Cítím se mimo

První příspěvky v diskuzi

reagovat 1.6.2010 23:39 - Jakub

Ahoj, jsem student IT a je mi 19 let. Už asi rok cítím, že semnou něco není ok. Nevím ani jak to popsat, ale pokusím se. Každý večer vzpomínám na den, který právě uběhl, ale takovým způsobem jakoby se odehrál před rokem. Přijde mi to hrozně dávno i když to bylo dnes. Stejně tak, když skončí nějaká akce, na kterou se nezapomíná, už na cestě domů na ni myslím jako by se stala hrozně dávno. Celkově čas utíká moc rychle. Někdy mám pocit, že plno věcí dělám automaticky, nejprve tu věc udělám a až pak o tom přemýšlím (například zamknutí auta, jít vařit nebo se učit). Občas si připadám jako pouhý pozorovatel svého života. Nevím o co jde.... jestli vůbec se s tím dá něco dělat. Jestli někdo může doporučit nějakou radu.

reagovat 3.6.2010 22:58 - Ferda

Milý Kubo, to budou pravděpodobně nutkavé myšlenky psychotického rázu. Já mívám také často podobné pocity, plus do toho silné neurotické potíže. Jsem totiž schizofrenik (Píšu o sobě v diskuzi panická porucha PP11). To co popisuješ se mi ani trochu nelíbí. Jestli by tě tvé pocity blokovaly v normálním fungování, což mě se stávalo, měl bys určitě vyhledat psychologa. Bereš nějaké léky? Já ano, troje. Užívám Amisulprid ratiopharm 200mg denně před spaním, dále Sulpirol 6 tablet po obědě a Cipralex tabletku ráno - na deprese... Nechci z tebe dělat hned psychotika, ale když jsem podobné pocity svěřoval své doktorce, řekla mi že to jsou příznaky schizofrenie a nasadila mi Amisulprid. Moje pocity, které jsem míval hlavně večer pak po těchto práškách téměř zmizely. Netrap se zbytečně a zajdi si za psychiatrem, vím o čem mluvím. Mě nejvíc pronásledují pocity, jako když má každou chvíli něco hrozného přijít, třeba hádka, nebo vleklý spor, či že někoho hrozně rozčílím a z těch pocitů je mi až na omdlení, nejvíc to mívám, když jsem třeba ve městě či na vlakovém nádraží, kde je mnoho lidí. Pořád se děsím, že se mi stane nějaká nehoda např.: zakopnu a nebo do někoho vrazím a on mě pak sjede plus pocity jaké popisuješ. Pocity, že život nám utíká mezi prsty hrozně rychle a že si žádný den pořádně neužiju mám také. Nebo že už se to stalo hrozně dávno. Je to možná syndrom obav z rychle plynoucích událostí, které se stanou po určitém čase dávnou minulostí - a tobě se to přehrává v hlavě už teď. Tak se měj , snad jsem ti nějak pomoh. Jinak já toho mám mnohem víc, schizofrenii a anxiozně depresivní poruchu.

reagovat 8.6.2010 02:06 - veronika

Milý Kubo, to budou...

Ahoj. Nechci být nepříjemná, ale myslím, že není na místě, abys Jakuba strašil schizofrenií a nezdá se mi, že by ti doktorka mohla říct (jen na základě těchto příznaků), že máš schizofrenii a rovnou ti něco předepsat. Diagnóze schizofrenie předchází dlouhé komplexní vyšetření, příznaky musí trvat alespoň 6 měsíců a z toho, co píše Jakub, se mi nezdá, že by jeho symptomy byly zařaditelné pod schizofrenní poruchy. Samozřejmě tito neberu, asi sám víš nejlíp, co ti tvá lékařka řekla, ale sama na sobě vím, jak dokáží takové věci člověka vyděsit. Studuji psychologii a mnohokrát jsem se bála, že mám taky nějakou psychickou chorobu, protože některé z příznaků sedí prostě na každého. Z toho, co Jakub píše, se mi spíše zdá, že by u něj mohl být derealizační/depersonalizační syndrom, který se může projevovat samostatně, ale i jako doprovod jiných psychických onemocnění a to zdaleka ne tak vážných, jako je schizofrenie. Typicky se derealizační/deperzonalizační syndrom objevuje například u panických poruch, ale také u generallizované úzkostné poruchy, což jsou sice poruchy nepříjemné, ale každopádně poměrně lehle léčitelné.

reagovat 8.6.2010 11:48 - Ferda

Ahoj , asi jsi nepozorně četla. Já nestraším Kubu hned schizofrenií a už vůbec jsem nepsal, že by mi doktorka stanovila diagnózu JEN na základě těchto příznaků. Trpím totiž anxiozně depresivní poruchou s obsedantně kompulzivní reaktivitou a neurotickými obtížemi. A schizofrenie není přece smrtelná.Trpím jí už od narození, takže to je určitě déle než 6 měsíců, které je zapotřebí k rozsáhlému komplexnímu vyšetření. A moje doktorka určitě stanovila diagnózu přesně. Léčí stovky jiných lidí, nejen mě.... Každopádně by měl Kuba vyhledat pomoc psychologa a zbytečně se netrápit. Chci mu jen pomoct.

reagovat 8.6.2010 13:08 - Veronika

Ahoj , asi jsi nepozorně...

Promiň, jestli to vyznělo nějak nepříjemně. Nemyslela jsem to tak. Jde jen o to, že jsem strašný hypochondr a jak se pořád učíma čtu o různých příznacích (hlavně schizofrenie), tak se začínám pořád víc a víc bát, že tém taky trpím. Ale upřímně řečeno - už jsem byla přesvědčená, že mám rakovinu prsu, roztroušenou sklerózu i cukrovku (ani jedno se nepotvrdilo). Tak proto reaguju tak podrážděně. Ještě jednou promiň a Kubo, souhlasím s Ferdou, skoč si k psychologovi (myslím, že ten je na začátku lepší, než psychiatr, zvlášť pokud ti tvoje potíže nebrání v běžném životě...ale nevím), určitě ti pomůže a myslím, že i uklidní. Hrozně moc lidí má nějaké psychické problémy, nic na tom není :) hodně štěstí

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 11.3.2012 13:31 - Vláďa

Dobrý den, mám strach co se se mnou děje.je mi 23 let.obcas se dostanu do velice divného stavu..povídám něco kolegům, nebo kamarádům (jsem docela bavič a vypravěč) a najednou jako bych se ocitl vedle svého těla.slyším úplně jinak svůj hlas.jako v nějaké bublině...da velikou práci se nezadrhnout a pokračovat v mluvení...raději vyprávění rychle dokončím a už jen poslouchám..za chvíli je zas vše ok.

reagovat 13.3.2012 19:26 - Antonín

Ahoj, je mi 14 let v poslední době se mi zdá že se se mnou není něco v pořádku stále cítím z ničeho nic úzkost a obavy kdy to už bude pryč, pořád mám strach ani nevím z čeho
bojím se když musím jít spát a bojím se že z toho divného pocitu zešílím. už skoro nežiju v realitě protože se pořád zaobírám myšlenkami co to se mnou vlastně je

reagovat 1.5.2016 10:54 - Kamča

Dobrý den, mám strach co se...

Přesně to samé mám ja aj moje sestra... Já sem (My tomu se sestrou říkáme ''ze nejsme v realitě'')byla ne v realitě včera, když jsme hráli vybijenou ale měla sem to aj na dovolené když jsem jela na kole..Celkem mě to štve, protože většinou dělám pak blbosti a melu ještě větší blbosti.Připadám si jak opilá ildyz je mi teprve 12 let a nikdy jsem nepila

reagovat 22.1.2017 19:16 - Radim

Neposlouchej ty, kteří ti píšou že jsi nemocný. Mimo nejsi. Mimo jsou lidé, kteří vnímají jen tuhle realitu. Neboj se, ten pravý domov nemáš zde v tom ošklivém světě na Zemi, který zničili lidé, ale úplně jinde. Tvá mysl jen vyjadřuje podvědomě stesk po pravém původním domově, kde to je neporovnatelně jiné a lepší.

reagovat 12.3.2017 21:58 - Omen

Neposlouchej ty, kteří ti...

Sis nevzal prasek vid?

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *