dcera

První příspěvky v diskuzi

reagovat 31.5.2004 07:37 - Mirka

Zdravím všechny při pondělku, potřebuji poradit, jsem naprosto zoufalá ze své desetileté dcery. Rozvedla jsem se před rokem, půl roku jsem ji měla v péči, ale ona se tak strašně toužila vrátit domů, že jsem nakonec musela kapitulovat a nyní ji má v péči můj exmanžel. Rozvedli jsme se z důvodu jeho alkoholismu a žárlivosti ( po 19 letech). Věděla jsem, že když mu ji soud svěří, že bude velmi těžké se s ní vídat, protože on je klasický citový vyděrač a malá má pocit, že nesmí mít ráda nikoho jiného než jeho. Snažila jsem se jí to vysvětlit, ale marně. Když je se mnou, na všechno mi přikývne, všechno "chápe", ale když ji vrátím do jeho náruče, je konec. Nebere mi telefon, teď ho má pro jistotu už týden vypnutý, nechce za mnou ani se mnou nikam jezdit... Nekomunikuje vůbec s nikým kdo nepatří do jeho "tábora" a do jeho tábora patří jenom jeho matka a jeho sestra. S ním se domlouvat, to je úplně beznadějné, nemáme určený soudně styk, zatím, žádost mám podanou dva měsíce a nic se neděje, řekl mě, že mě malá nechce a on ji přece nebude nutit. Je to strašně složité a těžké a já jsem naprosto zoufalá. Mám s ním tři děti, ty starší úplně zavrhl,a sním samozřejmě i jeho matka - jejich vlastní babička prohlásila že jsou to " ukurvenci", mají rádi maminku, no to si dovolili moc, a z malé vychovává pokřiveninu a já s tím nedokážu nic udělat. Všem je to jedno. Sociálce, soudům, ... Co mám dělat?

reagovat 31.5.2004 08:45 - slávka

Ahoj Mirko, vezmi si advokátku, aby tě zastupovala. Určitě bude mít zkušenosti s takovou situací.

reagovat 31.5.2004 08:56 - Darja

Já bych ti radila to stopnout.Sama vidíš.že to k ničemu není,dcera tě ignoruje a ty,když budeš pokračovat,tak se utrápíš.Za pár let buď sama přijde,nebo to nech být.Je to ztráta energie.Možná se ti zdá teď ode mne kruté,ale když si to vynutíš třeba soudem,tak ti to tak holka osladí,že toho budeš litovat.Já na tvém místě,bych jí napsala dopis,věcně,bez emocí,vysvětlila jí,že ji miluješ a že může kdykoli přijít a tvoje náruč bude otevřená.Drž se,já vím,že to moc bolí.

reagovat 31.5.2004 09:09 - Mirka

Mnohokrát jsem o tom přemýšlela, prostě se na ni vykašlat a počkat až dostane rozum, ale nedokážu to. Vždycky když s ní jsem tak mi nepřipadá ještě úplně ztracená a snažím se to s ní ještě nevzdávat,ale je to strašně těžké. Teď jsem si domluvila schůzku s její učitelkou, třeba to k něčemu bude. Kdyby jí bylo 15,16, tak si řeknu, je to její volba, ale jí je 10 a je to volba jejího sebestředného otce. Bude celý život nešťastná protože bude sama jako on. Sobecká nespolečenská a v důsledku zlá. Už teď se tak projevuje, je zlá na slabší spolužačku, a ještě jí to připadá jako ohromná švanda. Máš pravdu, bolí to.

reagovat 31.5.2004 09:34 - Jeanette

Mirko, ani nevis, jak moc Ti rozumim. Zazila jsem neco podobneho, ale tak trochu z jine strany. Rozvadela jsem se kdyz bylo synovi 6 let. Podala jsem zadost o rozvod, a to jsem si vuci protejsimu "taboru" dovolila dost. Najednou se poslusna holcicka vzbourila. Takze dostatecny trest bude, vzit ji dite. Manzel, zavisly na sve matce az chorobne, mi proste syna na konci prazdnin nevratil. Nikdo mi nepomohl, ani socialka, ani policie, ani soudy... kazdy mi rekl, ze dite jeste neni nikomu svereno do pece, tudiz na neho maji pravo oba rodice. Kdyz jsem se ptala, jak to pravo vymoci, jen krcili rameny.
Je to na dlouhe vypraveni, ale zkratka sveho syna jsem nevidela 3 mesice. Nesmel mi brat telefon, pokud ho vzal, tak ho odposlouchavali... Vidala jsem se s nim tak dvakrat (pokud mi vubec nekdo otevrel) tydne hodinu, dve pod dozorem, abych s nim neutekla, podavali na me trestna oznameni (vsude svedcili samozrejme prarodice).... Nakonec soud naridil psychol. posudky, ktere, nastesti, dopadly dobre v muj prospech. Jedine co timto chovanim docilili, je, ze syn, kteremu je ted 12 let, na sveho otce a prarodice zanevrel tak, ze se s nima nechce stykat. Pamatuje si naprosto vsechno a mato svemu otci za zle. Rozvadela jsem dva roky a ukoncila jsem to diky tomu, ze jsem se vzdala uplne veskereho majetku vcetne bytu, jen abychom uz se synem meli klid.
Nevim co bych Ti poradila, ale asi to s tim dopisem a ver, ze dcera dostane casem rozum. Je jeste mala. Drzim palce a neboj, zvladnes to, i kdyz to tak nevypada. Ale vim, ze to boli hodne.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 8.6.2004 09:01 - zuza

Nauc, Mirko, ale je to tezky, to chapu. S odbornikem se poradis jak na to, muzete vymyslet nejakou lest, ze jde o hru nebo nejaky test pro vyber skoly, oni ti poradi, jak to na ni navleknout. Ja tam vedla holku s tim, ze ji neco neslo ve skole a to, ze ji pomuze se zlepsit. A kupodivu pomohlo, byt jsme resili jine veci. Ale to je individualni.

Ja byla taky rozhozena tim vsim kolem rozvodu a deti a chovani byvaleho manzela, ze jsem zacala nenavidet kazdeho i sebe,pomohlo mi to vratit se do normalnich koleji.

Da se rict, ze to pomuze vratit se do pohody. A o to jde.

reagovat 11.8.2005 17:53 - default

Neumim poradit asi nic spravneho, ale... sezen nejakeho kamarada/milence/pritele/cokoliv s nasledujici charakteristikou: velka ramena, perfektne padnouci oblek, inteligentni, opticky silna osobnost, atd. Nastudujte neco zakonu ohledne deti a ... Navstivte byvaleho manzela, Vy mu reknete ze to co dela je spatne ze tudy cesta nevede, a ze pokud to nepochopi, tak pockate venku, zatimco on to muze zkusit vysvetlit Vasemu novemu priteli. On se predstavi jako JUDr. KDOKOLIV, spolecnik firmy na vymahani dluhu, pravnik a praktik s dlouholetou praxi. Otoci se k tobe, naposledy se usmeje a rekne: "Draha pockej zatim ve voze, my tady budeme mit pansky rozhovor. Dekuji ti. Da Vam pusu a pak se uvidi.
P.S. Jeden pan takhle jednou dlouholete kamaradce okupoval byt. Kdyz odchazel, jeste na ni rval sproste veci do auta. My jsme mezitim menili zamek, takze jsme u toho nebyli... Vim ze je to hnusne, ale bohuzel svet je takovy - s nekym se da vyjit a s nekym se musi vybehnout.
P.S.S. U dcery te stejne uz pomluvil takovym zpusobem, ze jestli neco prida nebo ne, tak ti to muze byt uplne jedno...

reagovat 27.8.2009 10:28 - Zuzana

Ahoj Mirko, mám podobný problém jsem také rozvedená mám 8 letého syna ,který jezdí za svým otcem každou středu od 16:00-19:00 a každý druhý víkend od pátka do neděle do 18:00.Rozvedená jsem už delší dobu. Potkala jsem jiného muže se kterým mám hezký vztah a pomáhá my jak jen to jde. Mimo jiné dnes to je můj manžel a jmenuje se Jirka.Žijeme ve společné domácnosti 4 roky.Můj syn ho má rád a sám od sebe mu začal říkat táto!!!! To je prostě skvělé, ale pouze do té doby než syn odjede ke svému otci.Po návratu se uráží pro hlouposti pořádně s námi nemluví a Jirkovi přestane na malej okamžik říkat táto.Přitom můj exmanžel je nervově labilní,citový vyděrač a primitivní člověk, který dokáže tak ublížit kvůli malichernostem,slovně uráží své nejbližší,když nedosáhne svého tak padaly i facky. A přesně takto se chová i k synovi. Nejhorší na tom je, že Vojta, tak se jmenuje syn si prostě myslí, že jeho otec jedná správně a že si to všichni zaslouží, protože zlobili. Snažila jsem se Vojtovi vysvětlit,že se téměř vše dá řešit jiným způsobem, než jakým to řeší jeho otec Vojta to odkýve,ale myslím si ,že jsem ho o opaku nepřesvědčila.Je to velmi těžké a běh na dlouhou trať. Tímto jsem ti chtěla jenom říci nic nevzdávej bojuj o svou přízeň u dcery jak jen to půjde, a ikyž to nedopadne dobře můžeš pak říci,že si proto uďála maximum,budeš mít čisté svědomí a nemusíš si to pak vyčítat,ikdyž tě to bude bolet.Nejhorší je to všechno vydržet a být trpělivý, ale jinak to nejde.My doma s výchovou syna jedeme stále stejně a měnit to nebudu.Pevně věřím,že až Vojta dospěje pochopí a pozná kdo to sním myslel dobře a kdo ne,ale jak říkám bude to dlouho trvat.

Přeji Ti pevné nervy a nevzdávej se!!!!!!!!!!!

reagovat 27.8.2009 10:47 -

Mirka to psala před více jak pěti lety. Docela komické:-))

reagovat 5.3.2011 14:06 - Anonym

Kristova noho ženský vy by jste jen naháněli právníky!!! Je to volba dítěte kde se cítí líp a s tím nic neuděláte... I když to budete řešit přes soud tak vás dítě bude nenávidět ještě víc... Radím nechte tomu volný průběh a uvidíte čím víc bude dítě starší tím víc si to bude uvědomovat!!!

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *