Chtělo se vám zabít vaše dítě?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 20.7.2007 13:43 - Eva

Ahoj, chtěla jsem se zeptat vás všech, co vás tahle hrozná skutečnost potkala.Mě ano, ale naštěstí s dobrým koncem.Chtěla se mi zabít moje 17-letá dcera.Snědla prášky, jaké, psát nebudu, abych nedávala někomu návod, ale zachránila jsem jí.Musím podotknout, že je to krásná holka, milá a upřímná, ale má problém, problém o jakém jsem nevěděla a konktrétně ho neví ani psyhiatři.Nebylo to kvůli lásce, ani škole.Poslední dobou pořád spala, nic jí nebavilo, říkala, že je unavená, nechtělo se jí do školy, prostě změna.Samozřejmě mě to zarazilo, ale říkala, že na ní něco leze, že jí pobolívá hlava, přikládala jsem to počátku nějaké chřipky a nakonec ji na to stačila hodina, kdy jsem odjela k rodičům.A teď k jejímu rozhodnutí-má určitý blok, kdy ona sama je ochotna všem se snažit pomoct, ale sama se se svým problémem svěřovat nechce, jelikož má pocit, že její nejbližší, včetně rodičů mají problémů dost a nechce jim přidělávat starost-závěr lékaře-psychiatra.Tak se ty nahromaděné problémy obalily do jednoho velkého a chtěla to ukončit tímhle způsobem.Založila jsem tohle nešťastné téma, proto abychom si předali zkušenosti a rady i jako varování rodičům, kdyby pozorovali na svých dětech nějakou změnu.Hlavně bych chtěla poprosit rodiče, kterým se to stalo, nebo odborníka o radu, jak se k dítěti, které se pokusilo o sebevraždu chovat.Nechci dát příčinu k tomu, aby to zopakovala,byla to pro mě nejhorší chvíle v mém životě,kontroluju každou větu, každou její i mou reakci, každé vysvětlení, zamýšlím se nad tím, jestli, když je důvod, zvýšit hlas, nebo ne, prostě mně to postihlo víc, než jsem si myslela.Vím, že hlavně mluvit, mluvit, ale nemůžu s ní být 24 hod. denně a umírám strachy, co se stalo, když nezvedá telefon, budím se v noci, jestli dýchá,chvíli je ve svém pokoji a už ji jdu kontrolovat, jestli něco nechystá atd. Je to zničující, ale využívám každé chvíle, abych se ujistila, že je vše vpořádku, jestli to takhle půjde dál, dlouho to nevydržím.Děkuji všem.Pa

reagovat 25.7.2007 15:42 - katka

nemám s tím zkušenost, ale řekla bych že to je deprese. Ztráta radosti ze života, únava- to by odpovídalo. Divím se že doktoři na to nepřišli. Hlavně by měla dostat léky, antidepresiva.

reagovat 25.7.2007 17:57 - jitu

Velmi mě ten problém zaujal. Já se sebevraždou velké zkušenosti nemám, ale byly v mém životě chvíle (už asi kolem 12.roku života), kdy jsem o tom opravdu uvažovala. Trpěla jsem a trpím dodnes fobií a úzkostnými stavy...

Byla jsem s tím na kineziologii a to je alternativní psychologie. Velmi mi to pomohlo. Pokud má vaše dcera k alternativě důvěru, určitě bych to zkusila radši, než jít klasicky za psychiatrem, který jí natuty předepíše nějaká antidepresiva plná chemických svinstev. Tohle je prostě psychika a musí se ta duše léčit od základů a ne jen tlumit příznaky antidepresivy, která mají mimochodem spoustu dalších vedlejších účinků.

A pokud je vaše dcera citlivější a třeba i věřící, (pozor, to neznamená, že musí být v nějaké fanatické církvi apod.) mohu doporučit přednášky Dr. Marty Foučkové. Na jejích přednáškách se dozví více podrobností a může se jí přímo zeptat na konkrétní problém. Já se snažím poradit to, co mě samotné pomáhá. Je to samozřejmě individuální, ale myslím, že za pokus by to stálo. Každopádně vám i vaší dceři budu moc držet palce, protože vím, co jsou deprese a úzkosti. Hodně štěstí. Kdyby ste se mě ještě chtěla na něco zeptat, tady je můj email: jupanejak"seznam.cz

reagovat 26.7.2007 07:32 - Eva

Katka-deprese to není, je to jen psychicý blok, který, jak řekla psycholožka, se dá po nějakém počtu sezení odstranit.Ona nemá deprese, ale jen se nechce svěřovat okolí se svým problémem, aby neobtěžovala.A léky a antidepresiva?To je ta poslední cesta a navíc je to návykové, viděla jsem pár lidí v Dobřanech a to je nenávratný stav, to snad nepotřebuje mladá holka, která si teprve uceluje názory,ona potřebuje mluvit s člověkem, který ví, jak to odbourat a ne utlumovat práškama.

reagovat 26.7.2007 08:02 - Eva

Mně by ale mimochodem taky zajímalo, jestli bych toho psychologa nepotřebovala já též, jelikož se toho úzkostlivého strachu nemohu pořád zbavit, myslela jsem, že se to časem bude zlepšovat, ale zlepšení nepozoruji.Pa a díky všem za rady.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 3.8.2007 10:30 - Andy

Jo, poznala jsem tě! Už mám pro tebe napsaný dopísek, ale probíhá autosave...tak čekám...asi velký fotky:)

reagovat 3.8.2007 11:28 - Andy

Máš to tam!

reagovat 15.8.2007 10:08 - Andy

Ahoj Evíku:)

reagovat 15.8.2007 10:27 - Eva

Ahoj Andy zlatá.

reagovat 17.8.2007 10:02 - Andy

Ahoj Evčo...sereš na mě jak na placatej šutr, ale aspoň tady se ti můžu připomenout! Jak válčíte doma? Pohoda? Prázdniny se chýlí ke konci a já si nepamatuju, že by byly někdy horší, myslím hlavně počasí. Letos jsem se vykoupala tak 3x a dost! V pátek odjíždím zase na statek, je mi tam líp, než ve městě, zkus doporučit dceři, relaxační víkend v přírodě:)

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *