Asexualita není nemoc - komentáře

přejít na článek

První příspěvky v diskuzi

reagovat 14.1.2005 18:29 - lenka

docela bych věřila teorii, že přemíra sexu v televizi a doslova sexuální revoluce v dnešní době z mnohých dělá asexuály. Alespoň já se z nynější prezentací sexu takřka všude vůbec neztotožňuju. nejsem žádný puritán, ale kolikrát je mi to už odporné a úplně přesně jako v článku mě napadá jako první synonymum k sexu - problémy:( Možná jsem též asexuál, problém v tom nevidím a nechápu některé své známé, kteří jsou po týdnu bez sexu jako těla bez duše a nedokáží myslet na nic jiného. Nechápu je, ale zároveň jim to neberu a slova, že sjem divná, protože netoužím po sexu, mě už štvou. IMHO ať si je každý jaký chce, ale ať neodsuzuje druhé. prostě žij a nech žít

reagovat 14.1.2005 19:01 - Jožo

naprosto souhlasim s tím, že přemíra sexu v mediích a všude okolo nás prostě je, a asi stále bude, a možná jí bude ještě víc. V některých lidech to může vyvolávat pocity, které povedou k asexualitě, ale jak řiká Lenka, prostě žij a nech žít. Již dnes můžeme pozorovat idoly typu: MTV - bohatí, mladí, sex. přitažlivý úspěšní lidé, kterým se chce leckdo podobat a kteří tvoří tuto pomyslnou představu o úspěšném životě, plném sexu, lásky a peněz. Alespoň na mě to tak působí. Je toho všude přemíra, protože se to dobře prodává a lidé to přitahuje.

reagovat 15.1.2005 15:39 - Jan

Nemyslím, kde je ta přemíra sexu v televizi? Naopak, a zejména české TV jsou velmi konzervativní a erotiky, natož sexu tam vidíme málo.
K tomu ostatními: je-li průměrná četnost pohlavních styků o dost větší, než jednou týdně, vůbec není divné, že na to ten člověk myslí - a dost . Pro vás, Lenko, platí, že sytý hladovému nevěří. A nemyslím, že lidé asexuály odsuzují, asexualita je vlastnost - a přiznejte si, že problémová, zejména pokud chcete mít partnera. Slovo divný možná není nejhezčí označení asexuála, spíše by bylo vhodné říci - jiný.

reagovat 16.1.2005 19:11 - Jan

Obávám se, že s asexualitou je to jako třeba s vážnou hudbou. Mnoho lidí ji považuje za neposlouchatelné vrzání a odmítá ji poslouchat. Na druhé straně jsou lidé, kterým přináší užasné zážitky rozšiřuje jejich smyslový obzor. Ti první se nikdy, ke své škodě k těmto zážitkům nedostanou, těm druhým to nevadí a užívají si svých pocitů. Asexuál těžko napíše milostnou erotickou poesii, ani ho k tomu nic nenutí, stejné je to s hudbou. Obojí, kdyby nebylo by nás ale velmi ochudilo.Asexualita není nemoc, ale je to postižení, handicap se kterým se musí člověk vyrovnat, aby s ním dokázal žít. Jistě je to menší postižení než když někomu chybí třeba noha, ale zase tak zanedbatelné to není, to by mohli vyprávět sami postižení.

reagovat 18.1.2005 20:08 - j.

Vadí mi dost ta erotika, sex, nahotinky ... v mediích. Je to smutné. Myslíte, že je to normální, že i děti se skoro musí dívat na tu degradaci lidství? Stačí projít kolem trafiky, co je na titulních stránkách časopisů?
Láska partnerská, jejíž součástí je (aspoň většinou - kromě asexuálů) i tělesné spojení, je přísně soukromá a ne věcí veřejnosti, reklam, pomluv atd.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 12.1.2017 16:38 - Právě,

to je fakt divné.Jo,něco jiného je,pokud je třeba psych.nemocný a musí brát léky,pak jsou třeba nežádoucí účinky,že opravdu nemá chut sexovat,ale jinak je to podivné.A ona narazila opět na chlapa,který tu potřebu nemá,to je usměvné)))) I když věřím na to,že i když nechceme,tak stejně si k sobě přitáhneme ty stejné týpky.

reagovat 15.1.2017 16:55 - Gabča

A co partneři? Také se sdružují?

reagovat 14.6.2017 08:00 - radim2

Kdysi jsem objevil tyto stránky a mám k provozovateli následující výhrady:
1. na téma asexualita je zde více diskusí, jak mi ukázal Váš vyhledávač;
2. nevadí, může být, ale diskusní stránky každého z nich chodí každé jinak pokud jde o vyhledávání příspěvků, zde se mi třeba nezobrazují starší příspěvky a všechny příspěvky, což jinde funguje;
3. možná, že takto pomohu, ale zajímají mě i názory lidí, nikoli pouze Vaše články, byť určitě potřebné.
Prosím, udělejte s tím něco, přede dvěma roky jste fungovali normálně. Děkuji, můj vlastní příspěvek následuje.
P.S. Jo, a kontrolní text, který píšeme, je tak malý, že jej jen těžko bez lupy čteme, skoro jako chemické složení potravin uváděné na obalech.

reagovat 27.6.2017 19:28 - radim2

Děláte docela záslužnou práci. Ale řada lidí píšících sem do diskusí na téma asexuality dokazuje, že o problematice neví vůbec nic. Že by touha po kořeněné přetvářce predátorů nijak tím netrpících? V mé osobě máte však před sebou skutečného asexuála, který to má lékařsky zjištěno, absolvoval pohovory s psychology i kontrolní psychiatrické vyšetření. K velké lítosti predátorků, kteří by nás rádi využili, a pak jako toho koně z Orwellovy Farmy čuňat nejraději poslali ... no ... třeba do motolské či vinohradské kafilerie a údržbárny otroků, netrpím žádnou duševní chorobou a mám na to i "papír". Navíc jsem se roky někdy až zoufale snažil založit rodinu. Takže některé z Vás (kdož to chtějí) možná poučím, některé, tj. ty naše malé české predátorky asi zklamu. Na této deviaci není nic pikantního ani směšného, je to horší, než si myslíte, a nikomu bych to lidsky nepřál, tedy ani těm, kdož by to možná i zasloužili. Nevím, kolik textu mi vezme Váš systém, ale musí to být trochu delší.

Předně: asexualita se nějak projevuje u pravého asexuála už záhy po narození, tedy podobně jako sklony k jiným deviacím. U mě konkrétně to bylo v jisté dotekové odtažitosti k ostatním lidem, a co horšího, občas i k vlastním rodičům. Mrzí to vás samotné, a nevíte co se s vámi vlastně děje. Tak se jim to snažíte vynahrazovat, ale oba vás to bolí pořád. Není to pravidelné, ale třeba na hřišti jsem si často hrával sám, přirozená společnost jako by mě nezajímala, prostě jsem někdy jakoukoli společnost nemohl. V pubertě jsem dostával občas od rodičů za to, že jsem někdy nechtěl políbit třeba tetu, to z pohledu rodičů ale zcela oprávněně, klackující adolescent se často předvádí, a o asexualitě se tehdy ještě nic nevědělo. Podle mě dostupných zahraničních pramenů první informace o asexualitě z USA pocházejí až z roku 1979. Neviním tedy z toho ani politiky, ani společnost jako takovou - té dávám za vinu jen metody zacházení s námi, ale o tom dále.

Asexualita skutečně není nemoc, jenže ani orientace, jak zde též někdo napsal, a patrně jsem to četl od Radima Uzla, což hovoří za vše. Jde o deviaci, podobnou jako je třeba pedofilie, zoofilie (sodomie), koczwarismus, sadismus, nekrofilie atd. Orientací rozumíme u standardních deviací totiž pohlaví, na které se devianti zaměřují. Mně se líbí ženy jako každému normálnímu heterosexuálovi. Nemám problémy se sobectvím jak si často myslí o nás ti predátorci snažící se nás zištně využívat šíří jsouce podporováni nevychovanci slavícími z nějakých důvodů společenskou popularitu. Mozek nám totiž funguje často lépe než ostatním, musí, a je i někdy přetížen, neboť atavistickou komunikaci, kterou má každý normální člověk v sobě, a jejímž přirozeným prvkem je i sex, my máme rozhašenou, chaotickou, a musíme ji pro aspoň trochu normálně vypadající náš kontakt se společností nahrazovat často (ale ne vždy a někdy ne úplně) porovnáváním s předlohami známého nám lidského chování běžné společnosti ukládanými právě v mozku. Stručně tedy: láska je věc sympatií, tedy mlozková, sex je ale chemie, a mozuek dočasně odsune mimo - krásné, jenže jen pro normálního člověka. S námi je to občas ale horší.

Mozek nás tedy chrání před zvůlí těch predátorků využívajících své přirozené pudy mj. i k vlastnímu profilování se ve společnosti, a také občas k vychytralému chování a zištnosti vůči nám, neboť atavisticky po jisté době každý musí poznat, že od majority se nějak lišíme. Logicky tedy pokládáme za útok na náš život, pokud nás třeba někdo chce "léčit" lithiem. A proto také odmítáme nic neřešící zatím amatérské hormonální experimenty, neboť se neví, co by to udělalo s naším chaoticky fungujícím chemismem organismu.
Na mě třeba neúčinkují ani tzv. ELF vlny, o nichž je zde také diskuse, a jen s velkou opatrností mohu dostat jen některá slabá sedativa, a mám zákaz lékařů si je sám brát vůbec, podobně jako ty hormony.

Dílčí zvěr tedy je, že asexualita sice není chápána jako nemoc, ale jen u lidí, kteří ji tak sami nevnímají. Bohužel já jsem rodinu mít vždy chtěl, a proto u mě toto jako nemoc vnímáno je, nemoc nikoli duše, ale těla, a pak je to zatím nevyléčitelné. Možná to souvisí s genetikou a křížením různých rodů na různém stupni genetické úrovně - lidově šlechtění, nevím. Kontaktoval jsem hned několik solidních odborníků, a nevěděli.

Není a nebyl to lehký život. Oficiální místa společnosti to před námi zúmyslně tajila ze dvou důvodů.

1. Nezapadáme do glorifikace většiny proti menšinám, jak je to zavedeno v systémech společností s oficiální tzv. lidovládou, zejména pak tou socialistickou nebo komunistickou. Oni tyto úchylky pokládají za zločin nebo jakousi kreativní touhu lišit se. Mou snahou však vždy byl pravý opak.
Hloupé, že? A pak z vás takový agresivní český predátorek chce udělat třeba, podobně jako jedna pěkně hloupá a bohužel dosud lidi "léčící" doktorka, schizofrenika, a to jen za to, že prostě nemůžete vždy uspokojit její chemii těla. Občas se mi totiž stane, že necítím, nebo cítím úplně jinak než bych měl, dotyky. A to jste pak pomluveni jako kapoun, panic, blázen, gay, a kdovíco ještě. Někdy jsem dokonce ani ty úchylky neznal a musel jsem se podívat do lékařského slovníku, co že to vlastně podle toho kterého predátorka vůbec jsem. Takto ta kolektivní nadvláda a diktatura většiny vychovaly k pochybné sexuální posedlosti i jinak normální lidi.

2. Máme silné obranné mechanismy a zpravidla dobrou paměť, též ještě další dary od Boha v podobě instinktů, jimž někdy ani sám nerozumím, které nám sice někde vzal, ale jinde i přidal. S pokorou se zde odvolám na jedno dogma pro křesťana závazné, a sice na to, že Bůh je nanejvýš spravedlivý: každému přidá někde jinde. Jenže nám věnované Boží dary neuspokojují stádní ego průměrných, ale po slávě nebo moci toužících lidí, včetně některývch mocných, jejichž část zde nazývám těmi predátorky. Ti nesnesou, když někdo takový má třeba talent, zejména pak ten na řízení lidí, a pokud sám chce, vždy v práci odolá pochybnému ženskému "šarmu", jehož obětí se dnes stává podobně jako za komunistů většina pudově normálních managerů, kterým jen chybí ta po nich požadovaná částečná kázeň a vychovanost, k níž se třeba katolický kněz musí zavázat absolutně, a většina jich to také splní. Sdílím názor (i tam jsem se ptal), že kněz asexuální být prostě nesmí podle jiných církevních dogmat, to proto, aby byl lidský, citový, a dovedl poradit i tam, kde jest (!!) pro každého občas nutno přemoci tělo. Já naopak stát knězem se nemohu nejen pro ty zoufalé pokusy oženit se a též partnerku, kterou jsem měl rád, i uspokojit po všech, slovy všech stránkách, ale i proto, že kněžský stav je svátost a tímto bych si pomáhal. Křesťan ví, ostatní nechť si někde najdou odpověď, internetem to lze.
Ale to není vše: všechny nové české režimy nás chtěly jen využívat, jen občas se našel někdo, komu se toto příčilo, a ten, přestože třeba byl komunistou a měl tedy informace od tajných služeb, alespoň mi utrousil po straně tu dost navádějící mě informaci typu: "Víš, když ty máš takové TO, ale vono se TO nesmí lidem říct, protože pak by nedělali." Pěkné, že?
Přitom my často býváme pracovně mnohem schopnější než ostatní, a navíc máme na to i víc času. Slušné režimy v minulosti podobné lidi dovedly využít, aniž by je uráželi nebo chtěli podvést, a vyplácelo se jim to.

reagovat 27.6.2017 19:34 - radim2

Pokračuji:

I v přírodě se vyskytují samotářská zvířata. Ke stádu, pokud jim to dovolí, se přibližují jen v době páření, a to jen některá, a některá dokonce mají a pravidelně po celý jejich život stálého druha nebo družku. Obě pohlaví toto statisticky postihuje stejně, cca 3% živé populace.
Nevyplácí se zahrávat si s námi. Samotářské zvíře, i když škodí, lovec zpravidla nedopadne, a když, pak znám i případ, kdy jeden samotářský jelen pěkně potloukl myslivce který si na něj počíhal: jakoby to vytušil, přiblížil se proti větru k němu z boku, skočil a na 3x mu zlomil ruku s flintou, a pak mu kopyty polámal několik kostí, že ten se jen mobilem dovolal pomoci, a po anglicku zmizel a už se v jeho revíru nikdy neobjevil. I my často musíme měnit práci, ne kvůli tomuto (jsme myslící lidé), ale prostě proto, že nesneseme už dále ty "pozornosti" predátorků. je-li nám bráněno v tomto, majoritní společnost tím jen škodí sama sobě a nic jí to nepřinese, někdy maximálně škodu. Každý boj totiž něco stojí i toho predátorka, a zabít samotářské zvíře, tím se prakticky žádný lovec pochlubit nemůže. Snad další důkaz toho, že prostě i my na tento svět patříme a rozhodně nemáme snadný život.

Není pravdou ani to, že asexualita je zástupná pro homosexuála, který to nějak tají. Opak je pravdou: silná homofobie je typická právě pro asexuály, kteří sex prostě skoro nikdy vůbec nemohou, a dělá se jim špatně i pokud ucítí vlastní sekrety pohlavních žláz, natož pak ty cizí i tam, kde normální jedinec ani toto neucítí. Masturbační praktiky zřídka a převážne v pubertě ůpostihují i nás, ale to, čím se kamarádi dobře bavili, pro mě byla noční můra, a v den, kdy jsem toto už z přirozenosti dále neustál, mi bylo po tom zle, někdy jsem i zvracel, a měl jsem špatnou náladu. Podotýkám, že církevní výklady jsem jako adolescent nejen nechápal, ale občas i nebral vážně, takže předsudek vyloučíme. Nemusím vám říkat, že na vojně jsem nikdy neměl zaražené vycházky za to, že bych se ve společných sprchách nebo na WC zdržel dlouho. a jednou jsem tam málem přizabil jednoho gaye, který po mně "vyjel". Ale on byl naštěstí zbabělý, rozbrečel se, a utekl, takže basa mě minula. Toto se nám ale nestává běžně, oni to sami, též atavisticky, vycítí, a vyhýbají se nám. Nevím, zda zde roli nehrála ta vojna sama o sobě jako systém, anebo alkohol.

Také mě pobavilo, když tu někdo vymýšlí nesmysly, jako že bychom se měli brát mezi sebou. Dovedete si představit život, kdy oběma partnerům takto chaoticky hapruje jejich tělo, každému pak proměnlivě, a navíc oběma jinak a jindy? Typická ukázka kolektivistické demagogie, která chce zdánlivě stejné druhy ztloukat do smečky (byť třeba jen dvou lidí), kterou ale my nemůžeme. Chce to trochu jiné myšlení, a třeba i poučit se od inteligentnějších režimů, a také od církve, jak lze lidi jako my zapojit do společnosti bez rizik pro ni, a také bez utrpení pro nás - my totiž dovedeme být užiteční. Stačí nám jen málo - trochu respektu a slušnosti namísto mlátičství, hulvátství, lží a pokrytectví.To,co jiný zkousne, my často ne, neboť toho v mozku musíme mít mnohem více, abychom s vámi majoritou aspoň trochu normálně konverzovali. Prostě občas uplatnit vlastní mozek a lepší stránky vašich osobností. Vždyť my právě často jen na toto čekáme, a vy majorita toto i víte, ale dost lidí z vás se toto chystá ihned než zneužít, jakmile zjistíte-vycítíte naši odlišnost, za níž ale nemůžeme. Vězte ale, že nám lhát se nevyplácí.

Další běžně vykládaný omyl je ve výkladu klasiky: Dr. Jeckyll a Mr. Hyde, to nebyl schizofrenik, ale asexuál, který se sám chtěl léčit. I já mám na kontě několik požití alkoholu, raději jsem to pak přestal zkoušet, když jsem se následně musel řadě lidí jít omluvit, a také když jsem v práci (zasloužili si to ale, podotýkám) vybílil jednu partičku lidi šikanujících na pracovišti ostatní poté, co mi pitomý psychiatr dal spoustu sedativ aniž by uvažoval co se se mnou stane. Stalo se, že jsem ztratil veškeré zábrany a po mé akci vyletělo z podniku sedm takových predátorků, kteří kromě mě měli na kontě ještě několik poškozených. Byli mezi nimi ií prominenti - postupoval jsem při jejich společenské likvidaci jako buldozer, a byl stoprocentně úspěšný. Jak vím, i o této naší vlastnosti staří inteligentní lidé věděli i bez znalosti asexuality jako pojmu. Nicméně psychiatr mě posoudil, napsal, že jsem zcela normální (z jeho lékařského pohledu), netrpím duševní chorobou a ... dál nevěděl ... měl jsem sportovat a chodit na vycházky ... ). Jistě, jsem normální, a reagoval jsem v tísni. Ostatní lidé by na tu šikanu tehdy bývalo-vojenských šéfů a jejich "dobrého kolektivu" ovšem nereagovali, strach ze smečky pod zákonem by jim to nedovolil, a pak by z toho dostávali infarkty, neboť pozornost takových kolektivečkových týpků mobberů jen těžko někdo slušný snese. A i dnes se jim v našich zákonech ještě nadržuje. Snad polehčující okolností pro takové primitivy je to, že to všichni byli vzpomínaní bývalí vojáci z povolání z naší ČSLA potažmo AČR. Tedy zakomplexovaní neinteligentní podrazníci, tupci, opilci a násilníci. Přesto ale tvrdím, že nebýt asexuál, nikdy bych toto neudělal ani po požití sedativ, byla na nespavost, kterou jsem z těch týpků trpěl - tak jsem se vlastně k tomu psychiatrovi dostal (na nespavost vám obvoďák lék předepsat nemůže a musí vás tam odeslat, jak mi vysvětlil), a patrně bych jako většina lidí skončil tak po půl roce až roce s infarktem, anebo opravdu s duševní chorobou těmito kriminálníky ovšem vyvolanou. Co bylo ale horší, že tedy to ti lampasáci brali tehdy jako jakýsi svůj socioinženýrský "výzkum" jak řídit lidi určený pro tehdejší státostranu, a pokud někdo na jejich jedinečné vpravdě prasečí manýry pak onemocněl, do kádrového materiálu mu pak ještě dali, že je nekolektivní nepřítel lidu a oportunista, tutlá to navíc, a právě ta nemoc ho prozradila.

Naše zákony ale tohle neřeší dodnes, neboť dodnes naše společnost není řízena racionálně a s ohledem na všechny, ale kolektivisticky a atavisticky, a jak je běžné, sobecká většina má lidomoc a na menšiny kašle. Než by přemýšlela, raději často myslí více na své ego poškozené tím, že nás lze jen těžko na nějaké neplnění úkolů v práci odrovnat, než na kvalitu práce vlastní a na chování vlastní. Uvítal bych, kdyby se s tímto někdo zabýval. Homosexuály a další menšiny přímo rozmazlujete, a na nás programově kašlete, díky CV a CRO jsme stále kádrováni a pomlouváni jednou společenskou vrstvou majícím monopol na všechna zaměstnavatelská místa a mazající na nás do registrů, jejichž vedení je protizákonně a protiústavní kdejakou pomluvu a jejich zvrhlé návodečky jak se s námi má zacházet, abychom jen
jen jim byli užiteřní. Co na to demokracie a občanská rovnost, vážení?
My nemúžeme za to,že jsme přišli na svět, ale naše místo zde je, a má svůj cíl a smysl pro všechny.

A ještě P.S.:
0mlouvám se za délku, ale je toto určeno všem, zejména rozumným lékařům, kterým toto může pomoci, aby věděli jak pomáhat ostatním lidem takto postiženým, což, myslím, že je i smyslem tohoto portálu. A proto jsem vám to také psal.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *