Činím ženy nešťastnými

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.3.2001 00:35 - pavel

velice casto se mi stava,ze se seznamim s divkou,ktera je mi sice sympaticka,ale ne natolik abych se do ni silene zamiloval a zacnu s ni jak se rika chodit.temer vzdy to skonci tak, ze pro me znamena nas vztah mnohem mene nez pro partnerku, ktera se pak dost trapi a ja samozrejme tim padem taky.na tenhle typ vztahu mam opravdu "stesti".naopak zase kdyz potkam nekoho kdo se mi zda 100% tak, tam se mi zase nejak vubec nedari navazat rozumny kontakt a nemyslim si ze by to bylo nervozitou ci nesmelosti z vidiny 100%ni partnerky.myslim ze se chovam vzdy celekm stejne. no tohle me zas tak moc netrapi.hlavne to ze vetsina zen, se na me dost upne a kdyz se chovam ponekud chladneji, dost se tim trapi.uz z toho mam obcas deprese predem kdyz se seznamim s nejakou zenou a uz vidim ze ona to bere hodne vazne a ja citim ze nejsem s to ji to opetovat v takove mire.blby jeste je ze i kdyz to vim, tak to vetsinou nevydrzim a stejne s ni zacnu "chodit".nemate to nekdo taky?

reagovat 24.5.2001 01:16 - Kačka

Já jsem to měla taky tak, když se mi někdo líbil se všim všudy, tak mě nechal a když to enbylo úplně vono a já byla chladná, tak po mě šíleli. Změnilo se to až tehdy, když jsem si uvědomila, že jsem ve skutečnosti vnitřně žádný pevný vztah nechtěla a že nyní již chci a že jsem připravena být vztahu s jedním člověkem oddána. pak přišel ten pravý a já chtěla jehjo a on mne. Myslíš, že opravdu chceš již nalézt tu pravou a jedinou?

reagovat 30.7.2001 13:56 - Kopretinka

Takovejhle vztahů je možná na světě víc než těch šťastnejch.
Mě se to stává hodně často ... když jsem tak nějak "napůl na odchodu" - prostě když si chlapíka tolik nepouštim k tělu a beru ho s chladnou hlavou, tak se může láskou podělat ... ale jakmile si na něj zvyknu a už KONEČNĚ (konečně pro něj) k němu tak nějak otevřu city a začnu ho mít víc ráda, tak ochladne a nemá takovej zájem, jako když jsem na něj "prděla" ... je to asi hojně rozšířená vlastnost mužů, že když dostanou to, o co se dlouhou dobu snaží, tak přesnanou mít chuť a jdou zas radši lovit gazelky, který je budou odstrkovat. Achjo.

reagovat 2.4.2002 09:24 - Míra

Myslím, Kopretinko, žes to vystihla poměrně přesně. Na té nejzákladnější úrovni chování jsme předprogramováni a je jenom na nás, jestli jsme ochotni to překonat vzájemným pochopením. Bohužel toho skutečného chápání kolem sebe vidím žalostně málo. Svědčí třeba o tom i styl, kterým se o mužích vyjadřuješ. Jednou z nejtěžších věcí je pro muže otevřít se, dovolit si být zranitelný. Nedivím se té drtivé většině, která na blízkost rezignovala.

reagovat 23.11.2002 18:44 - Eli

Kopretinko, vystihla jsi to úplně přesně!Když na chlapa kašlem, on nás chce a když se zamilujeme, on nás najednou nechce, nechá nás. Zrovna nedavno se se mnou rozešel přítel. Po dvou letech jen tak - po telefonu. Byl to opravdu nečekaný šok! Našel si někoho jiného. A nebyl schopný mi to říct ani do očí! Když jsem to chtěla a volala mu, řekl, že mě teď vidět nemůže, že si prý nechce plést hlavu, když se rozhodl takhle...Já Vám chlapi nerozumím...opravdu ne...

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 24.6.2008 19:14 - Hugo

Nejdůležitější je přirozenost obou partnerů. Měl jsem ten samý problém, když po něčem toužil a pak jsem to dostal už mě to tolik nefascinuvalo(vztah). Ale teď, když už jsem si to uvědomil a chtěl jsem dát mému vztahu šanci tak se moje momentální partnerka snaží strašně moc a mě to spíše vadí a odlákává než by mělo přitahovat. Prostě chtěl bych být s ní a všechno, ale tím, že se nechová přirozeně, tak ztrácí, dle mě, svou identitu. Prostě říká věci, který by měly být vysloveny, ale přitom pokulhává upřímnost. Není to ouplně lež, ale taková nejaká "milosrdnost", která je ještě horší a navíc se tím úplně ztrapňuje a nedokáže s tím přestat. Proč to dělá? Bojí se něčeho? Máte někdo nějakou podobnou zkušenost?

reagovat 26.6.2008 09:34 - Laura

Je to tak, prostě všichni nejvíce chceme právě to, co nám tak trochu uniká....jsme všichni lovci......to co máme až moc jisté, tak toho si moc nevážíme...všichni to víme, ale přesto to děláme...na něco rozum nestačí

reagovat 30.6.2008 05:17 - Toko

Já také a je to fajn.

reagovat 30.6.2008 06:00 -

...a já muže...

reagovat 3.2.2009 17:05 - No name

Decka, mladi netrva dost dlouho na to, abyste se plazili za nekym, kdo nema nebo dela ze nema zajem. Kde je za takovych okolnosti vase sebeucta, jak byste chteli mit nejake sebevedomi? Zkuste, a kdyz neni srdecna odezva, zkousejte jinde. Existujou i normalnejsi lidi a ti otoceni, at si trhnou ploutvi. Jinak se muze stat, ze zjistite, ze vam to tak nejak proteklo mezi prsty, mladi je v prdeli a do duchodu daleko. Ja bych se musel teda propadnout hambou uz sam pred sebou. Ale nechci vam to vnucovat,samosebou kazdy sveho stesti strujcem.

Zdarec

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *