Cipralex

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.10.2004 01:11 - Petr

Máte někdo zkušenosti s užíváním tohoto léku (nebo něčeho jiného, co obsahuje citalopram) a s vedlejšími účinky tohoto léku.

reagovat 5.10.2004 12:38 - Renka

Cipralex jsem brala pul roku a bylo to to nejlepsi antidepresivum, ktery jsem brala. Mela jsem z niceho nic enrgii, dobrou naladu, opravdu bezvadny. Problem byl, ze me to stimulovalo natolik, ze se mi zvysovala uzkost, tak jsem musela prasky zmenit. Bohuzel:o(

reagovat 17.10.2004 10:19 - tom

Ahoj, beru ho cca 20 dni a je mi mnohem lepe, jak je to u tebe?

reagovat 14.12.2004 09:57 - Amalka

A to jseš doktor?!? Že takhle pokoutně nabízíš prášky na předpis po Internetu. Jseš úplný magor, alnebo se za doktora jen vydáváš: Chceš pravděpodobně skončit v base až někoho zabiješ blbečku.

reagovat 8.3.2005 12:41 - šárka

Vážení, mám dotaz, brala jsem cipralex déle než rok a teď jsem se rozhodla ho vysadit naráz a bez pomalého vysazování. Jen si teď nejsem jistá, jestli to nemá následky, nemůžete mi někdo poradit..

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 7.7.2014 18:48 - berus-ka

Dekuju Viky, take ti drzim palce, at se z toho dostaneme alespon tak, ze budou prevazovat jen pozitivni stavy, protoze tech spatnych, se asi nikdy nezbavime. Tak at je nam lepe, alespon z vetsiny. Jestli chces, muzeme si napsat emailem. Pokecat o vsem. Jestli jo, tak mi dej prosimte vedet. Zatim papa

reagovat 7.7.2014 21:44 - fenomén AD

berus-ko,
to je mi líto,...

DEPRESE, ÚZKOSTI
Kauza paní T.B.
„Naše lékařství vede své pacienty k samostatnosti – každý sám si musí zjistit, co mu je a pokusit se o vyléčení“. Tak nějak zněla věta v knize Jana Hnízdila, která mě donutila zamyslet se nad svým vlastním životním příběhem, který začal zhruba před čtyřmi lety.
Pracuji v jedné nadnárodní společnosti jako obchodní manažér. Mojí pracovní náplní je sjednávat obchody v bývalých státech SSSR. S tím je spojené časté cestování, přespávání po hotelech různých kvalit a účast na pracovních obědech a večeřích, taktéž různých kvalit. Jsem životní optimista, sangvinik, člověk, kterého zajímá vše nové a dobrodružné.
Moje povaha se začala měnit zhruba čtvrt roku po jedné služební cestě do Oděsy. Tehdy jsme se zákazníkem navštívili jednu VIP restauraci, kde se podávalo vše…, od suši počínaje, tataráčkem, uzeným lososem a krvavým steakem konče. Nabídce se opravdu nedalo odolat.
Zhruba po měsíci mě v noci začaly budit děsivé sny, přestože si sny málo kdy pamatuji, tyto byly živé a stresující. Zdálo se mi často o rybách, které po mém těle kladou jikry a ty se potom mění v živé larvy. Tehdy jsem ještě netušila, co to znamená a před jakou budoucností mě tyto sny varují. V tomto období zároveň začaly přicházet časté bolesti břicha, průjmy, střídající se se zácpou, nadýmáním a nočním svěděním celého těla. Začala jsem pociťovat bezpředmětný strach a nechuť žít. Vždy jsem milovala zahrádku a květiny. Od jara do podzimu jsem měla plné truhlíky květin, ale teď mi bylo naprosto lhostejné, jestli mám květinovou výzdobu nebo ne. Tyto stavy se zhoršovaly a já jsem začínala být apatická, náladová, lítostivá, unavená a samotářská. Nejhorší pro mne bylo zjištění, že začínám rychle zapomínat, přestávala fungovat i krátkodobá paměť a pracovní porady se pro mě staly noční můrou. Přestože jsem měla své prezentace dobře připravené a nikdy mi nedělaly problém, najednou bylo vše jinak. Myšlení jsem měla zpomalené, vidění rozmazané a chvílemi jsem měla pocit, že „žiju v mlze“. Nedokázala jsem se s touto prudkou změnou svého života smířit. Nechápala jsem, co dělám špatně. Na rady svých kamarádek a známých jsem začala hledat odpověď v duchovním životě a vyzkoušela kdeco, od Alfy počínaje, přes Reiki, čištění čaker, jógu, aromaterapii, komunikaci s anděly, EFT a automatickým psaním konče. Začala jsem chápat různé souvislosti svého života, ale zdravotní stav se nezlepšoval, ba naopak. Jednoho dne, kdy jsem se probouzela do sobotního slunečného rána, se mi udělalo zle od žaludku, motala se mi hlava a při vstávání z postele jsem poprvé v životě omdlela. Probrala jsem se v sanitce s kanylou v ruce. V nemocnici jsem strávila tři dny na pozorování. Tehdy mi byla dělána různá vyšetření: hlavy, páteře, srdce, krve, tlaku, moče, gynekologie, kolonoskopie, hormonální atd. Sama jsem byla zvědavá na výsledek, už jsem potřebovala nějaké rozumné a lékařsky podložené vysvětlení mého trápení. Moje obvodní lékařka mi po obdržení všech výsledků vyšetření sdělila, že mám nižší tlak a anémii. „To není možné, jen nízký tlak a anémie?“, říkala jsem si. Proč se tedy cítím tak bídně? Ve svých 45-ti letech se cítím na šedesát. Bojím se chodit mezi lidi, protože strach ze všech a ze všeho se stal mým každodenním přítelem. Stálé bušení srdce, motání hlavy a melancholie mě doprovázely na každém kroku a naprosto vyčerpávaly. Dokonce jsem se přistihla u myšlenky, že by mi vlastně ani nevadilo, kdybych umřela. Ztrácela jsem životní sílu a moje životní cíle mi byly naprosto lhostejné.
Při jedné z návštěv u obvodní lékařky mi bylo řečeno, že stavy, které prožívám, se jmenují deprese a bylo mi doporučeno navštívit psychiatra. Souhlasila jsem. Potřebovala jsem už konečně pojmenovat příčinu svého strádání. Paní doktorka na psychiatrii byla velice šarmantní a inteligentní dáma, která mi po 20-ti minutách našeho rozhovoru sdělila, že mi nemá co nabídnout, že jsem z jejího hlediska naprosto v pořádku a depresemi rozhodně netrpím. A opět jsem byla na začátku…
Ke stavům beznaděje se začaly přidávat stavy úzkosti a výčitek – vždyť nestojím za nic jako matka, manželka a vůbec – jako člověk, protože jsem nebyla schopná vyvinout jakékoliv úsilí doma poklidit, uvařit a tím podpořit chod domácnosti. Nepoznávala jsem sama sebe. Ze člověka podnikavého, společenského a akčního se stal lhostejný, apatický a ustrašený poustevník.
Moje rodina se mi snažila být maximálně nápomocná. Manžel se mne jednoho dne zeptal, jestli to nemůže být motolice, protože jsem často ztrácela stabilitu. Zarazilo mě to, vždyť motolici mohou mít jen zvířata? Začala jsem pátrat na internetu a zachytila informaci o parazitech.
Tato zpráva mě natolik zaujala, že jsem zavolala paní Haně Bláhové. Návštěva u ní byla pro mě „andělským pohlazením“ pro mé bolavé tělo a duši. Domů jsem si odnášela rozepsané léčebné kúry na početnou zoologickou zahradu v mém těle (tasemnice, roupi, měchovci, vlasovci, měchožil, svalovci, škrkavky, malárie…). Nyní jsem začala chápat souvislosti mezi svými děsivými sny a realitou. Vzhledem k tomu, jak jsem se cítila, jsem se s vervou sobě vlastní pustila do čištění svého těla.
Pomocí antiparazitních preparátů, koupelí a MMS jsem na sobě (během prvního měsíce léčení) začala pociťovat velké změny k lepšímu. Průjmy a zácpy ustaly, zažívání se srovnalo a postupně se do mého života navracela síla a radost. Čistící kúru jsem absolvovala 3x a výsledky byly čím dál více patrnější. Po půl roce léčby jsem si došla do laboratoře na testy krve, a jaké bylo moje překvapení – anémie je v normě. Motání hlavy ustalo, paměť se začala zlepšovat, bušení srdce je minulostí a „život v mlze“ se vyjasnil. Opět mě začala bavit práce a domácnost, a okna mám plná rozkvetlých muškátů.
Čím dál více se v mém okolí množí podobné životní osudy a lidé zaplňují čekárny u lékařů, alergologů a psychiatrů, kteří jim nejsou schopni pomoci i kdyby chtěli, protože o problému parazitárních nákaz vědí sami pramálo. Těmto lidem bych doporučila jedno: „Buďte samostatní …“
Za to, jak se nyní cítím a za to, že jsem neskončila jako „apatický poustevník“ vděčím paní inženýrce Haně Bláhové a její osvětě, kterou vytrvale poskytuje nám laikům. Nebýt jejich zkušeností a praxe, nevím, jak by dnes vypadal můj život. T.B.














reagovat 8.7.2014 12:57 - Mudr Barbara Taušová

Ohledně škrkavek, poznali byste je vůbec?:
http://www.cmcpraha.cz/cs-CZ/novinky/pozor-na-skrkavky

reagovat 18.7.2014 10:05 - berus-ka

DEPRESE, ÚZKOSTI
...

:) tak to gratuluji, ze to dopadlo takto dobre :)

reagovat 23.7.2014 00:32 - milada

DEPRESE, ÚZKOSTI
...

pro fenomen AD, četla jsem tvůj příspěvek a docela mě zaujal. Chci se optat jaké antiparazitní léky bereš a co je MMS? Já jsem prodělala neuroboreliozu a skončila jsem na psychiatrii, ale antidepresiva nesnáším a myslím si že depresema netrpím ikdyž je pravda, že někdy brečím, le to proto že je mi špatně takové stavy jako popisuješ. Díky za odpověď.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *


Posílání novinek

Nechte si posílat novinky o dění na našem serveru.

SOLGAR
   
Kde jste: Hlavní stránka > Diskuze > Antikoncepce, hormony, léky > Cipralex

registrace | přihlásit se