Cesta ke štěstí? Kudy?

První příspěvky v diskuzi

reagovat 12.8.2005 20:47 - Smutná a sama

Mám takovej problém, no problém, celej muj život je pro mě obrovský fiasko. Neumím ho ¨žít. Je to asi směšný, ale já fakt nevím jak:-(. Nevím proč, ale lidi mě asi nemají moc rádi. Neumím se bavit, neumím si získávat přátele...A proto je asi nemám a hledám a nikdo se mnou pořád nechce být. Je to asi taky tím, že jsem straně moc zakopmlexovaná. A bojím se navázat s lidmi kontakty abojím se, že pro ně nebudu dost dobrá a oni mě zavrhnou, vysmějí se mi. Strašně se bojím. A přitom bych tak strašně moc chtěla spoustu kamarádu, se kterými bych mohla někam jít a ne jich mít poskrovnu a doprošovat se jich, jestli si na mě uděají čas a nebo jsem prostě sama. A to už nechci, a nevím jak z toho vybruslit.....Jak se mám chovat, co mám udělat, aby mě měli lidii rádi? Hm?

reagovat 12.8.2005 22:01 - Jana

zacni se venovat necemu co te fakt bavi a naplnuje. Pokud nic takoveho neni, je to trochu tvá vina a naky konicek si najdi. Zacni navstevovat nakej krouzek,kurz, nebo jestli jsisportovne zalozenacoz by bylo uplne nejlepsi) najdi sipartu na sport.I na internetu v seznamce se daj sehnat fajn lidi! nebo jed sama na nakou dovolenou, tam se takedobre seznamuje

reagovat 28.8.2005 11:12 - k

jsem na tom stejne

reagovat 29.8.2005 15:34 - Marie

Ahoj, jsem na tom stejně. To asi víc lidí. Když jsem si četla Tvoje řádky, jako bych je psala já. A vím, že není snadné si přátele najít. Já sama nemám ani jednu kamarádku (resp. měla jsem, ale ve chvíli, kdy se spárovali, jsem úplně sama) a vím moc dobře, jak je těžké nějaké přátele najít a navíc si je potom udržet. Taková je bohužel naše společnost a jedinec ji nezmění i kdyby se na hlavu stavěl. O kamarádství nikdo nestojí. V dětství a dospívání jsem měla spoustu přátel (teď je mi 26 let), ale v dospělosti se hold od člověka čeká, že se spáruje a založí rodinu, jinak zůstane sám. Nemohu ti nijak radit, neboť já sama hledám radu. Chodím mezi lidi, nikdo si mě nevšímá, až má člověk pocit, že jím lidé opovrhují. Je to těžké radit, ale snad pomůže již to, že v tom člověk není sám.

reagovat 20.8.2006 12:19 - JANA

PODOBNÉ POCITY,V PRÁCI SAMA DOMA SAMA ,ASI NEJSEM KOLEKTIVNÍ TYP,

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 10.6.2012 15:09 - proč

ahoj, už asi 4 roky se...

nemáš žádné koníčky? Nemůžeš jen sedět a čekat, až se s tebou začne někdo bavit( a měl by se s tebou o čem bavit?). Vím dobře jaké to je,když si připadáš neviditelný. Ale ty žiješ svůj život. Tak se podle toho chovej. Najdi si koníčky, něco tě přeci baví, ne? Tak se tomu věnuj a nečekej, že se s tebou kvůli tomu začnou bavit ostatní. Kašli na ně. Dělej to pro sebe. Ono se to pak změní, ale jen , když se tomu začneš věnovat proto, že tě to baví a ne proto, že očekáváš uznání.

reagovat 28.11.2014 18:42 - Jan Vogel

Zdravím všechny hledající štěstí. Publikoval jsem článek "Čím je tvořeno štěstí" na svých stránkách:

http://jan-vogel.wz.cz/


reagovat 28.11.2014 18:42 - Jan Vogel

Zdravím všechny hledající štěstí. Publikoval jsem článek "Čím je tvořeno štěstí" na svých stránkách:

http://jan-vogel.wz.cz/


reagovat 4.5.2018 09:16 - pravdanejdedokazat

Ja mel dobre naslapnuto. Proste citim jako pravdu, ze tim ze jsem byl ukryt pred svetem, se ve mne z casti vyvinul skryty potencial. O dost jsem se pripravil, ale timjsem si i neco zachoval, co jsem mel jen ja pravo poznat a tezit z toho. Nepovedlo se. Zumpy z netu byly rychlejsi. Cizi hnus ktery si prisel k necemu o co se nijak nezasloutil. Promrhal jsem spravnou dobu, uveznen v necem v cem jsem nikdy byt nechtel, k cemu jsem nedal duvod a k cemu jsem nesel naproti. To neprinesl zivot ani osud, to je umely vytvor cloveka, nicim vyssim neoduvodneny nez jen nizkostiv podobe jeho vlastnich duvodu.
Vidim to jak v roce 2011 nekomu napisu, jak komunikujeme, schazime se. Soukromi a svoboda + zdravy mezilidsky kontakt.
Nic z toho neni, kdy absence prvniho je pricinou absence druheho.
Ta moznost rici "Ahoj" komu chci a jak chci kdy chci... a ta odezva.
Jista mezilidskost je zdrava a byla i mnou chtena, ale oni to cloveku tim "socialnim koncetrakem" tak zhnusi. Clovek nemuze mluvit, nemuze psat, nemuze se tesit na schuzku, nemuze nic.
Ma jen moznost se setkat s tema spinama co ho vezni, jinak s nikym. A kdyz tohle nechci tak pry vlastne ani nestojim o spolecnost. Veznitel tak nemusi mit vycitky, kdyz pripravil o moznosti toho, kdo by je nevyuzil kdyby je mel. Oni schvalne cloveka oznacuji za neco, schvalne mu podsouvaji neco, co je lez. To je to jejich "Jsi sam? Tvoje chyba". Tohle rekne zhyckanej pokryteckej cizi hnus, ktery by k policii pelasil, kdyby jen z poloviny mu nekdo sahla na prava jako sahli mne.
Ja jsem se mohl uz 27 letech zdrave socializovat. Bohuzel virtualni sektari meli svoje umysly.

reagovat 4.5.2018 10:48 - pravdanejdedokazat

A ta kontrola:) Vse co se udalo v soukromi a nelibilo se, to naslo reakci do 5 minut bud v komentari nebo primo zpovedi:) To nebylo psano jako nejake trapeni nekoho, ale stylem "Vidime te, to se nam nelibi, tak se zamysli a uz to nedelej". Clovek to citil. To byl odpornej novej format interakce, kterej musel bavit:) I me by treba bavil, mit takhle perfektne nekoho naservirovaneho a rikat si "chytne se, nechytne se"... anebo treba jen sledovat jeho reakci. Ta situace, kdy ja jsem dokonale skryt a chraneny zatimco druhy je dokonale vid... to ze ja se tim bavim, to ze druha strana ne? tohle jde na druhou kolej. A ponechat si to, neztratit to... staci jen par zastupnych duvodu, nejakej vyznamovej paskvil, chapani veci kdy "osud nejak cinil a ted na to nahazovat v nekonecnosti idiotska moudra a jede se dal.
Ona moudra totiz nikdy nebudou medicinou kterou budu muset ochutnat v totozne situaci, abych si uvedomil o jak ucelove myslena ze strany me a jak prazdna slova ke vztahu k situaci kterou komentuji, slo.
Clovek nevnima jen tu praktickou zbytecnost tech zvastu, ale i tu ucelovost jejich volby.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *