antidepresíva na celý život

reagovat 24.2.2008 17:23 - Luciano

Antidepresíva sú jedným z najväčších úspechov súčasnej medicíny. Po roku sa nám s doktorkou podarilo vyladiť optimálne dávky liekov a môžem povedať, že sa cítim vynikajúco. Po depresií ani stopy, žiadne ved?ajšie účinky, dokážem sa tešiť zo života, mám elán a chuť na všetky radosti, čo prináša život. Dokonca sa cítim lepšie, ako pred prepuknutím choroby. Psychiatria tvrdí, že ak antidepresíva užíva zdravý človek, jeho nálada sa nijako nezmení, nie je o nič šťastnejší, preto ani AD sa nedajú zneužívať ako drogy. Zdá sa, že aj v období, keď som si myslel, že som zdravý, som mal depresie. Rôzne problémy, ktoré mi prinášal život v sociálnom styku som považoval len za špecifické črty mojej osobnosti. Dnes viem, že to boli príznaky latentnej depresie. Viem, že AD budem musieť užívať celý život, ale nevidím v tom problém. Moderné AD nemajú takmer žiadne negatívne účinky na organizmus. V podstate vzduch, ktorý dýchame je škodlivejší.
Som presvedčený, že násilné vysadzovanie AD len preto, aby som bol

reagovat 24.2.2008 20:43 - Pája

Luciano, blahopřeju ti, že se cítíš tak dobře. Já beru AD asi 3 měsíce, je to lepší, ale ještě to není 100%... Taky zastávám názor, že radši budu brát AD nevím jak dlouho a budu se cítit v pohodě, budu se radovat a těšit z nejrůznějších věcí, než abych byla "čistá" ale obklíčená úzkostí, strachem a depresemi! Hodně štěstí.

reagovat 25.2.2008 08:02 - Luciano

Ďakujem Pája, ve?a šťastia aj Tebe, moja skúsenosť je taká, že po 3 mesiacoch som ešte zďaleka nepociťoval tie účinky, ktoré pociťujem dnes, napriek tomu, že som užíval takmer rovnaké lieky. Vyzerá to tak, že AD sú behom na ve?mi dlhé trate, ich účinky sa skutočne môžu kryštalizovať aj viac ako pol roka, presne tak, ako to hovoria doktori.

reagovat 25.2.2008 09:39 - jan

Ad beriem uz 20 rokov niektore s vacsim a niektore s mansim uspechom.Uz som bral celu paletu ad.

reagovat 25.2.2008 09:53 - Jana

Jane, píšeš, že bereš AD už 20 let. Mám na tebe dotaz : šla ti po nich váha hodně nahoru ? mně 45 kilo, beru je 16 let a doktor tvrdí, že to po AD není. Děkuji za odpověď.

reagovat 21.5.2010 12:28 - ...

Dane si užasnej, že pracuješ. Mně před rokem a pul postihla obsedatni neuroza, takže něco podobný jako tebe deprese, takže pro mně přežít den byla katastrofa a ještě se starat o 4 měsíční miminko. Jinak pod tím pojmem si představ, že vidíš obrázky, který tě stresují to jsem měla já. No a po roce a pul užívání léků už beru minimum a postupně budu vysazovat. jsem zvedavá zda to zvládnu bez nich. Takže to, že zvládáš i pracovat jsi šikulka. Je teda zvládala i nákupy jit do města mezi lidi, ale byla ta celková katastrofa aspon pro mně i když nikdo nic nepoznal. Nikdo ani neví že beru léky kromě rodiny. Psycholog se ptal zda mám obrázky i s ním a říká, že nic nepozná, že bych něco takovýho měla....Takže taková skrytá nemoc, ale těsně stresující. Jinak mně bzp taky nedaly, daly mně jen antidepresiva a vydrž to než mně zabraly trvalo to rok a museli mně je změnit. No stále jsem čekala a věřila, že to konečně zmizí a zmizelo to. Nikomu to nepřeju ty chvilkový 1 sekundový obrázky jsou na zbláznění.

reagovat 21.5.2010 14:14 - Pozorovatel

tak samozřejmě jsou to...

tak samozřejmě jsou to pořád léky,které musí naše tělo odbourávat,konkrétně játra a ledviny takže bylo by samozřejmě lepší spokojit se jen s meduňkovým čajem na uklidnění,ten mimochodem denně piju,dělá mi dobře,Jenže bylinky bohužel do mosku serotonin nedodají a proto ho tam musíme nějak dodat uměle,když ho naše tělo neumí tvořit,jeho nedostatek způsobuje deprese.trochu ho lze vytvořit přirozenou cestou-sportem,sexem-mimochodem ten fakt pomáhá,vždy jsem pak klidná a vyrovnaná a mám se ivíc ráda,tké sám doc. Praško tvrdil,že sex je nejlepší přirozené antidepresivum.no také aleson mě pomáhá slunce,jsem na něm přímo závislá,jeho nedostatek dělá také deprese,takže já v našich klimatických podmínkách přímo trpím,když je léto a krásně,snižuji a ntidéčka na minimum,ale slunce je zde krutě málo,myslím,že žít někde na jihu jsem v pohodě,často přemýšlím,že se někam do tepla,kde svítí slunce třena 300 dní v roce odstěhuji,znám taková místa.

Tak s tim mam uplne stejnou zkusenost. Slunicko, sex a cviceni (sport). To jsou mocne zbrane. Samozrejme neucinkuji tem, co maji tezke deprese, ti potrebuji fakt leky. Ale tem s lehkou depresi, nebo jen castecnymi psych problemy pomahaji fakt ty tri veci. Uzasne je, ze se da stav mysli ovlivnovat i jinak nez leky... Diky Bohu za to.

reagovat 21.5.2010 21:41 - ..

Ja začla taky pit medunku na začátku mých problémů vůbec to na mně nepusobilo, já bohužel potřebovala léky. U obsesí je ještě ménne serotinu než u deprese, tak asi tak jsem ráda že jsem přežila ty těžký chvíli. A ted plánuju i dovolenou a druhý díte!

reagovat 21.5.2010 22:28 - Dan

Ja začla taky pit medunku na...

Díky za povzbuzující příspěvky! No s tou prací je to fakt nevalné, i když se snažím sebevíc, je to na mě prostě poznat, jsem jako tělo bez duše, mám strach že si někdo všimne, občas se přistihnu jak jen tak koukám do zdi a k tomu zažívám peklo sám v sobě. S tím sportem je to pravda, dalo sice neskutečnou práci se přinutit k nějaké aktivitě, ale pro tu naději, že prášky začnou účinkovat dřív, jsem se přemohl a skoro každý den jsem se snažil alespoň pár minut běhat. Bylinky jsem v začátcích také zkoušel, konkrétně třezalku, ale bohužel moje deprese jsou poměrně silné a už jsem smířený s tím, že bez chemie se neobejdu do konce života. Ale zase - beru Argofan a jsem na minimální doporučené dávce tak snad to pro ty ledviny a játra zas takový problém není. A i kdyby byl, tak mi stejně nic jiného nezbývá. Radši umřít dřív na selhání jater než protrpět zbytek života.

reagovat 22.5.2010 20:22 - ...

Dane ROZHODNĚ raději brát léky pokud se musí dál brát celý život, než si život neužít s patrnerem či patrnerkou a nebýt štastný. Takže já taky byla smířila brát léky pozbytek života, ale podle lékaře i manžela všech je prý už nepotřebuju. Drž palce at to bez nich zvládnu ozvu se ti :). Dnes jsme byly na svatbě a já vše zvládla :) A když jsem viděla 7 měsiční miminko nemůžu se znovu dočkat až to prožiju znovu, onemocnela jsem kdyz malé byly 4 měsíce musela jsem přesstat kojit a uzdravila se až za rok hrozně dlouho to trvalo, zvládla jsem i starání a opečování, ale prostě nebylo to ono. Ted si to teprve přes 3/4 roku užívám a dělám to s láskou. Předtím to bylo že musím, ale prostě to nešlo z těch úzkostí a z obsesí. Ty určitě mně rozumíš. Dej vědět jak pokračuješ zda lék už zabrat držím palce at zabere dřív. A já letos jedu i na DOVOLENOU!!!!!!!!A vůbec se nebojím, že ji nezvládnu.