ako zit stastne

První příspěvky v diskuzi

reagovat 28.11.2005 17:52 - ela

Uz som sem raz chcela napisat,ale neodhodlala som sa na to. Dnes som spravila nieco za co sa hanbim,ale musela som to pre svoj zdravy rozum urobit. Musim vsak najskor vysvetlit situaciu.Mam 23 rokov a s mojim terajsim partnerom uz chodim viac ako rok. Zijem v zahranici a nemam vela kamaratov ,takze sa s problemami nemam komu zdoverovat. Moj partner ked som ho spoznala bol v hlbokej depresii( to som vsak na zaciatku nevedela),pretoze sa dostaval z manzelstva ,ktore sa mu rozpadlo rok predtym ako sme spolu zacali chodit. Medzitym sa aj prestahoval a liecil na silnu derpesiu. Ku mne ho asi pritahovala moja stale vesela nalada a ja k nemu citim velmi hlboku lasku od zaciatku( aj ked na zaciatku som sa trocha branila ,pretoze som citila,ze nieco nie je v poriadku).Asi po troch mesiacoch chodenia som u neho zacala travit cim dalej tym viac casu ,az som sa tam nakoniec uplne prestahovala. Jeho este dlho trapili zle sny a obcas plakaval a tiez sa mi zdoveril s celou svojou minulostou(vsetky priatelky ,ktore kedy mal,ako sa to rozpadlo, dokonca detaily o jeho svadbe a svadobnej ceste po ktorej ho jeho byvala zena opustila pre vlastne psychicke problemy).Ja som pred nim este partnera nemala, ale vedela som ,ze sa potrebuje vyspovedat, co som mala robit... Problem vsak zacal po tom u mna. Cele dni som myslela len na to aka bola jeho svadba, proste sa mi to vsetko vracalo, mala som zle sny, este som aj nanestastie nechtiac nasla jeho svadobnu fotku... On ma ma strasne rad, aj mi to vravi ,ze ja som ta ktoru cely zivot hladal,sprava sa ku mne krasne ,planujeme v buducnosti rodinu a manzelstvo,ale ja sa bojim ze uz to pre neho nebude vynimocne. Ale vec ktora ma najviac trapi je ,ze aj ked sa medzitym prestahoval, v byte kde spolu zijeme je vsade este plno veci od jeho byvalej(veci ktore si prestahoval po rozpade jeho manzelstva). Napriklad v kupelni mal v skrini jej pouzite ziletky, lak na vlasy, proste vselijake drobnosti. Minule spadla policka kde si odklada listy a bolo tam plno listov na jej meno. Pre mna to je vzdy ako rana do srdca ,pretoze to nechapem,preco si to schovava. On mi povedal,ze dovod preco to tam este ma,je ze nema cas to odpratat( to je pravda ,pracuje od rana do vecera). Ale uprimne povedane to mi nepomoze. Dnes som rano dostala nieco ako zachvat. Zatial co bol v druhej izbe, vsetko co som nasla a patrilo jej som nahadzala do kosa. Ja uz po roku byvania s nim neznesiem jej veci okolo... Vsetky listy( pozvania na ich svadbu),hygienicky potreby... a to som este nebola v druhej izbe,ale na tu uz nemam odvahu. Niekedy sa bojim ,ze uz ani nie som normalna: co sa so mnou stalo, z veseleho dievcata sa stala nervozna troska ,co stale mysli na minulost svojho nastavajuceho a blazni ked najde hreben ktory jej nepatri... Mohli by ste mi niekto napisat,ci mate s tym nejake skusenosti? Ako sa mam zbavit tych myslienok? Ja chcem byt zasa to vesele dievca. Opustit ho nechcem ,pretoze my si spolu vyborne rozumieme, ale potrebujem nejak vyriesit svoje vlastne psychicke problemy bez toho aby som ho ranila,aby som zasa vytahovala minulost...chcem sa tesit z nasho krasneho vztahu, prosim poradte mi...

reagovat 28.11.2005 18:32 - Petra

Ziju taky v zahranici ted uz se svym manzelem. U nas to bylo podobne tedy alespon s jeho byvalou pritelkyni...byli spolu tri roky a kdyz jsem za nim prijela u nej doma bylo hodne jejich veci..taky jsem z toho jeden cas silela. Byla na ni napsana pojistka na auto a k nam na postu chodila jeji posta mno hruza...pomalu se ty veci zacali menit a vytracet z meho zivota...sem tam letelo neco do kose sem tam se neco ztratilo mno a hodne veci se ji poslalo...ted obcas jeste narazim na par malickosti ale uz si nedelam z toho hlavu.Proste to prejdu nebo reknu nemeli by jsme ji to poslat preci jen je to jeji...treba to hleda a tak a kdyz mi rekne ze uz to nebude potrebovat tak to vyhodim. Asi bych si promluvila o tom s pritelem a rekla bych mu ze mi je neprijemne na ty veci koukat a mit je vedle svych. Pripadalo by mi ze ceka jestli se jeste vrati nebo tak...takhle jsem to alespon citila ja. Asi bych se s nim domluvila na tom dat jeji vsechny veci do krabice kdyby si tedy jednou nahodou pro ne prisla a dala bych je treba do skepa nebo nekam kde nejsou videt:)

reagovat 28.11.2005 22:24 - ela

mila petra,
dakujem velmi pekne za odpoved, chcela som sa este spytat ,co sa tyka myslienok.Tym ,ze ja som nikdy nemala este vztah pred nim, tak ja sa nemam na co stazovat,alebo co pred nim skryvat, ale tym ,ze on mi vsetko o jeho vztahoch povedal, mna to trapi. Ja viem ,ze jemu je to uz asi jedno,nikdy ich nespomina,ale ako mam ja zabudnut na to co mi povedal. Myslis,ze to vsetko casom prejde?

reagovat 1.2.2007 21:44 - zvedavka

Tak jak to dopadlo?

reagovat 2.2.2007 03:59 - Patrika

Cauky, tak ja musim rict, ze jsem taky chodila s klukem, co mel manzelku. Taky mne to moc mrzelo, kdyz mi behem par dnu rekl, ze se mnou konci, pritom v nasem vztahu n ebyl problem. Mel depky, ze ho opustila jeho manzelka. Ne ne, s takovymi neni dobry se zapletat. Jestli to pro nej byla nejvetsi laska, tak uz vzdy budete ta druha... Bohuzel, moje zkusenost.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 19.7.2017 15:44 - Eduard Nud

Jak žít šťastně. Především doma. Mezi svými. V prostředí, kde to znám. Starat se o domácnost, pomáhat ostatním, na co stačím. Ale hlavně s lidmi. Ty, které mám rád, i když to neumím dát najevo. Ať už jsem kdekoliv. Mít svou práci, své koníčky a svou lásku. Mít pro co žít. A pro koho. Celý život jsem nesměl, to ale neznamená, že neuměl. A nyní, kdybych mohl, nesmím zase. V tom je moje největší tragédie.

reagovat 30.1.2018 15:44 - Eduard Nud

No. Já vím. Žít šťastně se dá i v chudobinci. Naproti tomu člověk nemusí být šťastný ani v blahobytu. Jde o to, jak se svým životem naloží.

reagovat 31.1.2018 03:38 - Velvyslanec

Žít opravdu šťastně lze pouze s poznáním Boha. V životě jsem se hodně natrapil, ale když jsem se setkal s Bohem tak se můj život změnil od základů kompletně a to k lepšímu. Dnes mám perfektní rodinu, manželku, děti a to jsem kdysi na tom byl tak zle, že jediná věc o které jsem reálně přemýšlel byla sebevražda, Bůh to všechno změnil... s Bohem se může setkat každý z Vás, cesta k Němu je možná jen skrze víru v jeho syna Ježíše. Můžeš tedy klidně poprosit Ježíše aby se Ti dal poznat jako živý Bůh, odpustil Ti každý hřích a přišel i do Tvého života a budeš-li to myslet upřímně, On tp udělá. Ježíš o sobě v Bibli říká ,, Já jsem ta cesta, pravda i život, NIKDO nepřichází k Bohu Otci než-li skrze mne... poznáte pravdu a ta Vás učiní svobodnými ''

reagovat 31.1.2018 08:07 - Karel

Žít opravdu šťastně lze...

A nebo s poznáním bohyně. Viz třeba Ramakrišna a jeho vize bohyně Káli. (zkus gůgle) :-)

reagovat 3.2.2018 13:40 - Karel

Zajímavá duchovní cesta je pdlr knihy Tajemsví zlatého květu.
která vyšla v překladu Richarda Willhelma. Čínská taoistická duchovní alchymie. Je volně ke stažení na netu v pdf. Na ulozto, ale i jinde, stačí zagůglit.
Počátek je uklidněnní "nebeského srdce" = čakry adžná v joze asi tříměsíční meditací. Následuje zaměření mysli do "srdce z masa" = čakry anahata v joze, pomocí sledování dechu. Tam má meditující udržovat mysl i roky v běžném životě, dokud se neprobudí síly siddhi.
Siddhi které jsou podle originál východních nauk spojené s anahata čakrou je například plnění všech přání (do oněch míst umisťují východní texty strom Kalpataru), prodloužení mládí a života, a mnoho dalšího. Meditaci na anahatu je možné provádět i večer před usnutím. Urychluje dosažení výsledku, protože na co člověk myyslí přrd usnutím, tím se jeho mysl zabývá celou noc (viz sankalpa) . Další viz příslušný text.

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *