Deprese a vztahy

První příspěvky v diskuzi

reagovat 9.2.2008 17:50 - Klára

Dobrý den,prosim o jakoukoli radu.Můj prítel se pred rokem odesel z dloholetého manzelství.Nepohádali se nic takoveho jen uz se z nich stali kamaradi a take jsem tam mela vinu ja jelikoz uz jsem se nejakou dobu stykali a bylo nam spolu velmi dobre.Zmenil se mu zivot,jiny dum prostredi velmi ho to vnitrne sužovalo a uz by se nevratil.Pul roku jsem spolu meli krasny vztah a nyni byl pritel u psychiatra jelikoz mel jiz driv problemy s depresemi a dostal nove prasky.Nyni se zacal chovat odtazite,ma pocit ze nedokaze milovat ani byt milovan natoz lasku oplácet.Ma strach ze kdyby jsme byli spolu nadale ze mi jeste vic ublizi protoze nevi jak se bude dal chovat a ja se budu trapit.Myslim ze jeho depresi take vyvolava pocit ze jsem mladsi,prestane me bavitt a mohla bych ho opustit.Ja ale citim ze musi byt zase nekdy dobre a ja jsem schopna pro nej tohleto obdobi vydrzet.on ale ma strach ze to muze trvat dlouho a bude se jeste vic trapit nad tim ze mi nemuze dat to co by chtel plnou lasku.Má nekdo podobnou zkusenost????

reagovat 10.2.2008 18:19 - Kokoška

Ono to asi nebude tak složité - vypadá to,že přítel jen lituje svého rozhodnutí a snaží se od tebe odpoutat a vrátit se k ženě.Ta deprese je jen důsledek.Nic dobrého tě nečeká.

reagovat 10.2.2008 22:09 - čas000

Taky si myslím že tě jen občurává a svou depresy využívá jen jako výmluvu.Dej si na něj pozor.Navíc v dnešní době existuje v psychiatrii velký výběr léků.A kdyby o vaš vztah opravdu stál mohl by te vzít na to sezení sebou.Prostě já to cítím tak že se tě chce zbavit.Jsou to tvrdý slova vím.Nedoprošuj se nestojí ti za to.hodně štěstí.

reagovat 10.2.2008 22:49 - B

Znám skoro stejný příběh. Nejdřív idylka a za půl roku se vrátil pod záminkou psychických potíží k manželce. Takže stejný závěr jako Kokoška a čas000.

reagovat 16.2.2008 13:24 - Klára

Tak tohle si nemyslim,jedna vec je ta ze jeho zene to hodne ublizilo ze ji opustil,nevzala by ho zpatky i kdyz nikdy nerikej nikdy a druhá vec je ta ze predtim s ni zasel aspon jeste na kafe pokecat a ted uz ji nechce ani videt,rikal ze je z ni nervni a ma jeste vetsi uzkosti kdyz ji vidi protoze vi ze ji ublizil a chce od toho pryc,i psychiatr mu rekl ze kdyz se vyhne kontaktu s ni bude mu lepe.Kdezto mi rekl ze me nechce ztratit jako cloveka ktery mu v urcitých chvilich pomohl a chce me vidat aspon jako kamaradku.Doktor mi rekl ze tim ze ho budu uhanet ze chci byt s nim porad ho akrat od sebe odezenu protoze bude videt ze se trapim a boli me to a bude chtit od te bolesti pryc stejne jako to udelal u byv.zeny.Spis by me zajimalo jestli bude schpen mit v budoucnosti plnohodnotný vztah aniz by mel uzkosti ze te dane zene muzu nekdy ublizit...

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 26.11.2012 22:40 - Beáta

Ahojte, pisem sem lebo by som...

Neznámá,
podle toho, co jsi popsala, bych Ti řekla, že jsi se setkala s typickým rozmazleným českým mužem. My si tady své muže matláme a děláme jim veškerý komfort, zatímco náš český muž není ochotný ani kultivovaného chování. Je dobře, že si všímáš maličkostí a zamýšlíš se nad nimi, protože časem tyto drobnosti přerostou v zásadní věci. Žiji v dlouholetém vztahu a vím, že v životě se musí sladit více věcí: povahy, materiálno, prostředí, kde lidé vyrůstali, atd. Ty jsi se svým přítelem na začátku vztahu a už Ti nesedí mnohé a z Tvého psaní hádám, že ani citově to nebude ono. K oněm mnoha se totiž řadí i intuice-a tu nepodceňuj.

reagovat 2.12.2012 23:37 - Petruš

Též jsem zničeho nic přišla o rodinnou idylku :(( Žili jsme s naší pětiletou dcerkou krásný život, když manžel jednoho dne přišel, že má milenku a opouští nás. Můj život se rozpadl jako domeček z karet. Kvůli Klárce jsem se musela ihned vzchopit, proto jsem vyhledala odbornou pomoc na http://www.znamylekar.cz/hodnoceni-lekaru/psycholog . Nyní už jsem pyšná svobodná matka. Vyzkoušejte to též :) Petra

reagovat 7.1.2013 05:47 - neznama

Ahoj Beata a Darka, moc vam dakujem obidvom za odpovede. Viem, ze presla urcita doba odkedy som sem pisala a ze som vam neodpisala (co moze byt povazovane za nezdvorilost) ale tazko sa mi o tomto pise a este tazsie rozmysla. Darka, mam 31 rokov, to len pre upresnenie. Zijem v zahranici za oceanom, prisla som sem este ako malolete dieta (hoci uz mi bolo viacej ako desat rokov) a moj priatel sem prisiel tiez pred niekolkymi rokmi, ale narozdiel odo mna on prisiel sam. Situacia sa za posledny mesiac vyvinula, teraz sa na popud mojej mamy mame brat, je to pre jeho prospech a v podstate akoby nutnost (detaily nebudem rozpisovat ale nie je to kvoli tehotenstvu, ani nicomu podobnemu), ale zistila som ze vobec nie som stastna, vobec sa na tento nastavajuci zvazok netesim, mam skor obavy. Zo spravania mojho priatela sa mi zda, ze mu na mne vobec nezalezi, ze ma berie ako istotu, a co je horsie, sprava sa ku mne s notnou davkou superiority a rozkazovacnej blahosklonnosti, ako keby som bola este male dieta ktore potrebuje upozornovanie od rodicov... neviem to inak opisat. Napriklad mi s zovialnym usmevom na tvari povie "preco to robis tak a tak", atd., az si vazne pripadam ako nejaky neschopny a neskuseny clovek ktory potrebuje jeho vychovne rady na to aby dokazal nieco urobit. Okrem toho ma ja casto kritizuje za veci ktore ja povazujem za uplne nezmysly, ako napr. ze som si zamazala ruku od cokolady, ked sme spolu vylizovali okraje od cokoladovej torty...doslova mi povedal, ze to jem ako male decko, ze jeho maly synovcek by to vedel lepsie, popritom on mi to cokoladu daval do ruky a ta sa rychlo topila. Mozno su to moje subjektivne skreslene dojmy, ale mam pocit, ze tento vztah ma uz nerobi stastnou, pretoze on ma malokedy za nieco pochvali ale zato castejsie kritizuje, alebo povie nieco co je pre mna zranujuce ale neskor doda, ze to bol vtip a ja nemam zmysel pre humor...napr. som mala od neho pozicanu knihu ktoru mal on pozicanu od niekoho ineho, mala som ju priniest na vianocnu party ale par dni predtym som bola velmi chora, mala som dokonca aj 38 stupnove teploty v noci a dost silny kasel. Tak som mu povedala do telefonu, ze neviem ci tam budem naisto moct prist a ze ak nie, tak sa dotycnej osobe ospravedlnim (pozna nas obidvoch) a on povedal "ja te zabiju..." Neskor povedal ze to vraj mal byt vtip a ze ostatni, napr. jeho kolegovia v praci by to chapali, a ja ze nemam zmysel pre humor (co hovori castejsie ale mna to dost zranilo, ja by som nieco take nepovedala ani ako vtip). Mozno je to tym, ze nasa komunikacia za posledne mesiace dost uviazla, alebo ja neviem dost dobre vysvetlit svoje pocity alebo dat najavo svoje potreby a tak casto hovorim obvinovacim tonom, ale v poslednej dobe aj ak sa mu snazim vysvetlit alebo sa s nim porozpravat o tom, co mi vadi, tak vzdy len prevrati oci a povie "a jeje, uz zase", z coho mam dojem, ze ho vlastne otravujem, ze ho moje obavy nezaujmaju... tak sa citim dost nestastna a v skutocnosti z tej nastavajucej svadby nemam ani moc radost (este sme neurcili ani datum ani som nedostala ziadny zasnubny prsten, hoci ten sobas ma byt hlavne pre jeho prospech). Lenze moja mama ho ma velmi v oblube, nevidi ziadne jeho chybi a mysli si, ze on je pre mna ten spravny chlap, a ja neviem co mam robit, okrem mojej mamy tu v zahranici uz ziadnych inych pribuznych nemam, je pre mna velmi tazke byvat sama, samotu proste nezvladam. Tak sa citim dost zufalo. Myslite ze prehanam a som moc precitlivela, alebo su moje obavy opodstatnene...dakujem za vase nazory....

reagovat 7.1.2013 06:58 - pro neznámou

Z Tvých úst vyjde nebo nevyjde slovo ANO. Nejsi-li s ním šťastná už teď, nikdy nebudeš. Jsi dospělá a žiješ a budeš žít svůj život.

reagovat 8.6.2014 09:57 - fear

Ahoj Beata a Darka, moc vam...

ahoj neznámá, četla jsem si tvůj příběh a myslím si,že by jsi to měla svému přítely vysvětlit tak jak jsi to napsala sem.Upřímnost je nedůležitější.Taky se musíš naučit rozhodovat srdcem a rozumem.Protože srdce říka přesný opak než rozum...Sedni si s snim a narovinu se ho zeptej jestli tě vážně miluje, že máš pochyby a klidně dej najevo že o svatbu a žádné jiné závazky netsojíš pokud ti nedočiní a nedokáže to pro co by sis ho měla vzít.Pokud neuvdíš snahu,tak odejdi jinak se utráoíš.Ted je to jen na tobě...jestli dáš na srdce nebo na rozum.Držim palečky at to dopadne jakkoliv,hlavně at jsi TY ta štastná

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *