Alzheimer - péče o postiženého

První příspěvky v diskuzi

reagovat 5.8.2008 21:02 - Jiřina

Prosím o radu. Pečuji o tchýni, která má alzheimra. Problém je, že je toho na mě moc. Potřebuji radu od lidí, kteří mají stejný problém. Také radu doktora jak se k takto nemocnému člověku mám chovat.

Tchýně je v čistotě, je o ni postaráno od rána do večera, ale když je u příbuzných, tak neusttále nadává, stěžuje si že je nešťastná a že nechce žít. Prosí o jídlo, že má takový hlad, že by žvýkala koberce. Švagr jí to věří a osočuje mne, že musíme dát babičku do domova a to ihned. Jinak to s ní zle skončí. Mám pocit, že to zle skončí se mnou, jsem hluboce uražena ,sklamáma a psychicky na dně. Nemyslím si, že něco dělám špatně, tak proč místo nadávek neslyším slova uznání??????

Mám ještě dvě malé děti a nejvíc mne mrzí, že je nemůžu vychovávat v pohodě a klidu.

Všechny domovy důchodců jsou plné a když babička jednou splní vyhružku že si něco udělá, tak mi všichni budou vyčítat, že je to moje chyba.

Jak s tím můžu žít?????

Tak mi prosím poraďte.

Děkuji

reagovat 6.8.2008 22:20 - Eli

Jiřino, bylo by asi dobře, abyste všichni /tedy děti, snachy a zeťové/ si dali schůzku u ošetřujícího lékaře vaší tchýně /případně u odborníka, pokud je v jeho péči/ a abyste s ním problematiku Alzheimerovy nemoci probrali. Navíc dohodnout i časové rozdělení, kdy a kdo se bude o maminku starat. Protože jde o nemoc, která se postupně zhoršuje /i přes současnou a dostupnou léčbu/, je ošetřování nad síly jednoho člověka. Navíc domovy důchodců často tyto nemocné nechtějí /nebo nemají místo/. Jsou speciální zařízení pro tyto nemocné, možná by se dala najít na internetu, ale nevím, jak je to tam s umístěním, jestli také "nepraskají ve švech"a zda nejsou jen soukromá.

Pokud je babička u švagra jen krátkou dobu, třeba na návštěvě, může se chovat zcela jinak než u vás doma. /Záleží, v jakém stadiu nemoc u ní je/.

S manželem o tom můžeš promluvit?

reagovat 8.10.2008 23:03 - Anonym

Opatrujem 83roc.maminku s Alzhiemrom.Mam 8roc.dcerku a to staranie o ne je velmi tazke a narocne,lebo kazda vyzaduje inu starostlivost.Su dni a noci,ked uz nevladzem.Pochopi rodina,ake je to tazke?

reagovat 12.11.2008 17:07 -

Rodina,pokud nebude mit celoddeni peci a starost s takto nemocnym clovekem, asi nikdy nepochopi a nedoceni vasi obet. Protoze ona to je opravdu obet.Vy obetujete behem casu hodne sveho zdravi i nervu.Vas nemocny si svou nemoc neuvedomuje. Domaci prostredi je to nejlepsi, ale neni-li uz ve vasich silach to vse zvladat, je moznost pozadat o umisteni do domova senioru. Temer kazdy z techto domovu ma vyhrazenou cast kapacity pro lidi postizene demenci. Podle velikosti zarizeni je nekde jen par mist, jinde je moznost az pro 30 nemocnych.Cekaci doby jsou vetsinou rok a vice.Podanim zadosti nic nezkazite.

reagovat 12.11.2008 18:27 -

Problém ovšem je, že u lidí s demencí nelze čekat rok, většinou se musí situace řešit rychle, třeba ten, kdo o nemocného pečuje, sám onemocní, nebo je nutno uvolnit další místo pro dceru nebo syna s rodinou a podobně.Zatím místa v ústavní péči nevidím nijak růžově. Někde je možnosd denního stacionáře, pokud je rodina v práci, ale ta možnost zdaleka není všude.

Asi bychom si měli podávat žádosti všocjni ve čtyřiceti.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 15.7.2016 20:19 - mirek

Dobrý den, moje maminka 82...

Plně Vám rozumím, a to se u mé matky nejedná o Alzheimra, ale pouze a despocii, manipulativnost, narcismus atd.
A je dokonale nesnesitelná.A jsem na to taky sám.

reagovat 29.11.2016 21:25 - Paja

Dobrý den, znovu se zapojuji do diskuze. Maminka je už 2 měsíce v domově se zvláštní péči. Jestli jsem si myslela, že si konečně odpočinu, tak jsem se hluboce mýlila. Je tam nešťastná, nechápe jak jsem ji tam mohla mezi ty "blázny" nechat zavřít,je naprosto dezorientovaná, denně mám i 10-15 telefonických hovorů na téma - kde je, s kým je na pokoji, kdy přijdu, co tam má dělat, ... Je to takový nekonečný příběh. Jediné pozitivum je to, že je o ni postaráno, dostane léky, jídlo, nikam neuteče,...

reagovat 29.11.2016 22:32 - mirek

Dobrý den, znovu se zapojuji...

Pajo, já bych neřekl jediné pozitivum, ale hlavní pozitivum.
Pokud je pravda, co jste psala v tom letním příspěvku, kdy nebyla schopna si brát správně léky a musela jste ji odpojit plyn, tak není potřeba si nic vyčítat.
Takový je život, pro někoho je ten konec hodně krušný, ale asi sama tušíte, že sama byste tu péči nebyla schopna zvládnout.
Výčitky v tomto stavu je potřeba brát s rezervou, protože u těchto lidí dochází k zásadní změně osobnosti, kdy mají bohužel mereálné a až nesmyslné požadavky, prostě jako malé děti.

reagovat 30.11.2016 18:38 - Luboš

Dobrý den, znovu se zapojuji...

Pajo,jistě jste udělala pro maminku maximum,já jelikož jsem psychiatrický pacient jsem se s těmito pacienty setkával při mých hospitalizacích,než odešli na příslušné oddělení,jsou to velice těžké případy,snažil jsem se s nima hodně mluvit,myslím,že jsem se choval vždy pěkně a trpělivě.Taky se staráme o mojí maminku,je jí 89 roků,je duševně velice zdráva,hodně čte a luští a luští.Ale je takřka ležící,posadím ji na jídlo,má pleny,ale na velkou ji posadím na gramofon.Je dost těžká.Ale poslední dobou chce jít o půlnoci,ve tři o pěti,ale neudělá nic,nutí jí to,to se nedá nic dělat,jsme v důchodě,mám ataky deprese,snad se nezhorším,budu dál trpělivý a nic na sobě nedám znát.Tak Pajo,chodťe za maminkou,dokud Vás ještě vnímá.Držím palce.

reagovat 5.9.2017 20:35 - Paja

Dobrý den, po roce jsem znovu našla tuto stránku a tak se zapojím do diskuze. Tento měsíc už bude maminka rok v domově. Řekla bych,že její zdravotní stav se nijak zvlášť nezhoršil, ale v domově si stále nezvykla. Má lepší a horší dny,kdy mi pořád telefonuje, co tam má dělat, že se zblázní. Já to celkem chápu - tam není co dělat, ale i kdyby bylo, stejně by nic nedělala, protože tam strašně "zlenivěla". Snažím se ji navštěvovat i 3x týdně ( možná,že to není dobře), ale dokud mě vnímá, může chodit na procházky a snad i trochu rozumně si popovídáme, tak to tak budu dělat. Za ten rok jsem se uklidnila a její dramatické scény už neberu až tak vážně.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *