Anketa - udělejte si , prosím , čas-Děkuji !

První příspěvky v diskuzi

reagovat 10.5.2005 15:19 - Andy

Hezký den , momentálně se účastním rekvalifikačního kurzu v Ostravě pro osobní asistenty k lidem s mentální retardací ( MR ) . Součástí tohoto kurzu je také sepsání seminárky na téma "Život s lidmi s MR " . Já abych se přiznala , mám zatím malé zkušenosti - praxe mne teprve čeká , a tak bych se chtěla obrátit na vás , uživatele serveru Doktorka.cz. Měla bych 3 anketní otázky , nemusíte odpovídat na všechny a záleží na Vás , jaké pořadí si zvolíte . Uvítám každý názor !!!!

1. Mám ve své rodině , nebo blízkém okolí , zkušenost s postiženým člověkem ? ( ať už postiženým tělesně nebo mentálně ). Pokud ano - s jakým postižením ? A jaké jsou Vaše zkušenosti s reakcí okolí a cizích lidí ?

2. Jak bych se zachoval/a , kdyby se mi narodilo postižené dítě ? Myslím tím, zda byste byl , či byla ochotna se o něj starat , nebo byste zvolil či zvolila ústavní péči .

3. Můj postoj k lidem s mentální retardací a jiným postižením . Přispíváte třeba na konta Bariéry , Kuře , Paraple atd . ? Pokud ano , tak proč , pokud ne , také mne váš názor zajímá .

4. Myslíte si , že služba osobního asistenta , tzn. někoho , kdo se o postiženého stara a pomaha mu s beznymi dennimi ukony od cisteni zubu az po vyrizovani na uřadech ma budoucnost ?


DĚKUJI VÁM , POKUD JSTE SI UDĚLALI NA TUTO ANKETU ČAS !

reagovat 10.5.2005 15:55 - katy

Ahojky
1. V rodině nějaká menší zdravotní postižení máme, lae jinka hlídám děti se specifickými potřebami, takže já zkušeností mám hodně. Negativní reakce lidí už nezaznamenávám, jen občas, když jdu s postiženým dítětem ven, lidé divně koukají nebo se otáčí, ale jinak je to v pohodě.

2. Pokud by se mi narodilo postižené dítě, určitě bych se o něj starala a ústavní péče by nepřicházela v úvahu. Ale je možné, že občas bych využila pečovatelskou službu, která by docházela k nám domů, abych si mohla odpočinout.

3. Lidi postižené vnímám naprosto normálně, vím, že mohou žít plnohodnotným a šťastným životem. Přispíváme na konto Bariéry, protože vím, že peníze se dobře využijí a že jsou potřebné.

4. myslím si, že asistenční služba má určitě budoucnost a je hodně potřebná. tato alternativa mi přijde i jako vhodná proto, že rodiče se nemusí obětovat, aby s dítětem museli zůstat doma a všichni mohou žít "normálním" životem

reagovat 10.5.2005 16:30 - Sarka

1. Neznam lidi s postizenim a nevim, jak se k nim chovat, ale protoze jsem slysela, ze je rozciluje, kdyz na jejich postizeni nekdo poukazuje, nebo je lituje, tak bych s nim jednala jako s kazdym jinym (teda krome mentalniho postizeni)

2. Kdybych mela mit postizene dite, tak bych radsi sla na potrat. Sama mam vrozene vady a dost jsem tim trpela. Nekdy jsem si rikala, proc jsem vubec na svete. Kdyby postizeni bylo celozivotni a komplikovane, tak bych to tomu diteti nemohla udelat, porodit ho.
Na zadna konta neprispivam, protoze si myslim, ze z toho k postizenym nedorazi nic, nebo jen velmi malo. Jednou jsem prispela na Dite v Nouzi a pak jsem se jejich letaku nemohla zbavit na dlouhe roky.

3. Muj postoj k positzenym je, jak jsem rekla nevim jaky, protoze vlastne jsem jich moc nevidela (asi proto, ze lidi se stydi ukazovat jejich postizene potomky venku). Ale chci o tom vedet vic informaci, jako proc se to stalo a co se s tim da delat.
Nemyslim si, ze postizeny clovek muze vest plnohodnotny zivot vzhledem ke zdrave populaci, ale jelikoz takovy clovek nema vysoke naroky jako zdravi lide, tak z jeho hlediska to plnohodnotny zivot je a muze byt i spokojenejsi nez jsme my zdravi.
4. Nemyslim, ze bys mela neakou zavratnou budoucnost v tehle praci, protoze tam neexistuje neco jako promoce. Staras se o postizene lidi a je jedno, jestli to delas rok, nebo deset, tvoje prace je vzdy stejna. Ledaze by ses stala neakou "vyslankyni" a jezdila po konferencich, ale to uz neni starani se fyzicky o postizene lidi, neco takoveho muze delat kazda kancelarska krysa.
Stejne te za to obdivuji, ja bych to asi nedokazala, urcite mas v zivote dulezite poslani a za to si zaslouzis respekt nas ostatnich.

reagovat 10.5.2005 20:14 - Zdeněk

1. Mám postižené dítě. mentálně i fyzicky (imbecilie, epilepsie). Vyloženě špatné rekce neznám, taky proto, že se vzniku kritických situací vyhýbáme, jinak spíše pozitivní např. v obchodech z hlediska prodavačů ap. Ale u blízkých lidí (kterým "nedocvakne", že v auditoriu je člověk s postiženým příbuzným)jsem zaznamenal hodně škaredá slova o debilech, magorech ap. Bohužel. hodně záleží na empatii u každého člověka, a člověk, který v tomto prostředí nežije si někdy ani neumí představit jak je to vysilující a co takové rodiny za zavřenými dveřmi prožívají.
2. Kdybych dopředu věděl o něčem takovém strašném, asi bych realisticky volil variantu nenarození. Zvolil jsem variantu ústavní péče přes týden a víkendy doma, tzv. týdenní pobyt, který je takovým kompromisem. Dítě se musí naučit žít i v jiném prostředí (ostatně po naší smrti ho to čeká pořád)a zároveň přes víkend mu umožníme věci, které v ústavu možné nejsou a případně ho dáme do pořádku, když třeba sestry "lajdají".
3. Občas přispívám, ale moc takovým hromadným projektům nevěřím, raději konkrétně pomáhám ve svém okolí - např. tomu ústavu, kde mám dceru. Jsou tam totiž i děti z vyloženě šptných sociálních poměrů a je to na nich vidět.
4. služba osobního asistenta je vynikající věc, je to hlavně o penězích, takže budoucnost má, když to někdo bude ochoten zaplatit.

reagovat 11.5.2005 07:17 - Anna

Ahoj,

1. Ne, neznám nikoho ze svého okolí, kdo by měl nějaké postižení.

2. Tak určitě bych ho chtěla vychovávat doma, v normálním rodinném prostředí, jako každé dítě. Druhá věc je, jak bychom to - rodina - zvládali finančně a vlastně i fyzicky a psychicky. Občas by to určitě nějakou pomoc chtělo, takže třeba asistentka, pečovatelka...

3. Přispívám, je to pro mě nejschůdnější cesta, jak někomu pomoci - částky nejsou nijak závratné, ale v konečném součtu jich zase málo není a věřím, že pomohou.

4. Určitě ano, jen by to chtělo dotace od státu.

Ahoj :-)

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 5.10.2007 12:54 -

1. ne

2.nevím, snad bych se dokázala postarat sama, ale těžko říct..

3.ano

4.ano

reagovat 5.5.2008 19:14 - v.

Ahoj Andy,

1. pracuji v NNO. Máme denní centra pro lidi s duševním onemocněním (schozofrenií) a denní centra a chráněné dílny pro mentálně postižené. Pravidelně se s nimi setkánám a účastním se řady akcí a reakce okolí jsou v pohodě. Spíš pociťuju od lidí lítost než strach a opovržení....

2. pokud bych to zjistila včas, šla bych na interupci (samozřemě podle druhu a míry postižení). Pokud by se mimčo narodilo z postižením samozřejmě bych se o něj starala, měla bych ho doma a snažila se mu poskytnou co nejkvalitnější život ve spolupráci NNO a různých docházkových center.

3.Můj postoj - pozitivní. Pomáhám nyní jako zaměstnanec, dříve i nyní jako dobrovolník.... na sbírky zásadně NEpřispívám!!!!! Např. časopis Lev, nebo Srdce, které nám vnucují na ulici, že to jde na děti přispívá 2O haléřů z prodaného výtisku, který stojí 30 Kč. Snažím se pomáhat jinými způsoby (dary hmotné, dobrovolnictví, sponzorství aj.)

4. Jo, jo asistent je skvělý. Nejen že pomáhá, ale hlavně učí a začleňuje do společnosti. Jen na ně nejsou peníze.

Snad jsem pomohla a drž se :o))))

reagovat 5.5.2008 19:43 - Eowyn

1. Neznam nikoho s postizenim.

2. O dite bych se starala.

3. Prispivame vice neziskovym organizaci. Jsme muslimove a odevzdavame 2,5% nasich prijmu jako zakat.

4. Ano, zlepsi kvalitu zivota postizeneho cloveka.

reagovat 5.5.2008 21:06 - Marta

V rodine ne, ale blizko naseho bydliste je domov pro mirneji postizene, casto se s nimi setkavam, obcas s nimi hraji hry, nebo jen tak povidame. Kdyby se mi narodilo takove dite, urcite si ho necham, i kdybych si mela jidlo od pusy odtrhavat, abych ho uzivila a na prizpivani ve vetsim rozmeru mam cas a hlavne nemam prijem, takze nemam poenize, ale casem urcite! Kvalita retardovanych lidi se muze a mela by vzdy zvysovat

reagovat 3.2.2010 15:44 - Lenka - lenkasaa.blog.cz

1. v rodině nikoho postiženého nemáme

2. kdyby se takové dítě narodilo tak bych se o něj rozhodně starala vždyť by to bylo mé dítě ať už postižené nebo ne.

3. Ano přispívám na takováto konta. Myslím si, že to rozhodně pomůže těmto lidem. A navíc odjakživa chci lidem pomáhat.

4. Ano rozhodně to budoucnost má, pokud ten člověk má chuť i přes postižení žít. Pokud nemá tak je to smutné, a nevede to nikam. Ale pokud alespoň tu chuť do života má a chce býti jako člověk bez postižení tak to budoucnost má a mnohdy i velkou budoucnost.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *