Celková psychika, sebevědomí,...

První příspěvky v diskuzi

reagovat 6.6.2011 17:15 - Ely

Ahoj, je mi 16 let a už asi od 9 let mě trápí různé formy deprese a úzkosti. Nejdříve sem se strašným způsobem bála tmy, nemohla jsem usnout jakmile byla v pokoji úplná tma ... musela sem být pořád s rodiči. Tento problém po čase přestal, ale teď mě už několik let trápí černé myšlenky, vždycky jsem týden v pohodě, ... a pak na mě všechno padne. Mám problémy se sebevědomým, nedokážu komunikovat s lidmy, asi nemám vlastní názory, někdy bych se nejradši zabila. Neumím řešit problémy, vždycky mám záchvat vzteku, nebo brečím několik hodin. Začíná se to zhoršovat, dříve sem nezvládla jenom nějakou těžší situaci, teď mam záchvat pláče kvůli primitivním věcem... :/ Doma jsou kvůli mě neustálé hádky. Vím, že jim tím hodně ubližuju. Je tu napětí. Když se to snažím změnit, stejně to nevydržím a přijde to. Nejsem spokojená sama se sebou. Nejhorší je, když se kouknu do zrcadla. nebo když vidím na ulici někoho pěknýho a šťastnýho. ... :// opravdu už nevím, co mám dělat

reagovat 5.8.2011 11:18 - iveta

Ahoj, je mi 16 let a už asi...

Ely,vyhledej honem psychiatra,jestli váháš,určitě si uškodíš,máš velké možnosti,pamatuj si to,za našich prabáb to byl středvěk,ale ty máš možností habaděj,prozatím se svěř někomu,na koho se můžeš spolehnout.

reagovat 6.8.2011 00:42 - Beáta

Ahoj, je mi 16 let a už asi...

Ely,
hlavně neházej flintu do žita, ty máš celý život před sebou. Obrať se pro pomoc k psychologovi či psychiatrovi-a nestyď se. Máš k dispozici internet tak podle místa bydliště vyhledej buďto krizové centrum či ambulanci nebo se prostě obrať na obvodního lékaře-je kompetentní tě k někomu odeslat i případně napsat léky.
Ohledně sebevědomí a tebou popsané plachosti se vůbec netrap. Teď jseš v citlivém období, kdy takto mladého člověka zraní věci, se kterými se dospělý snadno vyrovná. Fakt, že jseš nějak nesmělá teď neznamená, že to tak bude napořád-naopak. Až tohle nepříjemné krizové období překonáš budeš o to silnější a odolnější!
A jinak můj osobní názor z toho, co jsi sem napsala je ten, že tvé problémy pramení z nesouladu mezi rodiči-nedivím se ti. Nemyslím, že by jsi to z pozice dcery mohla nějak zachránit, ale pečuj o sebe a starej se o sebe.
Přeji, aby jsi se měla co možná nejlépe a dej vědět co a jak
Beáta

reagovat 6.8.2011 17:31 - Vojtěch

Já mám podobné problémy - frustrace, pocity promarněného života... jenže mně je už přes padesát, já už s podělaným životem nic nenadělám. Tobě je 16, máš úplně všechno před sebou, tak poslechni, co ti radí pisatelky přede mnou: Zajdi za psychologem, to není žádná ostuda, hlavně s tím něco dělej a nedopusť, aby sis zvrzala nejkrásnější období života. Mladá jsi jenom jednou, ať nedopadneš jako já...

reagovat 8.11.2011 15:43 - myskatana

Já mám podobné problémy -...

já mám taky skoro pade a mám to stejně.Pocity méněcennosti,zbytečnosti,mám nizké sebehodnocení,sebedůvěru žádnou,dost mi to v současné době komplikuje život,připadám si k ničemu.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 6.6.2011 17:15 - Ely

Ahoj, je mi 16 let a už asi od 9 let mě trápí různé formy deprese a úzkosti. Nejdříve sem se strašným způsobem bála tmy, nemohla jsem usnout jakmile byla v pokoji úplná tma ... musela sem být pořád s rodiči. Tento problém po čase přestal, ale teď mě už několik let trápí černé myšlenky, vždycky jsem týden v pohodě, ... a pak na mě všechno padne. Mám problémy se sebevědomým, nedokážu komunikovat s lidmy, asi nemám vlastní názory, někdy bych se nejradši zabila. Neumím řešit problémy, vždycky mám záchvat vzteku, nebo brečím několik hodin. Začíná se to zhoršovat, dříve sem nezvládla jenom nějakou těžší situaci, teď mam záchvat pláče kvůli primitivním věcem... :/ Doma jsou kvůli mě neustálé hádky. Vím, že jim tím hodně ubližuju. Je tu napětí. Když se to snažím změnit, stejně to nevydržím a přijde to. Nejsem spokojená sama se sebou. Nejhorší je, když se kouknu do zrcadla. nebo když vidím na ulici někoho pěknýho a šťastnýho. ... :// opravdu už nevím, co mám dělat

reagovat 5.8.2011 11:18 - iveta

Ahoj, je mi 16 let a už asi...

Ely,vyhledej honem psychiatra,jestli váháš,určitě si uškodíš,máš velké možnosti,pamatuj si to,za našich prabáb to byl středvěk,ale ty máš možností habaděj,prozatím se svěř někomu,na koho se můžeš spolehnout.

reagovat 6.8.2011 00:42 - Beáta

Ahoj, je mi 16 let a už asi...

Ely,
hlavně neházej flintu do žita, ty máš celý život před sebou. Obrať se pro pomoc k psychologovi či psychiatrovi-a nestyď se. Máš k dispozici internet tak podle místa bydliště vyhledej buďto krizové centrum či ambulanci nebo se prostě obrať na obvodního lékaře-je kompetentní tě k někomu odeslat i případně napsat léky.
Ohledně sebevědomí a tebou popsané plachosti se vůbec netrap. Teď jseš v citlivém období, kdy takto mladého člověka zraní věci, se kterými se dospělý snadno vyrovná. Fakt, že jseš nějak nesmělá teď neznamená, že to tak bude napořád-naopak. Až tohle nepříjemné krizové období překonáš budeš o to silnější a odolnější!
A jinak můj osobní názor z toho, co jsi sem napsala je ten, že tvé problémy pramení z nesouladu mezi rodiči-nedivím se ti. Nemyslím, že by jsi to z pozice dcery mohla nějak zachránit, ale pečuj o sebe a starej se o sebe.
Přeji, aby jsi se měla co možná nejlépe a dej vědět co a jak
Beáta

reagovat 6.8.2011 17:31 - Vojtěch

Já mám podobné problémy - frustrace, pocity promarněného života... jenže mně je už přes padesát, já už s podělaným životem nic nenadělám. Tobě je 16, máš úplně všechno před sebou, tak poslechni, co ti radí pisatelky přede mnou: Zajdi za psychologem, to není žádná ostuda, hlavně s tím něco dělej a nedopusť, aby sis zvrzala nejkrásnější období života. Mladá jsi jenom jednou, ať nedopadneš jako já...

reagovat 8.11.2011 15:43 - myskatana

Já mám podobné problémy -...

já mám taky skoro pade a mám to stejně.Pocity méněcennosti,zbytečnosti,mám nizké sebehodnocení,sebedůvěru žádnou,dost mi to v současné době komplikuje život,připadám si k ničemu.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *