malé děti nebaví a svoje děti jsem si sama vychovala. Syn to pochopil a je pokoj.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 3.1.2010 10:06 - Lipka

Moje tchyně, které je teď 81, nahlas a často říkala, že ona se do ničeho neplete. Všechno ale měla promyšlené do detailu, tak totiž vychovávala svoje 2 syny. Nikdy na ně nekřičela, nebila je, nic jim nezakazoval, ale podsouvala jim a potom nám v manželství svoje představy a dělala to s úsměvem, mile....dovedete si představit. Je to horší než ten hrubý pytel- ten bych srovnala hned.

reagovat 3.1.2010 14:37 - marie

Také jsem měla tchýni, která neměla o naše děti zájem. Kdyb byly malé, tak jim místo pohlazení říkala, že je ani necítí jako vnoučata. Když děti vyrostly, tak chtěla, aby za ní chodily. Naše děti ni moc neznaly, my jsme se s ní přestali stýkat před mnoha lety. Vrchol byl, když u nás byla naposledy asi před sedmi lety, syn přišel domů, bylo mu asi 10, říkám mu, pojď pozdravit babičku, on řekl dobrý den a pelášil za klukama. Zajímalo by mne, zda všechny příšerné tchýně jsou jen maminky manželů, nebo zda i manželek? Tam je to asi lepší, máma s dcerou si lépe sedne, než tchýně se snachou. A vzhledem k tomu, že chlapi jsou doma mnohdy líní a pohodlní něco řešit, nedokáží se svojí matkou nastavit pravidla pro vzájemný vztah mezi ní a jeho novou rodinou, tak pak dochází ke střetům.

reagovat 11.1.2010 01:51 - Aileen

Moje skoro tchyně je další z těch, které snachy musí "milovat". Ze začátku jsem ji měla celkem ráda, i když jsme každá takříkajíc z jiného těsta. Měla jsem od začátku svoje zázemí a věděla jsem, že s ní nikdy nebudu nucena bydlet a tak jsem ty věci, které mi na ní vadily, přecházela. Moc se nám do ničeho nepletla (ani bych si to nenechala líbit), chovaly jsme se k sobě mile a byl klid.
První nepříjemný zážitek s rodinou přítele mám, když jsme byli jednou pozváni na odpolední kávu a na pokec. Nabalila jsem buchtu (k té kávě), vystrojili jsme se a spokojeně jsme se přítelem vydali na cestu. Přišli jsme k nim a hned ve dveřích nás "uvítalo" smradlavé ožralé individuum lezoucí skoro po čtyřech - rodinný známý. Z obývacího pokoje se ozýval strašný randál (hudba) a ožralecké povykování a v předsíni byl strašný nepořádek a cítit zvratky. V tu chvíli mi bylo skoro do breku a poprosila přítele, jestli nemůžeme jít raději domů. Přítel souhlasil. Druhý den mu pak přišla SMS, proč jsme nepřišli, že na nás čekali a že to je od nás velmi neslušné. :-(
Tak asi tak. Tehdy se mi to moc nelíbilo, ale byla jsem potichu. Holt v některých rodinách se nekouří, nepořádají se divoké mejdany a v některých ano. Kéž by to byl ale jediný problém. Mám bohužel ještě další nepříjemný zážitek, který vlastně trvá dodnes a který tady raději moc vypisovat nebudu. Snad jen ve stručnosti: Od doby, kdy jsem si dovolila odsoudit jisté chování jednoho člena rodiny mého partnera, dělá skoro tchýně peklo. Ale nelituji, aspoň vím, že ta hodná a milá paní je schopna nejen podporovat a chránit grázly, ale použít snad jakékoli prostředky, proti těm, kteří si dovolí něco tak nehorázného, jako je odsoudit trestnou činnost.
I když jsem ji už nějakou dobu neviděla, dělá nepříjemnosti přes svého syna, tedy mého partnera. Tlačí na něj, aby se se mnou rozešel, což se jí zatím nepovedlo a snaží se jej citově vydírat. Docela se i divím, že to celé zatím náš vztah jakž takž ustál. Ale co bude dál, nevím...

reagovat 11.1.2010 10:11 - Lucka

Moje skoro tchyně je další z...

Jelikož máme v rodině problémového tchána, tak si často s manželem a dětmi připomínáme, že člověk si rodinu nevybírá - tu má, vybíráme si svoje partnery, přátele a kamarády.
Aileen, přeji vám, aby vám váš vztah vydržel.

reagovat 11.1.2010 10:43 - Jiskra

Já ještě nejsem tchyně, i když už mám syny na ženění. Nerada bych byla ta protivná a nepříjemná, ale taky bych se nechtěla vnucovat a o všechno se starat. Moje tchyně k tomu používá všelijaké finty a taktiky, jen aby nepřekážela, ale aby věděla...to nám lezlo na nervy. Ani povinné návštěvy neuznávám. Tak jak to vidíte, vy mladí? Není to nejvíc v člověku samém? Buď to klapne nebo ne?

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *