Ako som zvladla panicku poruchu a uzkost

První příspěvky v diskuzi

reagovat 30.9.2008 02:06 - janica

ahojte,



rozhodla som sa nacat temu, ako som zvladla panicku poruchu a uzkost. Na stranke je dostatok roznych skusenosti, vacsinou ale len stale dookola o tom, ake ma kto symptomy a nevie , co s tym robit. Rada by som konecne podebatit s ludmi, ktori tym niekedy trpeli a zbavili sa tychto problemov - konkretne skusenosti. Nemam na mysli teraz pomoc psychologicku a psychiatricku, ktora je v tychto pripadoch iste vitana, ale konkretne, ako to nazvat, ludove mudrosti, vlastne skusenosti, co komu v tychto pripadoch pomohlo. Predpokladam, ze zmena myslenia bola medzi prioritami pri liecbe PP resp. uzkosti, ale aky bol konkretny postup pri zmene myslenia, pri zvysovani si sebahodnoty, ako sa da prestat si uvedomovat telesne prejavy a pod.?

Takze ideme do toho!

reagovat 30.9.2008 14:42 - Lucie

janico,moc ti fandím v tvém počínání ale jestli ti připadá přihlouplá a zbytečná debata o panice třeba na PP8 věř,že ti lidé tam mají to,o čem ty píšeš už dávno za sebou a na nic objevného nepřišli....jsem jedna z nich a po zhruba dvouletém povídání s tamními lidmi,kteří jsou moc fajn,

musím ti sdělit,že jsem hodně slevila a ustoupila od hrdinských výkřiků a rad typu..já jsem to dokázala,já vím jak na to atd.bohužel,všechno je trochu jinak



jsem o sobě přesvědčená,že jsem nad panikou zvítězila (20 let v pohodě),občas minimálně zazlobí agorafobie

ale věř tomu,že jsem z toho venku jen díky příznivým okolnostem,kdy se mohly dlouhodobě zklidnit moje narušené nervy a splašená dušička ale především proto,že jsem prostě měla to štěstí a paniku jsem neměla v takové míře,jako spousta lidí,co jsem tady poznala...nedá se prostě mnohem víc než u jiných nemocí paušalizovat,tak strašně moc je to u každého jiné a proto tolik probematické vyléčit....

ale přesto ti přeju hodně zdaru v nové diskuzi a kdyby ti za čas přišlo,že jste tu nic nového nezjistili,vítej na PP8 :-)

reagovat 30.9.2008 16:04 - Ginger

janica- nedej se odradit a věř, že se něco nového dozvíš. Ono je to někdy tak, že ti někdo něco radí a tobě to přijde banální a ani to nevyzkoušíš a je to možná ono. Reaguji teď na Lucii. Kde je ta hranice co je normální a co je už porucha? To je u každého jiné a tím bych začala.

reagovat 30.9.2008 20:22 - janica

odradit sa rozhodne nedam, bud ma niekto zaujem prispiet alebo nie, o kritiku nestojim, ja sa chcem z toho dostat. Trpim tym 5 mesiacov. Je to miernejsie po tabletkach,ale mne dost pomohlo prestudovanie knih od doc. praska. Ked si pocas dna spomeniem, trenujem dychanie do brucha, palenie tela si snazim nepripominat a dufam, ze sa tak skoro neobjavi. Ak to pride,tak len vtedy, ked si na to spomeniem. Zacinam so sportom, vraj pomaha velmi aerobna cinnost. S nejakymi navratmi k vysokej vykonnosti a ambiciam neratam este na dlhsi cas, kym sa neupokoji akotak vegetativny system. A fajcim tiez menej, da sa povedat, ze s tym prestavam.

Budem rada, ak sa pridate so svojimi skusenostami.

reagovat 1.10.2008 14:26 - Ginger

janica- já jsem si udělala takový malý denní plán a ten jsem splnila, i když mi bylo blbě- pálení, závratě, pocit na močení atd, známé věci. Mě to přepadalo v obchodě. Najednou jsem musela ven, tak tam jsem začala. Teda - ono v obchodě nečekej, že ti bude nějak blaze, ale: chodila jsem tam jen, když bylo málo lidí a koupila jen jednu věc, postupně jsem to vylepšovala. A teď jsem na tom tak, že se mi jednou udělalo nevolno ve frontě v tescu a tak jsem řekla chlápkovi, že je mi nějak blbě a musím ven, aby mě pustil a on řekl, že se taky skoro vyvrací a ostartní se přidali a já jsem nechala vozík a šla na záchod a pak jsem se klidně vrátila. Toto mě utvrdilo, že všude jsou lidi a když mi začíná být divně, dám se s někým do řeči a je to fajn. No to je zatím jedna věc ode mě.

Pokračovat na prvních deset příspěvků v diskusi

Poslední příspěvky v diskuzi

reagovat 29.10.2017 02:33 - Mia

ahojte,



rozhodla...

Hello, začnem inak... v čom mi pomohla!!! Mala som 13 rokov anorexiu a bulimiu( raz to a raz to) a vďaka PP to prešlo, viem paradox... ale ten stav PP má tak vystrašil, že som zmenila svoj postoj, začala som normálne jesť a pochopila som konečne vydaj a príjem...
Ďalšiu vec čo mi pomohla PP je prestala som fajčiť!!! Lebo ten strach že neviem dýchať, udusim sa a podobne vo mne zanechal menšiu traumu a cigarety nechcem ani vidieť!!!

Zmenil sa mi život behom pár mesiacov, začala som zdravo žiť a stravovať sa... konečne sloboda... lebo to čím som trpela bolo horšie... nikto si to nevie predstaviť kým to nezažije... ja som veriaca a som vďačná za tu chorobu PP lebo mne pomohla a občas tie stavy PP len pripomínajú za čo to mám a že mi to nestalo za to!!! A tým že anorexia bulimia sa rýchlo vie vrátiť spat, vďaka PP ... ďakujem neprosím!!!!

Dneska som mala jeden slabší záchvat PP lebo som to prehnala, viac aktivity kladiem na seba ako zvládam:)) klasika...

Chcem s tým len povedať, PP je následok niečoho!! Zmeňte to a postupne to prejde... viem, že to nie je ľahké ... sama tým prechádzam... mám stavy keď sa bojím o svoj život, že mám choré srdce, inkfart, časté mocenie, neviem dýchať, prehĺtať, pocit trpnutia, zasklby, nespavosť a bla bla.... ale jedna vec má vždy posúva... čoho sa mám báť??? Ak pán Boh dopusti tak to má byt!!! Ak mám zomrieť??? Tak nastal môj čas a ďakujem aj za ten krátky život!!! Zmieriť sa a prijať to... nič nie je len tak a všetko má svoj zmysel... bojovať proti niečomu je len násilie...

Každý deň ďakujem p.Bohu za život lebo nie je to samozrejmosť!!! Teším sa z maličkosti... snažím sa nebrať vážne problémy... sú a vždy budú!! Ja som pánom seba a viem si sama v sebe povedať dosť!!! Nechcem sa zaťažovať čo bude a čo je a čo bolo!!!

A hlavne spomaliť!!! Viac si vychutnávať a prežívať to pekne:))) Ponorte sa do seba čo potrebujete a nie to čím trpíte!!! Zaoberáte sa tým čo lubite a nie tým čo trpíte!!!

Áno mám PP a? Nie som ani prva a ani posledná!!! Neumiera sa na to!!! A keď áno, veď nikto tu nebude vecne!!!

Tak skôr by som dala otázku, komu všetkému pomohla PP?? Pochopiť čo robíte zle?? Ako ste žili? Čo ste robili? Čím ste sa zaťažovali? Trápili??? Hnali??? Hnev? Nenávisť? Závisť? A bla bla....


Ospravedlňujem sa za chyby a štýl aký som zvolila... ale my nie sme chorý ale zblbnutý niečim čo nie je strašidlo ale iba nás tieň ... predstava...

reagovat 29.10.2017 14:39 - Karol

Hello, začnem inak... v čom...

Velmi dobre napisane...

reagovat 29.10.2017 19:38 - Simona

Hello, začnem inak... v čom...

Výborne napísané, s PP bojujem 7 rokov. Po 2 rokoch kľudu, mám dva týždne neutíchajúcej úzkosti a 3 silné ataky za sebou. Až teraz som si uvedomila, že bojujem sama so sebou a chcem to zmeniť. Nie je hanba ísť za odborníkom a dať si pomôcť. Milujem život a chcem si ho užívať nie prežívať. Preto každý kto tento problém má, nehanbite sa o ňom hovoriť a ak to nezvládnete sami, tak porada psychológa vie veľa zmeniť.

reagovat 29.10.2017 20:25 - Ppečkár

Hello, začnem inak... v čom...

Mia, krásne si to napísala..Posielam pusinku :-)

reagovat 2.11.2017 20:58 - Mia

Dakujem

Pokračovat na poslední stránku příspěvků v diskusi

Přidat příspěvek

 

Reaguji na komentář - nereagovat

* *