Děsi vás vlastní smrtelnost?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 22.8.2006 16:00 - satan

ahojlidi bojite se?

reagovat 24.8.2006 00:02 -

ani nevis jak!! zrovna dnes se mi zase vratili ty hnusne predstavy, co bude po smrti, proste ze ten zivot je sakra kratky a pak nic, hrozny pocit, nejhorsi na svete!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

reagovat 24.8.2006 00:12 - xxcd

Jsem z toho úplně na dně :-((

reagovat 24.8.2006 00:12 - Nic

ja bych i mozna chtel zemrit je to cistota nic vas netrapi

reagovat 24.8.2006 06:51 - Miška

I přes moji všechnu víru, že po smrti určitě něco bude, mám z ní opravdu strach. A nejvíc mám strach z těch pár chvil před smrtí! Je ale dost pravděpodobné, že to ani už moc nebudu vnímat.Doufám. Nevím, jestli mě to děsí, nebo ba naopak uklidňuje, že umře opravdu, ale opravdu kažý! Je ale fakt, že mě teď víc děsí smrt mích staršich blízkých. A že jich je! Jinak myslím, že by bylo fajn umírat v okruhu své rodiny a bezbolestně. Nejhorší co může být, umírat v nemocnici, osamoceni, a bez jakékoli útěchy nemocničního personálu. A že se to stává velice často! Bohužel. Když už odejít, tak důstojně...

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 9.8.2015 15:19 - alien

To "pokud vím"...

Vím, že za tuhle otázku mnou budeš opovrhovat, ale neodpustím si ji: Proč je to naprostá blbost? Protože není nijak vědecky prokázaná? Protože ještě není v učebnicích? Protože ty jí nevěříš?
Víš, kolik zdánlivých absurdit se kdysi vydávalo za nemožné blbosti, ale časem se začaly brát jako realita? (Ty určitě víš.)
A proč myslíš, že tvoje zdůvodnění bylo uspokojivý? Mně neuspokojilo :) Kolika let se hodláš dožít ty osobně? A proč? (Nechci se s tebou hádat, vážně mě to zajímá.)

reagovat 9.8.2015 15:20 - Shogun

: Nekonečně dlouhou dobu...

a) to "já" je stejně kongruentní a ucelené jako třeba "tahleta židle", teda dost na to, abych ho mohl jako celek vnímat. Kromě toho je podstatně důležitější než jakejkoli objekt.
b) Z hlediska nekonečna jsou všechna konečná čísla stejně velká, veškerý rozlišení tu padá. (Co jinýho potom jsou, než bezrozměrný body?)
c) Takže třeba přes oko někoho jiného? Pozor, aby ten objektiv nebyl zároveň subjektivem. Nemůžu sám ze sebe vystoupit, takže dělat na základě toho vystoupení jakýkoli závěry je dost ošemetný.

Co se snažim říct, je, že pojem "vědomí", "já", "duše" eště nikdo rozumem nevystihnul. Proto mu ani nemůže diktovat podmínky existence. Věda (a rozum) může vysvětlovat, proč se věci chovaj, jak se chovaj. Nemůže vysvětlit, proč máme svoje já. Rozhodně to eště neudělala. Vesmír, kde nemáme svoje já (jako pocit), odpovídá vědeckým teoriím všech odvětví úplně stejně jako vesmír, kde svoje já máme. Já je ukryto před veškerou objektivitou. Můžeme ho proto buď přehlížet jako něco, co si nelze podmanit rozumem, nebo ho ctít jako nedobytnou svatyni tajemství, kde všechno je neporovnatelné a všechno může být úplně jinak, než je objektivně dokázáno.

reagovat 9.8.2015 15:37 - Shogun

Pravda, jde to, co kdo a jak...

Z hlediska solipsismu je vesmír přesně tak starej jako já. Já nemůžu existovat bez vesmíru - oba jsme dvě stránky téhož.
Štěstí, neštěstí... každej pochopí tolik, kolik si může naložit. Co se do něj nevejde, to prostě vyhodí :)

reagovat 9.8.2015 15:45 - ano

Z hlediska solipsismu je...

Ano, přestě tak: Život nám dovolí prožít anebo poznat právě jen tolik, na co jsme zrovna připravení :) O smrtelnosti vs. nesrmtelnosti to platí taky... ať nejsme mimo téma.

reagovat 29.9.2015 20:46 - Karel

Život nám dovolí poznat tolik, na kolik máme.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *