ambulance ORL - noční pohotovost

reagovat 12.6.2001 00:09 - Kovářová Marta

Je něco málo po 19 hodině. Stojím s dvouletou dcerou, která má teplotu 39 stupňů a naříká na bolest ouška, u dveří ambulance (pohotovosti)ORL a na dotaz sestry "co chceme", odpovídáme, že nás bolí ouško (je to naše první nemoc). Načež se nám dostane odpovědi, že "tady Vám stejně nikdo nepomůže, protože slouží očař". Nicméně, lékař je na naši žádost přivolán. Píchne ouško a jdeme domů. To byl náš první zánět středního ucha cca před šesti měsíci.
Za půl roku, po dvanácté recidivě, sedím opět v ambulanci ORL, čekám na výsledky výtěru a na předpis antibiotik. Od pana doktora se opětovně dozvím, že "já bych s tím nic nedělal, ono si s tím tělo nějak poradí samo". 12x je ve výtěru z ucha stejný bacil, 12x si tělo neporadilo. Popadnu dítě a odcházím pryč - definitivně a navždy. Ne není to zlý sen, ze kterého se probudím, je to ORL ambulance Nemocnice v Přerově.

reagovat 30.6.2001 18:44 - Lidka

Také přidám zážitek. S ušima jsme si užili /a stále užíváme své/. Syn má sedum. Pokud ho začně bolet ucho, už zrovna jedeme do okresní nemocnice, na ušní oddělení. Jednou, ale bylo kolem šesté hodiny ranní, nám sestra řekla, že doktor přijde asi tak za půl hodiny, že máme počkat. Cožpak mi, ale co chudák syn. Když jsme se zeptali, jestli je to fakt... tak nám odpověděla, že stejně ordinace začíná až v sedum, a že pohotovost je jen na dušení a krvácení.
Takže asi tolik k naší slavné pohotovosti.

reagovat 15.11.2001 15:20 - Gazely

Prosím napiště, o který Přerov jde. Blízko nás je Přerov nad Labem, tak abych věděla, které ambulanci se vyhnout. Děkuji.

reagovat 22.11.2001 14:20 - ADRI

Paní Marto, hned, když jsem četla Váš článek, tak se mi promítla situace, jak kdybych byla u nás v nemocnici - a jaké bylo moje překvapení, ono se to odehrálo u nás, tj. v Přerově. Tak se musím s Vámi taky podělit o zážitky mé nejlepší přítelkyně, Katky. Dostala vysoké horečky, a bolení břicha. Když se horečky vyšplhaly nad 39, uznala, že to už nerozchodí, a vydala se k obvodní lékařce v Přerově. Katka jí řekla o svých problémech - horečka, bolení břicha, nemožnost jít na velkou stranu. Na to jí milá paní doktorka dala Aspirin a Ibuprofen - že je nachlazená. A s břichem jí poslala na gynekologii - k jejímu lékaři. Ten jí prohlédl - a řekl, že to vypadá na slepé střevo, ale pro jistotu ji poslal ještě do porodnice /vyloučit jiná onemocnění a těhotenství/. Kamarádka tedy putovala ještě do porodnice, kde čekala, až se vystřídají služby. Bylo jí tak zle, že se, jak říkala, rozpouštěla v teplotách. Z porodnice ji konečně poslali na chirurgii přerovské nemocnice, a tam si ji nechali na pozorování. Na operaci šla teprve až ráno - až slepák praskl... Díky tomuto přehazování mezi doktory ji nyní hrozí neplodnost v důsledku perforace apendixu. Po operaci byla tři dny na JIPce. Teď má jet do lázní - které jí ještě její obvodní odmítla předepsat...
To jsou zkušenosti mé kamarádky - která kvůli slepému střevu lítala mezi doktory tak dlouho, až prasklo.

reagovat 22.11.2001 14:26 - ADRI

Paní Marto, hned, když jsem četla Váš článek, tak se mi promítla situace, jak kdybych byla u nás v nemocnici - a jaké bylo moje překvapení, ono se to odehrálo u nás, tj. v Přerově. Tak se musím s Vámi taky podělit o zážitky mé nejlepší přítelkyně, Katky. Dostala vysoké horečky, a bolení břicha. Když se horečky vyšplhaly nad 39, uznala, že to už nerozchodí, a vydala se k obvodní lékařce v Přerově. Katka jí řekla o svých problémech - horečka, bolení břicha, nemožnost jít na velkou stranu. Na to jí milá paní doktorka dala Aspirin a Ibuprofen - že je nachlazená. A s břichem jí poslala na gynekologii - k jejímu lékaři. Ten jí prohlédl - a řekl, že to vypadá na slepé střevo, ale pro jistotu ji poslal ještě do porodnice /vyloučit jiná onemocnění a těhotenství/. Kamarádka tedy putovala ještě do porodnice, kde čekala, až se vystřídají služby. Bylo jí tak zle, že se, jak říkala, rozpouštěla v teplotách. Z porodnice ji konečně poslali na chirurgii přerovské nemocnice, a tam si ji nechali na pozorování. Na operaci šla teprve až ráno - až slepák praskl... Díky tomuto přehazování mezi doktory ji nyní hrozí neplodnost v důsledku perforace apendixu. Po operaci byla tři dny na JIPce. Teď má jet do lázní - které jí ještě její obvodní odmítla předepsat...
To jsou zkušenosti mé kamarádky - která kvůli slepému střevu lítala mezi doktory tak dlouho, až prasklo.

reagovat 18.1.2009 14:11 - Jenty

Možná padnu do jámy lvové ,ale jsem sestra a na ORL odd.. K tomu máme i pohotovost na ambulanci. Takže nejen, že se starám o pacienty na oddělení ,ale i pomáhám lékařům při vyřetření na ambulanci. Většinou jsou to malé děti s bolestí oušek ,kde je má přítomnost nezbytná,ale chodí i lidé ,kteří mají potíže několik dní a na pohotovosti(alespoň si to myslí( budou ošetřeni hned. Bohužel se mýlí, lékař slouží jeden a zrovna může být na sále nebo na očním odd. má naléhavý případ. Většinou nevoli pacientů odnesu já jako sestra,protože jsem po ruce. V ordinacích vám milí pacienti pláčete,jak se říká ,na špatném hrobě. Příčina je někde jinde a to tam nahoře u našich zákonodárců. PS: už se moc těším až přestanu vypisovat ty hromady stvrzenek za účtování regulačních poplatků.

reagovat 5.5.2009 06:06 - Martina

Pohotovost ORL v PLZNI ve fakultni nemocnici jsou odbornici a MUDR. Svabkova taky vzdy kdyz prijdem pomuzou nase malicka trpi na ouska od 6mes. Ale tam nam vzdy pomohli dekujeme

reagovat 4.9.2009 08:49 - Verča

kdysi jsme vezli s taťkou přítele v sobotu do Přerovské nemocnice na chirurgickou ambulanci,protože měl vyvrtnutý kotník z fotbalu.po zaregistrovgání a zaplacení poplatku jsme si šli sednout do čekárny,kde jsme čekali asi 45minut.Sestra nám pokaždé řekla,že lékař je na sále.S námi v čekárně seděli asi 3 lidiTata mezitím si odskočil do kantýny pro něco na jídle a když přišel zeptal se nás jakto,že ještě nejsme vevnitř.Odpověděla jsem mu že je doktor na sále. NA to mi odpověděl,že to se asi někdo ploete,pač pan doktor,který měl být na ambulanci byl v kantýně a poté odcházel někam mimo chirurgickou ambulanci!Tak potom, nevím jakou mají pracovní dobz!!

reagovat 4.10.2009 09:28 - Blanka

Ahoj, problémy s uchem začaly v mých 16 let. V létě mi do ucha natekla voda z rybníka, já si jí tam nechala - ehm - asi měsíc. Když jsem si říkala, že to už není normální, že skoro neslyším a došla si k doktorovi v pražském Motole, viděla jsem zděšený výraz. Každý den po dobu 7 dnů mi ten hnus vytahovali. Byla jsem s ním několikrát na sále, dvoje prázdniny na kapačkách. Po 14 letech opět problémy. Přes 5 lékařů, kteří nevěděli co se mnou jsem se dostala na ORL kliniku v nemocnici ve Střešovicích, kde mi konečně pan doktor Holý řekl co mi je a jak mě bude léčit. Fakt seberte se a běžte jinam.

reagovat 31.12.2009 09:14 - Václav

Ahoj, problémy s uchem začaly...

Běžte se vycpat, vy všichni chudáčkové!!! Jste národ stěžovatelů a ublížených. Rodiče si vás rozmazlili a teď si myslíte, že každý bude taky skákat podle vás. Potřebovali byste zkušenost z jiných zemí, např. v Londýně se čeká na ošetření tržné rány 4-7 hodin...
A bude hůř!