Čas - problém v seznámení

První příspěvky v diskuzi

reagovat 9.12.2007 20:39 - Franta

Mám takový zvláštní problém a zajímalo by mě jestli máte stejné nebo naopak jiné zkušenosti. Jedná se o seznamování v dnešní době. Zkoušel jsem se párkrát seznámit na inzerát, sešli jsme se třeba po měsíci dopisování, schůzka trvala v průměru hodinu a půl a buď to dopadlo tak, že nebyl zájem, tím pádem byl konec nebo pak jistý zájem byl a to z obou stran.
Neříkám, že to byla hned silná vášeň, ale prostě jsme si byli oboustranně sympatičtí, že jsme se chtěli vídat dál... A pak nastal ten problém. Já pracuju 40 km od místa bydliště, cesta zabere nějaký čas. Dotyčná žena třeba bydlí i pracuje v jiném městě a teď: ona má ve středu Angličtinu, ve čtvrtek jógu..., já mám zase pondělí a středu Angličtinu a v úterý florbal.. Ona bydlí v podnájmu a na víkendy jezdí rodičům pomáhat na lyžařský vlek nebo lyžovat. Mě zase lyžování nic neříká. Ona ke mě přijet nemůže, bo nemá řidičák a autobusem by se pak už dostala zpět hodně pozdě nebo se jí nechce, že je venku zima atd. Já k ní samozřejmě přijet můžu ale ve dnech kdy ona má ty aktivity o to nestojí, že by toho měla moc... Tak jsme se vídali tak jednou za měsíc na hodinu nebo dvě. Ale zase když jsem jí zavolal tak si vydržela povídat po telefonu 20 minut. No a po půl roce to skončilo.
S jinou holkou byl podobný problém, pracovala na směny. Když měla ranní, byla zrovna týden nemocná a pořád něco, takže setkání taky tak jednou za měsíc až dva. To se přece lidi nemůžou vůbec poznat.
Já nevím jak to dělají ostatní. Mě to tak připadá, že když jsem si nenašel partnerku za dob studií kdy bylo víc času tak teď pokud k sobě nezahoříme nějakou nečekanou vášní hned a nezačneme spolu do týdne bydlet, tak se budu s každou ženou scházet tak jednou za měsíc na hodinu a nikam to nepovede. Jak jste na tom v tomto směru vy ostatní?'

reagovat 9.12.2007 21:24 - Jan

Franto, docela chápu to jak píšeš o tom čase, ale myslím si, že asi nejste sobě tak nakloněni, jinak by nic nebylo překážkou. Vždy by se našla možnost jak se scházet, ale není moc důvodů. Ty by jsi určitě nemusel na Florbal, být s pěknou a milou holkou by tě zajímalo víc... A ona by také mohla udělat vyjímku, myslím že asi nejste ta správná dvojka i když jste si byli něčím sympatičtí, ale...

Pokud něco nezměníte s tím časem, asi to nemá řešení. Začni sám u sebe, buď to pomůže, nebo to bude k ničemu, ale začni. Jinak hledej někoho ze stejného bydliště, nebo aspoň z blízka. Měj se :-)'

reagovat 9.12.2007 21:58 - Jan

Franto, docela chápu to jak píšeš o tom čase, ale myslím si, že asi nejste sobě tak nakloněni, jinak by nic nebylo překážkou. Vždy by se našla možnost jak se scházet, ale není moc důvodů. Ty by jsi určitě nemusel na Florbal, být s pěknou a milou holkou by tě zajímalo víc... A ona by také mohla udělat vyjímku, myslím že asi nejste ta správná dvojka i když jste si byli něčím sympatičtí, ale...

Pokud něco nezměníte s tím časem, asi to nemá řešení. Začni sám u sebe, buď to pomůže, nebo to bude k ničemu, ale začni. Jinak hledej někoho ze stejného bydliště, nebo aspoň z blízka. Měj se :-)'

reagovat 9.12.2007 22:32 - Jan

Hm, tak to zase nějak blbne. Já jsem to psal jen jednou, tak se omlouvám :-)'

reagovat 10.12.2007 04:14 - Linda

Myslím, že čas není problém, spíš to prostě bereš jako okrajovou záležitost a ona taky. Pokud mezi dvěma lidmi vypukne vášnivý vztah, tak si ten čas uděláš, ať chceš nebo ne. Přestáváš uvažovat, že by něco jiného bylo důležitějšího, stává se to tím nejdůležitějším v životě. Angličtina nebo florbal jsou až kdesi vzadu.'

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 23.10.2010 20:24 - Petr

Také mám ten problém jako Franta. První problém je se s někým vůbec seznámit (inzerát natož přes internet mi připadá divný) no a pak je druhý problém vztah tak nějak udržet. Myslím, že po třicítce se náhlé vzplanutí koná vyjímečně, takže se ten vztah bere jako taková okrajová záležitost, takže to brzy vyšumí i když nechci, aby to tak bylo...

reagovat 24.10.2010 18:25 - bob

Nedůležitější je se sám se sebou tak nějak srovnat. S věcma, které neovlovníš se s mířit a na věcech, které můžeš vylepšit, zapracovat. Důležitý je mít nějaké koníčky chodit mezi lidi a na různé akce, filmy (ty Franto máš třeba ty turisty), ani tak ne kuli seznámení, ale kuli zážitkům a tématům o čem si pak můžeš pvídat. Kluk, jehož životní prostor je vymezený mezi zaměstnáním, kde je ždímán, angličtinou a bytem, na který ještě třeba splácí hypotéku, těžko zaujme. Když se to třeba ještě namíchá s trochou nerozhodnosti a "měkkosti", je z toho smrtící koktejl. Napadá mě několik bodů, které pomáhají k cíli
1.minimálně jednou měsíčně se zúčastni nějaké akce a ihned po ní si zkus před zrcadlem o ní něco odvyprávět, nejlépe nějaký humorný, nebo něčím zajímavý zážitek
2.snaž se být stále dobře naladěn, bez úsměvu nesmíš vylézt mezi lidi. I obyčejný pozdrav, když si pohraješ s intonací a úsměvem, dokáže z Tebe udělat sebevědomého člověka aniž by to byl nějaký problém
3.připrav si do zásoby alespoň pět dobrých, krátkých vtipů, které se dají použít, pokud to zrovna vázne
4.vždy buď rozhodný a zkus jasně formulovat svoje myšlenky a cíle - před opačným pohlavím je často lepší rozhodnout špatně, než vůbec nebo své rozhodnutí třikrát měnit
5.pokud protějšek neustále mění či odkládá termíny dát jasně najevo, že se ti takové jednání nelíbí. Po druhém domluveném termínu jí dej šanci ať něco navrhne ona a přestaň vyvíjet jakoukoliv aktivitu,
6.obětuj na ní kus svého volného času ači aktivity a poté dej najevo, že totéž očekáváš i od ní.

reagovat 24.10.2010 18:56 - bob

A abych to něčím podložil, tak si buď jistý, že jsem si něčím podobným taky prošel. Jsem ze středně velkého města, deset let jsem měl dvě zaměstnání, za jedním dokoce o víkendu dojíždím 150km. Aktivity na seznamce se střídaly s minimálním úspěchem a neúspěchem, rozhovor jsem chápal především jako nástroj k dosažení nějakého cíle, než ke krácení chvíle, povídat si "jen tak" jsem neuměl. Najednou už nebylo přátel, s kým by se jezdilo na dovolenou, tak jsem hledal alternativy - letní jazykové kurzy, stejným způsobem jsem začal dělat jógu, díky ní jsem si dopřál i cestu do Indie. Objevil agenturu Bez partnera, jejichž sranda akce mi tak sedly, že jsem tam jezdil za zábavou, ne za seznámením (koneckonců většina účastnic byla tak 40+). Až jsem se začal bát, že kdybych se někde někdy seznámil, připravil bych se o tyhle fajn akce. A jednou tam byla omylem jedna holka (sestra jí tam přihlásila, rok zpátky jí před svatbou skončil 7-letý vztah), a která se tam vůbec nebavila. Moc slov jsem s ní neprohodil a pak se ani nestačil rozloučit, ale od samého začátku mi byla sympatická. Pak stačil jeden jasně formulující mail o tom, že na mě zapůsobila a jestli jí mám šanci ještě vidět. Následovalo pár "oťukávacích" cest - bydlí skoro 200 km jinde než já a už je z toho více jak čtyřměsíční oboustraně velmi intenzivní vztah a napůl spolu bydlíme.
Takže z mého pohledu nic není nemožné, stačí tomu obětovat kus svého času, avšak nikoliv kus sebe.

reagovat 24.10.2010 19:11 - jana

Zajímavý problém, já jsem zadaná, ale asi bych resila ten stejny problem. Jak clovek pracuje a ma konicky, tak neni cas na nic. Ale clovek musi neco obetovat, najit si spolecne konicky nebo proste najednou nektere omezit, jinak se to delat neda. A casem se ke svemu "stereotypu" vratit, at vztah pokroci treba ke spol. bydleni.

Na setkani na ulici, v busu, knihovne neverim, mne a znamym se osvedcila seznamka pres internet.

reagovat 2.11.2014 23:31 - d

Nedůležitější je se sám...

d

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *